Tereza Šustrová, Vasil Kostin a Markéta Kocmanová získali Cenu vlády nadanému studentovi

„Cena vlády nadanému studentovi slouží nejen jako odměna za výjimečný úspěch v oblasti vědy a výzkumu, ale také jako symbolické uznání. Všichni tři laureáti prokázali výjimečné nadání a mají za sebou úspěchy, za které by se nemuseli stydět ani seniornější vědci a výzkumníci. Jako společnost bychom o takové talenty měli pečovat a odměňovat je, a proto jsem rád, že právě k takovému uznání Cena vlády přispívá. Na vědu a výzkum bychom mohli vydávat sebevětší množství prostředků, ale bylo by to k ničemu bez talentovaných mladých lidí se zápalem pro svůj obor,“ sdělil v průběhu slavnostního aktu ministr Ženíšek. 

Ocenění za rok 2023 získali Tereza Šustrová z Gymnázia Brno (kategorie student střední a vyšší odborné školy), MUDr. Vasil Kostin (kategorie student v bakalářském nebo magisterském studiu) a Mgr. Tereza Kocmanová, Ph.D. (kategorie student v doktorském studijním programu), oba z Univerzity Karlovy.

Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek s laureátkami a laureátem Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2023, 16. září 2024. Foto: Úřad vlády České republiky
 

„Přestože se oblasti zkoumání i samotná vědecká dráha všech tří laureátů v mnohém liší, najdeme u nich i hodně společného – dosáhli excelentních výsledků již během studia, prosadili se v náročné mezinárodní konkurenci, mají smysl pro týmovou spolupráci, ale rovněž i to, že předávají ochotně své znalosti druhým a pomáhají, když je zapotřebí. A ještě jeden moment bych chtěl zdůraznit, protože je velmi důležitý pro to, aby nám vyrůstalo více takových nadějných vědců – je jím pevné rodinné zázemí a inspirativní učitelé,“ doplnil na adresu oceněných studentů místopředseda České konference rektorů a rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák, který přednesl laudatio. 

Na Cenu vlády nadanému studentovi za rok 2023 bylo nominováno celkem 47 studentů. Zájem o účast ve výzvě i obecně vysoká kvalita zaslaných návrhů jsou přesvědčivým důkazem, že se řada mladých lidí zabývá výzkumem s prokazatelně přínosnými výsledky už v době studia.

Slavnostnímu ocenění byli přítomni, kromě rodin oceněných studentů, členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které ministr Ženíšek předsedá, i zástupci sněmovních a senátních výborů pro vědu a vzdělávání, předseda Grantové agentury ČR, předseda Technologické agentury ČR, předseda Vědecké rady Akademie věd ČR a další významní představitelé akademické obce.

Laureáti Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2023

Ocenění studenti byli v době platnosti nominační výzvy studenty výše uvedených škol.

Tereza Šustrová, absolventka Gymnázia Brno, se zajímá o tzv. bioluminiscenci. Pod vedením dr. Martina Marka z Loschmidt laboratories při ústavu RECETOX a na Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zkoumá podmořské svícení krevet a jejich využití v biotechnologiích, medicíně či inženýrství alternativních zdrojů světla. Konkrétně se tým dr. Marka, jehož součástí je i Tereza, věnuje strukturní biologii různých bioluminiscenčních proteinů. Pomocí různých molekulárně biologických až fyzikálních metod dokázal tým odhalit strukturu jednoho z nejmenších, a zároveň nejvýkonnějších enzymů – tzv. nanoluciferázu, a vylepšit jej tak, aby byl nejen snadněji použitelný v dalším výzkumu, ale také ve výše zmíněných potenciálech bioluminiscence, mechanismu generování světla živými organismy. Výzkum byl publikován v časopise Nature Communications.
Od září t. r. je Tereza Šustrová studentkou oboru Všeobecné lékařství na Masarykově univerzitě.

MUDr. Vasil Kostin vystudoval Všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během studia vyjel na 11 zahraničních stáží do 8 různých zemí, včetně humanitární mise v Keni (ADRA - Itibo). Aktuálně Vasil zahájil doktorské studium na University of Oxford a ukončuje svoji pozici postdoka na Harvard Medical School a vyučování na MIT – Massachusetts  Institute of Technology. 
Od roku 2019 se aktivně věnuje práci v oblasti MedTech / HealthTech a vytváří inovativní zařízení v různých lékařských oborech, za něž získal národní i mezinárodní ocenění. Během pandemie COVID-19 v rámci týmu Okoronaviru pomáhal poskytovat vědecky ověřené informace společně s experty z Akademie věd ČR, byl dobrovolníkem ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde také přišel s týmem na aplikaci, která pomáhala s triážováním pacientů (Chytratriaz.cz). Vyvíjel inzulinová pera s inovačním centrem Lékařů bez Hranic v Ženevě. Během studia byl Vasil hlavním řešitelem GAMA2 (TA ČR) a díky svému výzkumu byl zařazen do prestižního žebříčku Forbes 30 pod 30. V rámci projektu GAMA2 se zaměřoval na prevenci syndromu karpálního tunelu pomocí chytré podložky pod myš. Ve výzkumu na University of Oxford se Vasil se spolužákem Martinem Horákem zaměřil na 12měsíční výsledky různých protokolů léčby makulárního edému při okluzi sítnicové žíly (RVO) s cílem zlepšit péči o pacienty a snížit četnost injekcí anti-VEGF. Kromě toho spolupracuje na průřezové studii zkoumající pacienty s Usherovým syndromem s mutací MYO7A s cílem zlepšit naše chápání degenerace sítnice a vyvinout end-points pro nové genetické terapie v klinických studiích.

Mgr. Markéta Kocmanová, Ph.D., byla do června 2024 studentkou doktorského programu Mezinárodní vztahy na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde obhájila disertaci na téma Why the Romani Make No Terrorists: Reassessing Contested Factors of Radicalisation. Jedná se o mimořádně zajímavý a progresivní příspěvek do odborné debaty o radikalizačních procesech. V rámci svého výzkumu Markéta aktivně rozvíjela vztahy nejen s českou romskou komunitou, když podnikla výzkumné cesty například i na Slovensko či do Srbska. 
Od začátku doktorského studia se Markéta podílela na výuce kurzu svého školitele prof. Emila Aslana Radicalization and Deradicalization. tři roky byla dále výzkumnicí v projektu Periculum / Human-Machine Nexus and International Order, centra excelence založeného na stejnojmenném projektu podporovaném Univerzitou Karlovou prostřednictvím programu UNCE pro vynikající výzkumníky. Markétiny aktivity, zakotvené zejména ve výzkumu specifické situace českých Romů, se staly také podkladem pro její expertní zapojení do poradních orgánů českých exekutivních institucí. Zásadní příležitost k dalšímu profesnímu rozvoji přinesl Markétě pobyt na University of Maryland s podporou prestižního Fulbrightova stipendia. Krátce po ukončení doktorského studia získala čtyřletý prestižní grant na založení vlastní výzkumné skupiny v rámci soutěže Primus, jejímž prostřednictvím Univerzita Karlova podporuje začínající špičkové vědce a vědkyně.

Zdroj: RVVI – Úřad vlády ČR  |  18. 9. 2024