Zpráva o činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2018

Úvod

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“). Při své činnosti se Rada řídí tímto zákonem, svým Statutem a Jednacím řádem.

Rada spolupracuje se 14 poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“), zejména se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) a další příslušná ministerstva u kterých je rozpočtována veřejná podpora VaVaI. Dále intenzivně spolupracuje s Ministerstvem financí (dále jen „MF“) a s dalšími institucemi (poskytovateli) s vlastní rozpočtovou kapitolou tj. Akademií věd České republiky (dále jen „AV ČR“), Grantovou agenturou České republiky (dále jen „GA ČR“) a Technologickou agenturou České republiky (dále jen „TA ČR“).

Hlavním důvodem této spolupráce je mimo jiné nutnost řešit otázky v oblasti nastavení veřejné podpory VaVaI v rámci příslušných kompetencí ústředních orgánů státní správy, při přípravě rozpočtu VaVaI a v oblasti dalších priorit VaVaI.

Na základě usnesení vlády ze dne 22. prosince 2017 č. 895 k návrhu úprav systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2018 byla zrušena Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace a byl zřízen Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Odbor RVVI“), který převzal většinu původních agend této sekce vč. organizační, odborné a technické podpory činnosti Rady ve všech oblastech dle zákona č. 130/2002 Sb. V souvislosti s touto změnou se snížil počet míst zajišťujících činnost Rady.

Usnesením vlády ze dne 14. března 2018 č. 168 o převedení agendy Národní RIS3 a usnesením vlády ze dne 14. března 2018 č. 169 o změně systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. dubna 2018 byla převedena agenda Národní RIS3 včetně 6 pracovníků z Úřadu vlády ČR – Odboru RVVI na MPO.
 
Souhrn hlavních činností Rady v roce 2018 
Rada na svém 332. zasedání dne 2. února 2018 schválila Návrh činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace na rok 2018, podle kterého celý rok pracovala (viz tabulka)

Další činnost Rady v roce 2018

• Rada vypracovala a schválila plán činnosti Mezinárodního poradního orgánu Rady složeného z význačných zahraničních odborníků (tzv. „Mezinárodní rady“); současně proběhla dvě společná jednání Mezinárodní rady a Rady (v rámci 336. a 340. zasedání Rady)
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu změny programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací TRIO, který byl schválen usnesením vlády ze dne 30. dubna 2018 č. 280
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu Programu podpory aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací DELTA 2, který byl schválen usnesením vlády ze dne 16. května 2018 č. 307
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací KAPPA, který byl schválen usnesením vlády ze dne 16. května 2018 č. 308 
• Rada navrhla vládě jmenovat člena předsednictva GA ČR, který byl jmenován usnesením vlády ze dne 30. května 2018 č. 345
• Rada předložila vládě návrh na jmenování předsedy TA ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 26. září 2018 č. 611
• Rada navrhla vládě jmenovat člena předsednictva GA ČR na druhé funkční období, který byl schválen usnesením vlády ze dne 26. září 2018 č. 612
• Rada předložila vládě návrh na jmenování členů a předsedy výzkumné rady TA ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 10. října 2018 č. 654
• Rada navrhla vládě kandidáta na Národní cenu vlády Česká hlava pro rok 2018, která byla udělena usnesením vlády ze dne 17. října 2018 č. 672
• Rada předložila v listopadu vládě návrh na jmenování členů a předsedy vědecké rady GA ČR
• Rada projednala a schválila stanovisko k Závěrečnému hodnocení programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)
• Rada projednala a schválila stanovisko k návrhu programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA 2
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu na změnu programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence 1
• Rada projednala a schválila stanovisko k Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentální vývoje a inovací v oblasti dopravy
• Rada projednala a schválila stanovisko k návrhu programu Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019 – 2028 (IMPAKT 1)
• Rada projednala a schválila stanovisko k návrhu Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje na léta 2020 - 2028

1 Činnost Rady v legislativně - právní oblasti

Novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Rada na svém 336. zasedání dne 25. května 2018 schválila témata novelizace zákona č. 130/2002 Sb. a odsouhlasila ustavení pracovní skupiny k dané problematice. Pracovní skupina byla ve složení zástupců Rady, Odboru RVVI, Odboru poradců a analýz Úřadu vlády ČR, vysokých škol, AV ČR, Svazu průmyslu a dopravy, MŠMT a MPO. Předmětem návrhu novely zákona jsou oblasti VaVaI, které se týkají hodnocení výzkumných organizací, výzkumných infrastruktur a jejich výsledků, programů a projektů VaVaI a poskytování informací o VaVaI prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

První jednání pracovní skupiny se uskutečnilo dne 19. června 2018. Do konce roku proběhlo ještě několik jednání, kdy členové pracovní skupiny diskutovali navržená témata, aby došlo ke vzájemné shodě kompetentních institucí.

