Rada vlády volila členy předsednictva. Prvním místopředsedou je Pavel Baran

Hlavními body lednového jednání RVVI byly volby do funkcí místopředsedy, resp. prvního místopředsedy Rady, a dále předsedy Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV). Tyto pozice se uvolnily s odchodem prof. Petra Dvořáka závěrem minulého roku.

 

Ve vzájemné shodě schválili členové RVVI výsledek tajné volby, ve které byl na post 1. místopředsedy Rady zvolen PhDr. Pavel Baran, CSc. Novým místopředsedou Rady se stal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc, dr.h.c.

 

„Primárním úkolem Rady v letošním roce je zachovat a udržet i za současné složité situace stabilitu systému VaVaI založenou na kvalitním výzkumu napříč jeho spektrem, adekvátních finančních zdrojích, hodnocení podle Metodiky 2017+, to vše s vazbou na mezinárodní kontext, včetně podpory nastupující vědecké generace a work-life balance,“ uvedl dr. Baran po volbě do funkce.  

 

„Chci přispět ke hledání a implementaci nástrojů pro propojování základního a aplikovaného výzkumu i k rozumnému využití Národního fondu obnovy. Důraz bych chtěl klást na propojování dnes již vybudovaných excelentních výzkumných kapacit do větších, zejména interdisciplinárních celků, a to zejména ve virtuální podobě. To je trend, který může významně posílit efektivitu českého výzkumu ku prospěchu celé společnosti,“ sdělil ke svému zvolení do předsednictva prof. Mařík.

 

V navazující tajné volbě radní navrhli svému předsedovi jmenovat předsedou Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) prof. Ing. Štěpána Jurajdu, Ph.D. KHV je klíčovým odborným orgánem Rady pro účely realizace Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory, tzv. Metodiky 2017+, na celonárodní úrovni.

 

Pravidelným tématem jednání je informace o podpoře vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy. RVVI mj. diskutovala přípravné materiály týkající se excelentního výzkumu a vývoje v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví a podpory výzkumu a vývoje v podnicích, které se průběžně upravují dle připomínek Evropské komise. 

 

Rada dále schválila stanovisko k návrhu Programu NAKI III - programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 v gesci Ministerstva kultury. 

 

-----------------------------

 

 

Narozen v roce 1957 v Ostravě. Po ukončení studia filosofie a historie na univerzitě v Brně absolvoval vědeckou přípravu v Ústavu pro filosofii a sociologii v Praze. Organizačně se podílel na obnovení činnosti Filosofického ústavu v rámci Akademie věd ČR, a to v pozici zástupce ředitele.  Ve Filosofickém ústavu se věnoval tématu morální a politické filosofie, věnoval se i překladatelské činnosti odborné literatury. Současně působil jako vysokoškolský učitel dějin filosofie, politické filosofie a filosofie dějin na Vysoké škole ekonomické v Praze, poté na Ostravské univerzitě. V současnosti přednáší vybrané kurzy filosofie na Masarykově univerzitě v Brně. 

V roce 2005 se stal ředitelem Filosofického ústavu, tuto pozici zastával do roku 2013, kdy byl zvolen členem Akademické rady a poté místopředsedou Akademie věd ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V roce 2014 byl jmenován členem vládní Rady pro vědu výzkum a inovace, na zasedání v září 2016 byl zvolen místopředsedou této Rady. 

Dlouhodobě se věnuje vědní politice. Působil zejména v Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů Rady pro výzkum, vývoj a inovace, v Ekonomické radě AV ČR, vedl jeden z panelů Koordinační rady expertů pro přípravu Národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, byl členem Odborné komise pro společenské a humanitní vědy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, podílel se na činnosti Grantové agentury České republiky jako člen Podoborové komise. Je rovněž členem poradních orgánů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v oblasti vědy a výzkumu. 

 

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c.

Zakladatel a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Hlavními oblastmi zájmu prof. Maříka je umělá inteligence, robotika, znalostní a expertní systémy, v posledním období pak multiagentní systémy a jejich aplikace. Právě v oblasti multiagentních systémů rozhodující měrou přispěl k vytvoření silného výzkumného směru na ČVUT, přinášejícího nové teoretické poznatky i významné průmyslové a obranné aplikace. 

Zabývá se transferem technologií z universitního prostředí do průmyslové praxe. Podílí se na procesu vytváření a řízení firem typu spin-off a start-up, ale i na hledání optimálních modelů spolupráce universit s velkými globálními firmami i s malými a středními podniky.