Informace o vědecko-technickém a výzkumném prostředí na Tchaj-wanu

Věda a technologie představují klíčový motor hospodářského růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti Tchaj-wanu. Díky rozsáhlým investicím do výzkumu a vývoje (R&D), špičkovým inovacím a silné spolupráci mezi vládou, akademickou sférou a průmyslem se Tchaj-wan stal globálním lídrem – zejména v oblasti polovodičů a informačních a komunikačních technologií (ICT). Významný pokrok byl dosažen také v letectví, biomedicíně a aplikacích rozšířené reality (AR).

Klíčové odvětví tchajwanského výzkumu

V květnu 2024 představil prezident Lai Ching‑te iniciativu nazvanou „Pět důvěryhodných průmyslových odvětví“ (Five Trusted Industry Sectors), která má vést další fázi technologické a průmyslové politiky Tchaj-wanu. Uvedená odvětví jsou:

  1. Polovodiče
  2. Umělá inteligence (AI)
  3. Obranný průmysl / armáda
  4. Bezpečnost a surveillance technologies
  5. Komunikace nové generace

Tyto sektory mají posílit strategickou autonomii Tchaj‑wanu, zlepšit jeho odolnost a upevnit postavení mezi demokratickými partnery na mezinárodní scéně. Politické cíle zahrnují zabezpečení vedoucích pozic v globálních dodavatelských řetězcích, zvýšení počtu vysoce placených pracovních míst, zlepšení průmyslové konkurenceschopnosti a ochranu národní bezpečnosti.

Mezi konkrétní opatření tohoto plánu patří:

  • Pokračování ve výzkumu a vývoji v oblasti polovodičů, včetně návrhu, pouzdření, materiálů a zařízení.
  • Rozvoj infrastruktury pro umělou inteligenci, propagace energeticky efektivních výpočetních řešení a zavádění právních a regulačních rámců.
  • Posílení obranného průmyslu s domácími schopnostmi: dodavatelské řetězce pro drony, výroba letadel a plavidel.
  • Rozvoj suverénní komunikační infrastruktury, vč. integrace pozemních a satelitních systémů (včetně příprav na 6G), a zabezpečení odolné a bezpečné komunikace.

Strategická infrastruktura: Vědecké parky a hospodářské zóny

Za účelem podpory průmyslového výzkumu a vývoje zavedla vláda Tchaj-wanu koncept vědeckých parků – speciálních ekonomických zón nabízejících daňové úlevy, snížené náklady na energie a výhodné úvěrové podmínky. Prvním a nejvýznamnějším z těchto parků je Hsinchu Science Park, založený v roce 1980 Národní radou pro vědu. Často je označován jako „tchajwanské Silicon Valley“ a zaměřuje se na informační technologie a biotechnologie. Park se rozrostl na šest kampusů, sídlí v něm přes 430 firem a zaměstnává více než 130 000 lidí. Nachází se zde i sídla společností TSMC a UMC – dvou největších světových výrobců čipů na zakázku.

Na úspěch Hsinchu navázalo vytvoření dalších parků:

Tchajwanské instituce ve vědě a výzkumu

Hlavním koordinačním orgánem vědecké a technologické politiky je Národní rada pro vědu a technologie (NSTC), která vznikla v roce 2022 transformací z bývalého Ministerstva vědy a techniky. Rada dohlíží na tři hlavní vědecké parky, financuje akademický výzkum, podporuje průmyslové iniciativy a usnadňuje komercializaci inovací.

Dále na Tchaj-wanu působí Academia Sinica, tchajwanská národní akademická instituce založená v roce 1928, která je nejvýznamnější vědeckou institucí Tchaj-wanu. Jejím cílem je dosahovat excelence ve výzkumu, rozvíjet vědecký talent a poskytovat odborné analýzy pro tvorbu politik. Skládá se z 24 výzkumných ústavů a 9 center, rozdělených do tří sekcí:

  • Matematické a fyzikální vědy
  • Biologické vědy
  • Humanitní a sociální vědy

Instituce zaměstnává přes 8 000 výzkumníků, techniků a administrativních pracovníků. Dosáhla významných výsledků v oblastech jako biomedicína, fyzika, strukturální biologie, astrofyzika, informační vědy či sinologie. Mezi aktuální priority patří výzkum pro dosažení uhlíkové neutrality, kvantové technologie a platformy pro mRNA vakcíny.

Ve spolupráci s domácími univerzitami provozuje Academia Sinica Tchajwanský mezinárodní doktorský program (TIGP), který nabízí 13 doktorských programů výhradně v angličtině. Cílem je přilákat domácí i zahraniční studenty (přibližně v poměru 50:50) a poskytnout jim stipendia, špičkovou výzkumnou infrastrukturu a kariérní poradenství.

Z hlediska aplikovaného výzkumu a průmyslových inovací je na Tchaj-wanu jedním z nejdůležitějších hráčů Institut průmyslových technologií (ITRI). Tento institut sehrál klíčovou roli při přechodu Tchaj-wanu z pracovní ekonomiky na high-tech výrobní základnu. S více než 6 000 zaměstnanci se zaměřuje na pokročilé materiály, energetiku a lékařské technologie. Jeho plán „Vision 2030“ klade důraz na chytré technologie, udržitelnost a mezinárodní spolupráci.