Dne 21. září 2018 na svém 338. zasedání vzala Rada na vědomí materiál s navrženými změnami. Poté byl materiál představen zástupcům poskytovatelů podpory na VaVaI a projednán s dalšími zainteresovanými institucemi. Konečný návrh novely zákona byl předložen Radě na 339. zasedání dne 26. října 2018 ke schválení a následně byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení.

2 Hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Podle § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, je Radě uložena povinnost hodnotit výsledky ukončených programů výzkumu, vývoje a inovací.

V roce 2018 byly hodnoceny tři programy výzkumu, vývoje a inovací ukončené v roce 2016, a to:

• Program mezinárodní spolupráce mezi Českou republikou a Státem Izrael v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji GESHER/MOST, administrovaný MŠMT,
• Program Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015, administrovaný Ministerstvem vnitra, který byl usnesením vlády ze dne 20. října 2014 č. 853 prodloužen do 31. prosince 2016,
• Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA administrovaný TA ČR. 

Smyslem předkládaného dokumentu bylo především zhodnotit využití účelové podpory poskytované podle § 3 odst. 2 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a posoudit, zda bylo v rámci hodnoceného programu dosaženo plánovaných cílů.

V průběhu realizace tří programů bylo v letech 2010 – 2016 dle údajů v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací podpořeno celkem 341 projektů finanční částkou 1 048 726 tis. Kč, podpora ze státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace (dále jen „SR“) činila celkem 1 010 902 tis., tj. 96,40 %.

Byla splněna většina cílů a indikátorů programů „Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015“ a „Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA“. Své cíle nesplnil „Program mezinárodní spolupráce mezi Českou republikou a Státem Izrael v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji GESHER/MOST“ a ani výsledky tohoto programu nedosáhly předpokládaných indikátorů.

Dokument byl projednán a schválen Radou, která se jím zabývala na svém 334. zasedání dne 29. března 2018. Rada ocenila efektivnost Programu Bezpečnostní výzkum, TA ČR vybídla k efektivnější spolupráci s resorty, pro které administruje realizaci výzkumných potřeb a MŠMT požádala o lepší koordinaci a provádění průběžných kontrol programu INTER-EXCELLENCE, jehož podprogram INTER-A(CTION) bude částečně navazovat na program GESHER/MOST.

3 Podpora VaVaI ze státního rozpočtu

Podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada každoročně předkládá vládě návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI, který je MF zapracován do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Rada na svém 330. zasedání dne 24. listopadu 2017 schválila „Pokyny k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI 2019 - 2025“ jako rámcový (obecný) podklad, bez zásadních věcných změn oproti minulým rokům, nicméně s důrazem na platný střednědobý výhled a na využití nároků z nespotřebovaných výdajů (dále jen „NNV“). Současně byl schválen harmonogram přípravy státního rozpočtu na VaVaI a byl schválen „Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2019 s výhledem na léta 2020 a 2021 s dlouhodobým výhledem do roku 2025“, podle § 35 odst. 2 písm. k) a l) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, při jehož tvorbě Rada vycházela ze střednědobého výhledu schváleného usnesením vlády ze dne 25. září 2017 č. 674. Rozpočet byl tak jako v minulém roce připravován na 7 let (s výhledem do roku 2025), s ohledem na nutnost připravit postupně systém VaVaI na období po roce 2020, kdy dojde k ukončení masivní podpory z fondů EU. Pro rok 2021 byly použity stejné údaje jako v roce 2020.

Návrh Rady byl rozeslán správcům rozpočtových kapitol dopisem předsedy Rady ze dne 6. prosince 2017 s žádostí o předložení jejich návrhů (již vč. „nadpožadavků“ s odůvodněním) v termínu do 19. ledna 2018. Tento návrh respektoval celková směrná čísla výdajů na VaVaI schválená usnesením vlády ze dne 25. září 2017 č. 674.

Na 332. zasedání Rady dne 2. února 2018 byly projednány předběžné podklady zaslané poskytovateli k „nadpožadavkům.

Konečný návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2019 s výhledem na léta 2020 – 2021 a dlouhodobým výhledem do roku 2025 byl schválen Radou na jejím 334. zasedání dne 29. března 2018. V tomto návrhu výdajů byly celkové výdaje na roky 2019, 2020 a 2021 příslušně ve výši 35,99 mld. Kč, 37,49 mld. Kč a 37,49 mld. Kč. Na rok 2022 byly výdaje navrženy ve výši 41,63 mld. Kč, na rok 2023 ve výši 46,14 mld. Kč, na rok 2024 ve výši 59,08 mld. Kč a na rok 2025 ve výši 59,96 mld. Kč. Tento návrh rozpočtu byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem 1. místopředsedy Rady ze dne 29 března 2018, s termínem dodání stanovisek do 9. dubna 2018.

Vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení a související úprava „nadpožadavků“ proběhlo na 335. zasedání Rady dne 27. dubna 2018.

Rada uložila Odboru RVVI předložit konečný návrh celkových výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2019 s výhledem na léta 2020 a 2021 a s dlouhodobým výhledem do roku 2025 na jednání vlády dne 16. května 2018 v následující výši:

• na r. 2019 ve výši 35.988.684 tis. Kč, tj. o 1,192 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2018, nicméně o 1,024 mld. Kč nižší než schválený střednědobý výhled na r. 2019 z důvodu zohlednění 1,0 mld. Kč nároků z nespotřebovaných výdajů v návrhu rozpočtu,
• na r. 2020 ve výši 37.492.208 tis. Kč, tj. o 2,695 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2018 a současně ve stejné výši jako schválený střednědobý výhled na r. 2020,
• na r. 2021 ve výši 37.492.208 tis. Kč, tj. o 2,695 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2018 a současně ve stejné výši jakoschválený střednědobý výhled na r. 2020 (pro r. 2021 byly vzaty v úvahu stejné údaje jako v r. 2020). 

Celkové výdaje státního rozpočtu na VaVaI byly schváleny v navrhované výši usnesením vlády ze dne 16. května 2018 č. 309. Usnesením vlády ze dne 19. září 2018 č. 588 byly nakonec schváleny celkové výdaje státního rozpočtu na VaVaI v jednotlivých letech nižší o 24,086 mil. (v kapitole Úřad vlády ČR), které budou zapracovány do vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019 a do rozpočtového výhledu na roky 2020 a 2021 v následující výši:

• na r. 2019 ve výši 35.964.598 tis. Kč,
• na r. 2020 ve výši 37.468.122 tis. Kč,
• na r. 2021 ve výši 37.468.122 tis. Kč. 

Konečné zapracování schválených výdajů státního rozpočtu na VaVaI do vládního návrhu zákona bylo projednáno na 339. zasedání Rady dne 26. října 2018.

4 Analýza a hodnocení výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ukládá Radě zabezpečit zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (dále jen „Analýza“) a jejich předložení vládě.

Analýza byla v minulých letech zadávána externímu zpracovateli na základě veřejné zakázky, avšak výsledný výstup neodpovídal současným potřebám řízení VaVaI, neboť se jednalo převážně o formální komentář k statistikám ČSÚ. V roce 2015 Rada schválila změnu v přístupu k realizaci úkolu, dokument byl vytvořen v Odboru analýz a koordinace vědy, výzkumu a inovací Úřadu vlády ČR. V roce 2018 nově připravuje dokument Analýza 2017 interními kapacitami Odbor Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Cílem materiálu je charakterizovat systém VaVaI jako celek, popsat jeho součásti a vazby mezi nimi tak, jak se systém vyvinul v čase. Materiál by měl koncentrovat velké množství informací z oblasti VaVaI, adekvátně je vizualizovat a interpretovat. Aplikací analytických metod prostřednictvím indikátorů by měl identifikovat silná a slabá místa systému VaVaI a navrhnout doporučení ke stabilizaci silných stránek a optimalizaci stránek slabých. Materiál by měl také poukázat na limity a nedostatky v souvislosti se zdrojovými daty a navrhnout některé optimalizační kroky.
Analýza 2017 je členěna do 8 kapitol zaměřených na základní složky systému VaVaI a rozpracovávajících klíčová témata jejich řízení. Záměrem dokumentu je také zachování dlouhodobé kontinuity, proto by se měly při stanovení indikátorů využívat obdobné zdroje sekundárních dat jako pro předchozí Analýzy. V návaznosti na realizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR mají být součástí Analýzy 2017 také podrobné informace o pokroku při čerpání finančních prostředků v rámci této strategie.

Předložení úplného materiálu Radě je plánováno na její 341. zasedání v prosinci 2018. Radou schválený materiál bude předložen vládě v souladu s plánem nelegislativních úkolů  do konce roku 2018. Důvodem tohoto termínu je finalizace dat za VaVaI z Českého statistického úřadu za rok 2017 v průběhu měsíců října a listopadu 2018.

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů schválená usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 (dále jen „Metodika 2017+“) stanovila provést v roce 2017 na národní úrovni implementaci vybraných aspektů modulů M1 - kvalita vybraných výsledků a M2 - výkonnost výzkumu:

• pomocí bibliometrických ukazatelů zhodnotit druhy výsledků Jimp, Jsc a D s rokem uplatnění 2016 a získané údaje okomentovat pomocí oborově strukturovaných panelů,
• zajistit, aby výzkumné organizace provedly výběr 10 % nejlepších výsledků s rokem uplatnění 2016, pro které nelze použít bibliometrické ukazatele,
• pomocí oborově strukturovaných panelů a vzdálených recenzentů zhodnotit ty výsledky, které výzkumné organizace určí, že mají být hodnoceny podle kritéria „společenská relevance“.  

Pro hodnocení výsledků v roce 2017 se využilo dvou základních nástrojů:

• bibliometrická analýza pro všechny bibliometrizovatelné výsledky (dle aktuálně platných definic Jimp, JSc a D) uplatněné v roce 2016,
• recenzní posouzení pro část z 10 % vybraných výsledků uplatněných v roce 2016 (pro druhy výsledků podle aktuálně platných definic s výjimkou druhů výsledků Jimp,  JSc a D).  

Průběh hodnocení oběma nástroji byl zajišťován oborově členěnými Odbornými panely ve spolupráci s Odborem RVVI.

Postup hodnocení výsledků a činnost Odborných panelů je popsán v kapitole 8 Odborné a poradní orgány Rady v části Odborné panely.

Rada má dle Metodiky 2017+ dohled nad hodnocením. Její úlohou je dohlížet na dodržování principů hodnocení a řešit sporné případy, vzniklé nejasnosti a relevantní dotazy. Rada nezasahuje do odborného posouzení výsledků.

5 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Správcem a zároveň i provozovatelem Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI 2.0“) je Rada. Činnosti spojené se správou a provozem IS VaVaI 2.0 vykonává pro Radu Odbor RVVI, který zajišťuje podporu činnosti Rady a je pověřen administrativní podporou Rady.

Při výstavbě IS VaVaI 2.0 byla realizována většina navrhovaných opatření Koncepce rozvoje IS VaVaI na období 2016 až 2020 schválené usnesením vlády č. 8 ze dne 13. ledna 2016.

IS VaVaI je tvořen čtyřmi provázanými částmi, kterými jsou Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích (VES), Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací (CEA), Centrální evidence projektů (CEP) a Rejstřík informací o výsledcích (RIV). S ohledem na kontinuitu údajů o poskytované veřejné podpoře na VaVaI je veřejně přístupná též starší část IS VaVaI – Centrální evidence výzkumných záměrů (CEZ). Všechny moduly IS VaVaI 2.0 jsou v plném provozu. Pro odbornou veřejnost byly navíc vytvořeny moduly Systému pro analýzu dat (SAD) a rozhraní pro strojové zpracování dat (API).

V souvislosti s přijetím Metodiky 2017+, která byla schválena usnesením vlády ze dne 8. února 2017 č. 107, byly do všech částí IS VaVaI zavedeny nové druhy/poddruhy výsledků, a to dle Samostatné přílohy č. 4 Metodiky 2017+, obsahující Definice druhů výsledků platné od 1. 1. 2018. Mezi další datové prvky, které byly na základě Metodiky 2017+ do IS VaVaI implementovány se řadí i nové obory výsledků / projektů dle číselníku oborových skupin OECD (Frascati Manual 2015).

V roce 2018 byla dále rozvíjena utilita Editačního rozhraní pro příjemce (dále jen „VaVER“), který je SW nástrojem sloužícím výzkumným organizacím pro vytváření datových XML dávek CEP a RIV. V září 2018 evidoval VaVER 1677 registrovaných uživatelů. VaVER má v sobě implementovanou webovou kontrolní službu RIV/CEP. Účelem webové kontrolní služby je umožnit validaci dat před vkládáním nových údajů do IS VaVaI 2.0 nebo vymazáním či opravami již vložených údajů dálkovým přístupem. Pro vyšší uživatelský komfort byly do VaVERu začleněny utility pro snazší práci při tvorbě a editaci dodávek – Adresář osob a Adresář výsledků. Adresář osob umožňuje uživatelům předvyplnění často se vyskytujících řešitelů/tvůrců bez nutnosti opakovaně ručně tyto osoby vypisovat, zatímco Adresář výsledků nabízí možnost předvyplnění jakéhokoliv druhu výsledku, což výrazně usnadňuje práci při zapisování např. článků v témže periodiku či kapitol v jedné odborné publikaci. Oba adresáře umožňují export a import ve formátech XML, ODS a CSV, tedy nejsou vázány pouze na jednoho uživatele. Pro přesnější identifikaci vědců a přehled jejich vědecké a tvůrčí činnosti byla doplněna nová nepovinná pole – mezinárodně uznávané identifikátory vědeckých pracovníků v databázích WoS a SCOPUS, případně je možné vyplnit identifikátor ORCID (Open Research and Contributor ID). Aktivní linky v IS VaVaI umožňují ve výše uvedených databázích sledovat publikační a vědeckou činnost těchto osob.

Rozhraní pro poskytovatele sloužící k předávání dodávek CEP a RIV a ke vkládání údajů CEA a VES ze strany poskytovatelů podpory evidovalo v září 82 registrovaných uživatelů oprávněných tyto údaje předávat.

Současně došlo ke značné optimalizaci procesů a zásadnímu zrychlení činnosti webu rvvi.cz (hodnota průměrné doby načítání stránky, která v roce 2016 činila 4,34 s, byla snížena na 0,89 s v roce 2018). Stejně tak je rychlejší i průměrná doba přesměrování (pokles z 0,14 s na 0,01 s), průměrná doba odezvy serveru (pokles z 3,29 s na 0,65 s) nebo průměrná doba stahování stránky (pokles z 0,13 s na 0,02 s). Dále byly na web IS VaVaI přidány nové utility umožňující návštěvníkům stránek dynamické zobrazení aktuálně běžících programů výzkumu, vývoje a inovací (vč. velkých výzkumných infrastruktur) či probíhajících veřejných soutěží. Další utility nabízí okamžité vyhledání řešitelů projektů a tvůrců výsledků dle návštěvníkem zvolených kritérií. Samozřejmostí jsou exporty vyhledaných výsledků do obvyklých strojově čitelných formátů XML, ODS a CSV.

Odbor RVVI poskytuje technickou podporu na adrese podpora.rvvi@vlada.cz, a to od 2. 3. 2017. Do září 2018 bylo řešeno a zodpovězeno celkem 1 975 dotazů a za více než dvouletou existenci IS VaVaI bylo na tento systém proškoleno celkem 700 osob, jak prostřednictvím pravidelných skupinových seminářů, tak individuálně přímo na pracovištích uživatelů (příjemců podpory a poskytovatelů).

Další činnost Rady ve vztahu k IS VaVaI

V souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byla v roce 2018 Radou provedena uzávěrka sběru dat za rok 2017 a kontrola dat předaných do IS VaVaI v roce 2017. Do kontrolovaných dat byly zařazeny i veškeré opravy dodávek dat týkající se předchozích let. Cílem kontrol bylo zejména vyhledat projekty z CEP, ke kterým nebyly nalezeny výsledky v RIV, a dále zachytit jednotlivé datové nesrovnalosti. Zjištěné nesrovnalosti byly řešeny s jednotlivými poskytovateli, kteří údaje v termínu do 10. září 2018 ve většině případů doplnili či opravili.

V řádném termínu do 31. května 2018 byla od všech poskytovatelů převzata data o výsledcích výzkumných organizací, které vznikly na základě státem podporovaného výzkumu a vývoje.

V termínu do 8. září 2018 byly rovněž předány výsledky ostatních organizací k projektům VaVaI ukončeným v roce 2017 a dále výsledky výzkumných organizací, které vznikly bez podpory podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Veškeré popisy předávaných údajů do IS VaVaI – CEA18, CEP18, RIV18 a VES18 byly zveřejněny v příslušných termínech na www.rvvi.cz. Provozovatel IS VaVaI 2.0 zajistil plynulý přechod datových struktur IS VaVaI v požadovaných termínech z roku 2017 na rok 2018. V souladu s těmito změnami bylo upraveno schéma XML platné pro předávaná data a současně byla upravena i kontrolní služba týkající se předávaných dat do IS VaVaI v roce 2018.

Rada je od roku 2006 řádným členem mezinárodního sdružení národních informačních systémů ve VaVaI - organizace euroCRIS (Current Research Information System). V rámci pravidelných zasedání seznamuje vždy organizátor členy euroCRIS s informačními systémy výzkumu ve své zemi a probíhá vzájemná výměna zkušeností. Součástí zasedání je i jednání Task Group „Best Practice/DRIS“. Jejím úkolem je shromažďování osvědčených postupů při tvorbě, implementaci a provozování informačních systému, tvorba úložiště pro tyto poznatky, sledování moderních technologií nezbytných pro e-Science a Open Science.

6 Výzkum, vývoj a inovace v ČR a v zahraničí

Rada zabezpečuje podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací kromě jiných úkolů také jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí.
Dále má Rada zástupce v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR (při MPO), v resortní koordinační skupině v odboru mezinárodní spolupráce ve VaVaI (při MŠMT), v pracovní skupině OECD (při Ministerstvu zahraničních věcí), v Resortní koordinační skupině pro EU (při Ministerstvu pro místní rozvoj), v Poradní komisi pro bezpečnostní výzkum (při Ministerstvu vnitra), v Koordinačním výboru ELI (při MŠMT), v Radě Národního úložiště šedé literatury a v technologické platformě Udržitelná energetika, v Radě pro velké infrastruktury pro VaVaI (MŠMT), v technologické platformě Udržitelná energetika, ve Výboru Rámcového projektu k implementaci podpory, kterou ESA poskytne aktivitám týkajícím se vesmíru v ČR a v Řidicím výboru Národní RIS3 (MPO).

Na poli vědecko-výzkumné zahraniční spolupráce byla v roce 2018 rozvíjena činnost vědeckých diplomatů umístěných na zahraničních úřadech v Tel Avivu (Izrael) a ve Washingtonu D. C. (USA), jejímž cílem bylo i nadále především aktivně propojovat české rezortní výzkumné organizace, veřejné výzkumné organizace a vysoké školy s jejich špičkově hodnocenými zahraničními protějšky.

Konkrétně se naplňování tohoto cíle též projevovalo v rámci společného nástroje financování ekonomické diplomacie ČR, kdy byly prostřednictvím projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) finančně podporovány např. konkrétní krátkodobé incomingové či „outcomingové“ mise zástupců výzkumných organizací či vysokých škol, jejichž cílem bylo navázat či rozvíjet zahraniční vědeckou spolupráci.

V současné době probíhá hodnocení dopadů vědecké diplomacie na vědeckovýzkumnou spolupráci výzkumných organizací či vysokých škol, v němž je zjišťována kvalitativní i kvantitativní hodnota konkrétních výstupů vědeckými diplomaty „nastartované spolupráce“. Mimo jiné jsou sledovány počty podepsaných memorand, mobilita studentů a vědeckých pracovníků či výstupy společných aktivit. V neposlední řadě hodnocení identifikuje také partnerské zahraniční instituce.

Zahraniční cesty

Ve dnech 17 – 18. května 2018 proběhlo ve Vilniusu (Litva) každoroční jednání zástupců sekretariátů poradních orgánů pro VaVaI evropských vlád, kde Radu reprezentoval ředitel Odboru RVVI Ing. Jan Marek, CSc.

Dne 4. června 2018 proběhl v Mnichově (Německo) „Informační den o česko-německé spolupráci Fraunhoferovy společnosti“, kde Radu reprezentoval ředitel Odboru RVVI Ing. Jan Marek, CSc. Tématem byl rozvoj aplikovaného výzkumu v ČR a posílení příležitostí pro internacionalizaci českých výzkumných organizací v oblasti aplikovaného výzkumu.

Ve dnech 22. – 23. Iistopadu 2018 proběhne každoroční jednání zástupců poradních orgánů pro VaVaI evropských vlád, kde Radu bude reprezentovat 1. místopředseda Rady prof. Dvořák.

Ve dnech 3. – 4. prosince 2018 proběhne v Berlíně akce pořádaná Max Planck Gesellschaft „14th Berlin Open Access Conference“, kde Radu bude reprezentovat 1. místopředseda Rady prof. Dvořák a ředitel Odboru RVVI Ing. Jan Marek, CSc.

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020

Národní politika výzkumu, vývoje a inovace České republiky na léta 2016 – 2020 (dále jen „NP VaVaI“) byla schválena usnesením vlády ze dne 17. února 2016 č. 135. Tímto usnesením uložila vláda předsedovi Rady předložit vládě zprávu o hodnocení plnění opatření NP VaVaI do 31. prosince 2018 a aktualizovanou NP VaVaI do 31. prosince 2020.

Úkol aktualizovat NP VaVaI byl schválen na jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace jako bod 332/A1 dne 2. února 2018. Harmonogram aktualizace NP VaVaI byl schválen předsednictvem Rady dne 9. února 2018. Na 336. zasedání Rady byla ustavena Pracovní skupina k aktualizaci NP VaVaI, jejímiž členy jsou zpravodajové Rady (Ing. Palíšek, Ing. Kouřil, dr. Baran), Úřadu vlády České republiky – Odboru Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Odboru poradců, MŠMT a MPO. Pracovní skupina k aktualizaci NP VaVaI se v průběhu 1. pololetí 2018 sešla celkem třikrát. Do konce roku jsou plánována další jednání této skupiny.

Na základě výstupů Pracovní skupiny k aktualizaci NP VaVaI bude do konce roku 2018 předložena vládě Zpráva o hodnocení plnění opatření NP VaVaI souběžně s aktualizací NP VaVaI pro období do konce roku 2020. Z hodnocení plnění opatření NP VaVaI vyplývá, že většina opatření byla splněna nebo se plní. Vzhledem ke krátkému času se jejich účinek nemohl ještě projevit změnou statistických ukazatelů. Opatření NP VaVaI jsou tedy až na výjimky stále aktuální. Aktualizace NP VaVaI pro období do konce roku 2020 tak obsahuje pouze nezbytné minimum úprav toho, co je již věcně překonáno.

Na aktualizaci NP VaVaI pro období do konce roku 2020 naváže tvorba nové NP VaVaI pro období po roce 2020 (NP VaVaI 2021+). Přípravou návrhu NP VaVaI 2021+ byla pověřena Pracovní skupina k aktualizaci NP VaVaI. 

Operační programy Evropských strukturálních a investičních fondů

Rada se prostřednictvím svých zástupců (členů Rady) zúčastňuje monitorovacích výborů a jednání dalších platforem k několika operačním programům. Své zástupce má v monitorovacích výborech Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Praha – pól růstu.

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3)

Agenda Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky byla usnesením vlády ze dne 14. března 2018 č. 168 s účinností od 1. dubna 2018 převedena z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Materiál pro jednání vlády „Plán implementace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky na období 2018-2019“ byl předložen pro informaci na 336. zasedání Rady.

7 Odměny členů Rady a členů jejích poradních orgánů

Ve znění  zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je členství v Radě veřejnou funkcí. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda podle § 35 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Odměny za činnost v poradních orgánech Rady stanovuje předseda Rady podle § 35 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Poradními orgány Rady byly v roce 2018 Bioetická komise Rady, Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů a další odborné poradní orgány: Odborné panely a Odborný orgán hodnotitelů, Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd.

8 Odborné a poradní orgány Rady

Bioetická komise

Bioetická komise je poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. c) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Působí podle § 24 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Činnost ve smyslu citovaného zákona je zásadním posláním Bioetické komise. V roce 2018 Bioetická komise projednávala dvě žádosti o povolení tohoto výzkumu.

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“) je odborným a poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. b) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

V roce 2018 plnila KHV Radou uložené úkoly a to: Implementace Metodiky 2017+, dokončení Hodnocení 2015 a realizace hodnocení za rok 2016.

V průběhu celého roku 2018 probíhala úzká spolupráce mezi Radou a KHV, neboť 4 členové Rady jsou zároveň i členy KHV.

Současně se kromě role koordinátora hodnocení KHV věnovala i edukaci odborné veřejnosti ze stran výzkumných organizací i zástupců poskytovatelů, a to prostřednictvím konferencí, kterých se členové KHV aktivně účastnili v roli přednášejících. Konferenční setkání se uskutečnila v průběhu roku 2018 na Univerzitě Palackého v Olomouci, na Univerzitě Karlově v Praze, na Masarykově univerzitě v Brně, v budově Ministerstva dopravy, na Akademii věd v Praze a na Západočeské univerzitě v Plzni.

Odborné panely

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) dle § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zabezpečuje hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou. Hodnocení probíhá dle § 7 odst. 7 zákona každoročně.

Odborné panely (dále jen „OP“) a Odborný orgán hodnotitelů (dále jen „OOH“) byly ustaveny Radou za účelem hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107.

Metodika 2017+ definuje celkem 5 základních modulů, ve kterých bude hodnocení probíhat, a to: M1 - Kvalita vybraných výsledků, M2 - výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 - Viabilita/Životaschopnost a M5 - Strategie a koncepce. Hodnocení ve všech pěti modulech bude využívat v různé míře tři základní nástroje: bibliometrickou analýzu (nástroj 1), vzdálené recenze (nástroj 2) a po ukončení implementační fáze i návštěvu panelů na místě (nástroj 3). Přechod na novou Metodiku odpovídající mezinárodním standardům bude probíhat postupně v letech 2017–2019 a bude zahrnovat na národní úrovni jednotlivé nástroje Modulů 1 i 2.

