Jak fungují sítě vědeckých diplomatů

Řada zemí si uvědomuje, že oblast vědy, výzkumu a nových technologií má zásadní význam pro jejich rozvoj. Nejedná se pouze o akademické úspěchy, tato oblast je vnímána jako důležitý nástroj podpory národního hospodářství a jako nástroj schopný zodpovědět mnoho mezinárodních výzev. To všechno ostatně potvrzuje růst významu „vědecké diplomacie“ ve světě, budování a řízení mezinárodních vztahů ve směru ke vědě, univerzitnímu vzdělání, technologiím a inovacím. Česká republika přistupuje k tvorbě své vědecko-diplomatické sítě aktivně. Za první lokalitu zvolila v roce 2015 Izrael, v roce 2017 bylo zřízeno diplomatické místo pro USA a další prioritní regiony jsou v jednání (Německo, JV Asie). 

Sítě vědecké diplomacie vybudované jednotlivými zeměmi se mezi sebou významně liší v počtu a typu pracovníků, kteří se problematice věnují, a také v pojetí a způsobu, jak tyto své zdroje země využívají. Strategické přístupy k vědecké a technické diplomacii se v čase rychle mění tak, jak reagují na nové účinnější postupy aplikované jinými zeměmi.

Zmíněné sítě tvoří nejčastěji pracovníci pracující v zahraničí z pověření státu a většinou pod hlavičkou svého ministerstva zahraničí. Tyto osoby je možné dělit podle více různých hledisek na karierní diplomaty, kteří se věnují problematice vědy, výzkumu a inovací jako své hlavní pracovní náplni během svého pobytu v zahraničí, na lidi vyslané ministerstvy nebo jinými organizacemi nebo účelově smluvně najaté pracovníky. Přidělení a smluvní pracovníci mohou dočasně užívat diplomatický status.

Druhy sítí vědecké diplomacie

• převážně přidělení pracovníci z ministerstev / univerzit (Německo, Čína, Indie, Irsko, Itálie, Japonsko)
• převážně smluvní a přidělení odborníci (Finsko, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Nový Zéland, Dánsko)
• převážně smluvní odborníci a diplomaté (USA, Brazílie, Kanada, Spojené království, Maďarsko, Švýcarsko, Švédsko)

Jednotně zavedený způsob řízení vědecko – diplomatických sítí neexistuje. Většina zemí využívá pro umístění alespoň části své sítě vlastní zahraniční mise. Tyto pak však obvykle neřídí pouze příslušné ministerstvo zahraničí. Ve většině případů řídí síť společně s dalším ministerstvem, které vysílá své přidělence na zahraniční pozice nebo zastřešuje zájmy hlavních zainteresovaných subjektů. Tím druhým ministerstvem bývá často Ministerstvo pro vědu, které je však jen někde plnohodnotným ministerstvem.

Stále více států dnes rozšiřuje své stávající vědecko – diplomatické sítě (které jsou součástí velvyslanectví) o další zahraniční střediska, která působí nezávisle na diplomatických misích. Švýcarsko či Dánsko byly prvními zeměmi, které namísto hlavních měst států nebo správních oblastí zřídily centra působící ve vlastních prostorách v blízkosti nejvýznamnějších technologických center, a která působí jako národní střediska pro zainteresované subjekty z oblastí výzkumu, průmyslového výzkumu a vývoje, inovací, transferu technologií a výměny studentů nebo výzkumných pracovníků.

Některé příklady ze světa:

Belgie

Belgie na celostátní úrovni systém vědecké diplomacie neprovozuje. Nicméně místní valonská vláda si vede svůj vlastní program. Agentura Wallonia Brussels International buduje síť Styčných úředníků pro vědu (Scientific Liaison Officers), kteří působí ve známých inovačních střediscích v Brazílii, Kanadě, USA, Německu, Švédsku a Švýcarsku, které vynikají svými výsledky v inovacích.

Další informace naleznete zde.

Dánsko

V Dánsku vzniklo šest Center inovací (Innovation Centres) ve spolupráci Ministerstva pro vědu a vysoké školství, Obchodní rady a Ministerstva zahraničí, pod které přidělenci pro vědu a inovace také spadají. V současnosti uvedení přidělenci působí na diplomatických zastoupeních v Šanghaji, Soulu, Dílí, Mnichově, Sao Paolu a jeden přidělenec působí v Silicon Walley. Centra inovací se snaží naplnit hlavní cíle své činností tak, že umožňují dánským společnostem a výzkumným ústavům přístup k zahraničním poznatkům, sítím, technologiím, kapitálu a trhům. Tím podporují rozvoj dánské strategie výzkumu, vzdělání a inovací.

Další informace naleznete zde.

Francie

Ministerstvo zahraničí společně s Ministerstvem pro výzkum a vysoké školství úzce spolupracují na vytváření podmínek pro důsledné naplňování francouzských cílů. Pro posílení atraktivity Francie využívají veškerý potenciál, který poskytuje francouzská diplomatická síť. V rámci strategie Generálního direktorátu pro rozvoj globálních vztahů a partnerství, mobilitu a strategii atraktivity zavádí Direktorát „vědecké diplomacie“, jejímž prostřednictvím od roku 2012 řídí a udržuje v chodu síť 255 zahraničních spolupracovníků (poradci, vědečtí přidělenci a zahraniční dobrovolníci), přibližně šedesáti technických asistentů, 146 vědců z 27 francouzských výzkumných institutů sociologie a humanitních věd, 161 zahraničních archeologických výprav a asi stovku programů vědecké spolupráce a výzkumu.

Další informace naleznete zde.

Maďarsko

Maďarsko dlouhodobě řídí systém přidělenců pro vědu a nové technologie, kteří v současnosti působí v Berlíně, Bruselu, Londýně, Moskvě, New Yorku, Paříži, Pekingu, Tel-Avivu a Tokiu. Přidělenci spadají pod Ministerstvo zahraničí (s výjimkou přidělenců působících v Bruselu) a jsou do svých funkcí jmenování společným rozhodnutím Úřadu předsedy vlády a Národního úřadu pro výzkum, vývoj a inovace. Jejich posláním je napomáhat spolupráci Maďarska se zeměmi, v kterých působí, sbírat v zemích působnosti informace o systému výzkumu, vývoje a inovací a poskytovat naopak partnerům informace o systému maďarském. 

Přidělenci v Bruselu působí v jiných podmínkách, jeden z nich je v Pracovní skupině Rady EU pro výzkum (Council's Research Working Party), další dva pracují v různých oblastech správy Evropského výzkumného prostoru (ERA). Zde mají přidělenci mimo jiné za cíl dosáhnout co nejlepších podmínek účasti Maďarska na evropských programech na podporu konkurenceschopnosti, které se zaměřují na výzkum, vývoj a inovace.

Itálie

Itálie se aktivně zapojuje do vědecké diplomacie už od 70. let 20. století. Většina přidělenců je jmenována z italských univerzit a výzkumných center.

Generální direktorát pro podporu kultury a spolupráce koordinuje a podněcuje mezinárodní aktivity v oblasti vědy a techniky. Itálie provozuje síť, jíž úkolem je propagace a využití nejpokročilejších oblastí vědeckotechnického výzkumu. Podporují také průnik špičkových italských technologických společností. V současnosti působí v 21 zemích 23 italských přidělenců pro vědu. Další neobsazené posty přidělence pro vědu čekají na jmenování na italských velvyslanectvích v Brazílii, Buenos Aires, Mexico City, Hanoji a Pretorii.

Další informace naleznete zde. Úplný seznam přidělenců pro vědu je uveden zde.

Nizozemsko

Nizozemí dlouhodobě umisťuje na svá velvyslanectví po celém světě tzv. přidělence pro technologický výzkum. Tato síť nedávno změnila svůj název ze „Sítě TWA“ na „Síť přidělenců pro inovace“ (Innovation Attachés Network). V současnosti přidělenci působí v 18 zemích, mimo jiné v USA, Izraeli, Číně nebo Singapuru.

Úplný seznam působišť přidělenců je uveden zde.

Švédsko

Úřad pro analýzu strategií růstu, jako švédská vládní agentura, vystupuje na švédských zahraničních misích jako Úřad pro vědu a inovace. Agentura působí jako součást Ministerstva pro podnikání a inovace. V současnosti má agentura zastoupení v Brazílii, Dílí, Pekingu, Tokiu a Washingtonu D.C.

Další informace naleznete zde.

Švýcarsko

Švýcarsko nyní provozuje síť 27 vědeckých poradců, kteří působí v 19 zemích. Švýcarští vědečtí poradci v zahraničí jsou zaměstnanci Státního sekretariátu pro vzdělávání, výzkum a inovace (State Secretariat for Education, Research and Innovation - SERI) nebo karierní diplomati ministerstva zahraničních věcí. Hlavní náplň činnosti celé švýcarské sítě vědeckých a technologických poradců zahrnuje především sledování a předvídání vývoje a strategie v oblasti vědy ve svěřeném regionu a podávání zpráv domů, budování a udržování vazeb s představiteli správy, univerzit, výzkumných institucí a soukromé oblasti v zemi působnosti nebo pořádání setkání a víceoborových aktivit se zaměřením na vzdělání, výzkum, techniku a kulturu s cílem posílit povědomí o vědecké vyspělosti Švýcarska (financováno z projektových fondů SERI). Jde také o podněcování a podporu projektů spolupráce na úrovni univerzit nebo oborového výzkumu a vývoje s důrazem na přesun technologií a výměnné pobyty výzkumníků.

Další informace naleznete zde.

Spojené království

Ministerstvo pro obchod, vzdělávání, inovace a odbornost společně s Ministerstvem zahraničních věcí a záležitostí Britského společenství financují mezinárodní Síť vědy a inovací (Science and Innovation Network - SIN) s 90 pracovníky působícími ve 28 zemích a 47 městech po celém světě. Zaměstnanci SIN si vytvářejí důležité vazby využitelné pro získání hodnotných informací z oblasti vědy, inovativních objevů a zahraničních investic.

Další informace naleznete zde.

Příklady zemí, které k červnu/červenci 2015 nejsou aktivní v oblasti vědecké diplomacie: Španělsko, Moldávie, Bulharsko, Lucembursko, Portugalsko.

Další informace o vědecké diplomacii jsou uvedeny v tomto přehledu.

Poznámka: Tento byl zpracován na základě podkladů z kanceláře CZELO s využitím informací dostupných v červnu/červenci 2015.