Polovodičový průmysl tvoří páteř tchajwanského technologického sektoru, přičemž Tchaj-wan ovládá téměř 60 % světového trhu zakázkové výroby čipů. Tchajwanský výzkumný institut pro polovodiče (TSRI), založený v roce 2019, podporuje inovace v oblasti návrhu integrovaných obvodů, prototypování a balení čipů.

Další důležitou institucí, která stojí v čele tchajwanského výzkumu a inovací je National Institute of Applied Research (NIAR),  je neziskový výzkumný institut na Tchaj-wanu, který byl založený v roce 2003 sloučením několika národních laboratoří. Jeho hlavními úkoly jsou vybudování výzkumně-a-vývojové platformy, podpora akademického výzkum, prosazování špičkových technologií a rozvíjení kvalifikovaného technického personálu. NARLabs přispívá k přeměně výsledků základního výzkumu v průmyslové aplikace, podporuje zaměstnatelnost v technologickém sektoru a zároveň pomáhá tchajwanské vládě v mezinárodní spolupráci v oborech jako umělá inteligence, vysoce výkonné výpočty či polovodiče.

Dále je na Tchaj-wanu rozšířený letecký sektor, který zaměstnává více než 10 000 lidí. Mezi klíčové aktéry patří Aerospace Industrial Development Corporation a Národní institut pro vědu a techniku Chung-Shan (NCSIST), které pracují na civilních i vojenských systémech.

Tchajwanská vesmírná agentura (TASA) pak vede rozvoj satelitních a vesmírných technologií v rámci Třetího národního vesmírného programu (2020–2028) s rozpočtem přes 25 miliard TWD. Mezi hlavní projekty patří satelitní série Formosat, která rozšiřuje možnosti dálkového průzkumu Země a monitorování životního prostředí.

Česko-tchajwanská spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích

a) Oblasti a témata spolupráce

Spolupráce mezi Českou republikou a Tchaj-wanem se soustředí na několik klíčových vědecko-technologických oblastí:

  • Polovodiče a návrh čipů
    Obě země spolupracují v oblasti výzkumu a vývoje polovodičů – zejména návrhu čipů, hardwarové bezpečnosti a vývoje nástrojů pro tzv. backend fázi výroby. Příkladem je společné výzkumné centrum Advanced Chip Design and Research Center (ACDRC), otevřené v roce 2024.
  • Umělá inteligence, IoT, chytrá města a chytrá výroba
    Probíhá spolupráce v oblasti umělé inteligence propojené s internetem věcí (AIoT), chytré infrastruktury měst (doprava, zdravotnictví apod.) a chytré průmyslové výroby.
  • Udržitelné technologie a energetika
    Spolupráce zahrnuje i oblasti jako jsou obnovitelné zdroje, nanomateriály či monitorování životního prostředí.
  • Kvantové technologie
    České a tchajwanské technické univerzity zkoumají možnosti společného výzkumu v oblasti kvantových technologií.
  • Kyberbezpečnost a hardwarová bezpečnost
    V rámci výzkumu polovodičů se řeší také otázky bezpečnosti hardwaru a ochrany dat.
  • Vysokoškolské vzdělávání, výměny studentů, společné studijní programy
    Dochází k výměně studentů a výzkumníků, vytvářejí se společné programy Ph.D., letní školy, a univerzity podepisují memoranda o porozumění (MoU).
  • Společenskovědní a interdisciplinární výzkum
    V rámci některých projektů dochází ke spojení technologických témat s humanitními a společenskými disciplínami – např. v oblasti geopolitiky, udržitelnosti či politiky globálních dodavatelských řetězců v ramci projektu Supply Chain Resilience Center (SCRC).

b) Instituce a rámce spolupráce mezi ČR a Tchaj-wanem

Spolupráce je realizována prostřednictvím těchto národních a akademických institucí:

  • Grantová agentura ČR (GAČR)
    V roce 2008 podepsala GAČR memorandum o porozumění s tchajwanskou Národní radou pro vědu a technologie (NSTC), které umožňuje společné výzkumné projekty ve všech vědních oblastech.
  • Technologická agentura ČR (TAČR)
    Podporuje projekty v oblasti polovodičového výzkumu v rámci národní polovodičové strategie i evropského rámce (např. EU Chips Act).
  • Advanced Chip Design and Research Center (ACDRC)
    Společné výzkumné centrum pro návrh a vývoj čipů, zahájené v roce 2024 v Brně. Sdružuje české a tchajwanské výzkumníky i univerzity.
  • Supply Chain Resilience Centre (SCRC)
    Společný projekt Univerzity Karlovy a National Chengchi University (Tchaj-wan), zaměřený na výzkum odolnosti dodavatelských řetězců, propojující technologie a společenské vědy.
  • Memoranda o porozumění mezi univerzitami
    Od roku 1991 bylo mezi tchajwanskými a českými vysokými školami uzavřeno přibližně 250 dohod o výměně
  • Dům zahraniční spolupráce (DZS, ČR) a FICHET (Tchaj-wan)
    Národní agentury podporující meziuniverzitní spolupráci, výměnné pobyty a mezinárodní vzdělávací programy.

 

V případě zájmu o bližší informace v této oblasti nás kontaktujte:

Dominika Urhová, M.A.

Česká ekonomická a kulturní kancelář Tchaj-pej
vědecký a technologický úsek

E-mail: Taipei.commerce@mzv.gov.cz

 

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR​

Sdílejte na: