Ivan Boháček převzal z rukou předsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace ocenění za popularizaci vědy a výzkumu

Ve čtvrtek 24. listopadu 2022 se v Hrzánském paláci uskutečnilo slavnostní předávání Ceny předsedkyně Rady pro vědu, výzkum a inovace za propagaci nebo popularizaci vědy a výzkumu. Slavnostního předávání se kromě předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéty Pekarové Adamové zúčastnila ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová a předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová. Laureátem ocenění se stal Ivan Boháček, dlouholetý redaktor časopisu Vesmír.

Cena předsedy či předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace se uděluje každoročně již od roku 2016. Ocenění je určeno nejen vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Ivan Boháček se stal další osobností, které byla tato cena udělena. 

Kariéra Ivana Boháčka je neodmyslitelně spjata s časopisem Vesmír, do jehož redakce nastoupil v roce 1985 a jako redaktor v něm pracuje doposud. Od srpna 1990 do konce roku 2019 působil jako vedoucí redakce. „V porevoluční době, kdy hrozilo, že Vesmír zanikne, se spolu s kolegou Stanislavem Vaňkem zasadili o jeho další fungování a časopis tak mohl oslavit v minulém roce 150. narozeniny“, uvedl ve svém laudatiu na oceněného současný šéfredaktor časopisu Vesmír Ondřej Vrtiška.

"V těch devadesátých letech jsem já i kolega Standa Vaněk zachování časopisu Vesmír, jehož první číslo vyšlo již v roce 1871 a který si zachoval dobré jméno jak v období 2. světové války, tak v období od padesátých do devadesátých let, cítili jako velký závazek. Jisté je, že dopředu jsme netušili, do čeho se to pouštíme. Časopis jsme již předali skvělé mladší generaci s jistotou, že je v dobrých rukách," uvedl při přebírání ocenění Ivan Boháček.

„Mou snahou jako ministryně i jako předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace je posílení popularizace vědy a výzkumu, kterou považuji za nedílnou součást vědeckého procesu“, uvedla ministryně Helena Langšádlová a dodala, že „veřejné prostředky, které jsou věnovány do vědy a díky kterým dosahujeme ve výzkumu a inovacích úspěchů je také  třeba představovat veřejnosti a ukazovat vědu jako oblast zajímavou pro veřejnost i pro vědecký dorost“. „Popularizace vědy a výzkumu má obrovský smysl, a to hned v několika rovinách – jde o to zejména dětem a mladým lidem přibližovat svět vědy a podporovat jejich přirozenou zvídavost a tvořivost, seznamovat širokou veřejnost s výsledky vědecké práce, které pomáhají  řešit konkrétní problémy, s nimiž se potýkáme, a také upozorňovat na nezastupitelnou roli, kterou věda a výzkum v životě naší společnosti hrají,“ uvedla ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová.

O důležitosti vědy a výzkumu pro rozvoj české společnosti a ekonomiky mluvila ve svém projevu na slavnostním udílení ceny také předsedkyně Poslanecké sněmovny předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová. „Česká věda a české inovativní firmy dlouho čekaly na to, až vláda začne vnímat jejich důležitost. Troufám si říct, že v nás mají konečně oporu. K podpoře vědy, výzkumu a inovací jsme se zavázali ve volebním programu i programovém prohlášení vlády. Je to klíčové, abychom si udrželi konkurenceschopnost. Jen tak totiž můžeme z malých věcí udělat věci velké a důležité,“ uvedla paní předsedkyně Pekarová Adamová.

Cena za popularizaci vědy je určena nejen vědeckým pracovníkům, ale i všem, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Cenu uděluje a o jejím nositeli rozhoduje předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V minulosti cenu obdrželi například František Koukolík, Václav Cílek, Václav Větvička nebo Jiří Grygar.

Mgr. Ivan Boháček

* 30. listopadu 1946

Vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1969). V letech 1969–1977 se v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ČSAV zabýval molekulovou spektroskopií, v letech 1977–1985 se v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) věnoval detektorům ionizujícího záření v pevné fázi.

Už během svého působení ve výzkumných ústavech byl aktivní v popularizaci vědy.  Je spoluautorem knihy o fyzice Newton by se divil (Albatros, Praha 1975; spolu s Františkem Běhounkem a Zdeňkem Pincem) a autorem knihy o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1977).

V roce 1985 nastoupil do redakce Vesmíru a popularizaci vědy se začal věnovat na plný úvazek. V roce 1991 spoluzaložil nakladatelství Vesmír, s. r. o., které od r. 1994 převzalo vydávání časopisu Vesmír a vydalo řadu přírodovědných knih (mimo jiné  Tři dialogy o vědění od Paula Karla Feyerabenda, Úsvit robotů, soumrak lidstva od Kevina Warwicka nebo několik titulů od antropologa Emanuela Vlčka nebo od biologa a filosofa Stanislava Komárka).

Od srpna 1990 do konce roku 2019 Ivan Boháček v časopise Vesmír působil jako vedoucí redakce, jako redaktor v něm pracuje dosud.

V roce 2015 obdržel Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy a v roce 2022 medaili za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti České republiky.

O časopise Vesmír a roli Ivana Boháčka v něm

Časopis Vesmír založil roku 1871 student medicíny Václav F. Kumpošt, žák Jana Evangelisty Purkyně. O rok později vydávání časopisu převzal Antonín Frič. Po pauze v letech 1908 až 1922 časopis obnovil na popud Aloise Rašína botanik prof. Bohumil Němec. Od 50. do 90. let dvacátého století časopis vydávala Československá akademie věd, od roku 1994 za tímto účelem založená společnost Vesmír, s. r. o. V letech 1990–2019 byl šéfredaktorem Vesmíru Ivan M. Havel, nyní jím je vědecký novinář Ondřej Vrtiška.

Vesmír od svého založení do současnosti popularizuje především přírodní vědy a medicínský výzkum, s přesahy do oblasti společenských a humanitních věd. Je určen vědcům, studentům, učitelům a širší veřejnosti se zájmem o vědu. Představuje ji nikoli jako „černou skříňku“ generující objevy a vynálezy, ale jako spletitý proces poznávání světa. Koriguje mediální zkratky a zprostředkovává argumenty pro diskusi o společenských tématech, k nimž má věda co říci. Autory většiny článků jsou aktivní vědci, články podléhají odborné revizi. Redakce se stará o to, aby publikované materiály byly srozumitelné a přínosné i pro čtenáře bez hlubších znalostí daného oboru.

V turbulentních devadesátých letech hrozilo, že Vesmír přestane vycházet. Ivan Boháček a jeho redakční kolega Stanislav Vaněk proto založili Vesmír, s. r. o. s cílem časopis zachránit. Ivan Boháček se v roli jednatele nakladatelství a vedoucího redakce staral o to, aby si časopis udržel svou odbornou i publicistickou kvalitu a aby se finančně udržel nad vodou, přestože to na malém českém trhu bylo a stále je nesmírně obtížné. O trvalém zájmu čtenářů svědčí skutečnost, že po propadu mediálního trhu v důsledku finanční krize z roku 2008 počet předplatitelů postupně roste. Důvěru vědecké obce v serióznost časopisu dokazuje setrvalý zájem vědců o publikování ve Vesmíru, ale také medaile udělené Ivanu Boháčkovi Akademií věd (2015) a Učenou společností České republiky (2022), viz životopis kandidáta.