V roce 2018 stanovuje Metodika 2017+ provést na národní úrovni implementaci vybraných aspektů modulu M1 - kvalita vybraných výsledků a pro všechny výsledky z RIV, pro které je bibliometrie vhodným nástrojem hodnocení, vypracovat bibliometrickou analýzu všech časopiseckých výstupů s použitím mezinárodních databází a bibliometrických nástrojů dle modulu M2 -  Výkonnost výzkumu.

Pro odborné posouzení bylo ustaveno šest OP podle oborových skupin OECD Frascati Manual : 1. Natural Sciences, 2. Engineering and Technology, 3. Medical and Health Sciences, 4. Agricultural and Veterinary Sciences, 5. Social Sciences, 6. Humanities and the Arts. Odborný panel byl řízen předsedou za podpory místopředsedy. Předseda a místopředseda panelu ve vzájemné součinnosti koordinovali a monitorovali práci členů OP a hodnotitelů. OP každé oborové skupiny měl nejméně tolik členů, kolik oborů bylo ve skupině obsaženo.

Hlavní funkcí OP bylo zajištění distribuce výsledků zařazených do jim věcně příslušného oboru ke vzdálenému recenznímu posouzení externím hodnotitelům sdruženým v OOH a také rozhodování ve sporných případech. OP zároveň připravily odborné komentáře k souhrnným zprávám, které byly pomocí bibliometrické analýzy vypracovány na úroveň jednotlivých oborů. Rozdělení OP a jmenovité zastoupení jednotlivých členů je uvedeno v příloze III.2 materiálu - Návrh na stanovení odměn za výkon veřejné funkce členů poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2018 (Odborných panelů a Odborného orgánu hodnotitelů).

OOH byl členěn podle oborových skupin OECD do úrovně Detailed FORD. Jednotlivé obory (FORD a Detailed FORD) byly zastoupeny takovým počtem členů, aby mohly být adekvátně zhodnoceny výsledky přihlášené v daném roce, a to s ohledem na zastoupení odborníků ze základního a aplikovaného výzkumu, respektive odborníky z praxe tam, kde je to vhodné a účelné. OOH provádělo vzdálené recenzování za účelem posouzení výsledků výzkumných organizací (dále jen „VO“) podle Metodiky 2017+ a v souladu s rozpisem postupného náběhu v rámci implementačního období a podle Postupu hodnocení výsledků. 

Seznam členů OOH, kteří se na vzdáleném recenzním hodnocení podíleli, je anonymizován (dle Metodiky 2017+). Konkrétní hodnotitelé jsou identifikováni pomocí unikátních ID hodnotitele, které jim bylo přiděleno v rámci práce s databází sběru kvalitních výsledků (dále jen „SKV“), jejíž pomocí vzdálená recenzní hodnocení vybraných výsledků probíhala. Aplikace SKV je provozována na technickém zařízení Úřadu vlády ČR.

OP a OOH ve spolupráci s Odborem RVVI realizovaly průběh hodnocení výsledků uplatněných v roce 2016 v modulech M1 a M2 za využití dvou základních nástrojů: bibliometrické analýzy (nástroj 1) pro všechny bibliometrizovatelné výsledky a recenzního posouzení vybraných výsledků externími hodnotiteli (nástroj 2), a to v rozsahu specifikovaném Metodikou.

Nástroj 1 – bibliometrická analýza

Výsledky publikované v časopisech, které jsou indexovány v mezinárodně uznávaných citačních databázích, byly hodnoceny mezinárodně uznávanými bibliometrickými přístupy. Výstupem je strukturovaný soubor bibliometrických ukazatelů s informacemi o každém hodnoceném výstupu – včetně bibliometrických údajů získaných srovnáním v mezinárodním měřítku. Bibliometrické analýzy byly detailně zpracované pro jednotlivé obory, skupiny oborů a VO. Podklady pro tento nástroj zpracovával Odbor RVVI.

• Pomocí bibliometrické analýzy bylo celkem provedeno hodnocení cca 28.000 výsledků.

Nástroj 2 – vzdálené recenze

V oborech, kde je bibliometrie nedokonalým nebo zcela nepoužitelným nástrojem hodnocení, tj. v oborech, kde mezinárodní databáze postihují jen malou část vědeckých výsledků registrovaných v Informačním systému VaVaI (většina oborů Social Sciences, Humanities and Arts, matematika atd.), a v případě výsledků aplikovaného výzkumu byly hodnoceny vybrané výsledky, které VO do hodnocení přihlásily. Tímto způsobem se hodnotilo 10 % z celkového počtu nebibliometrizovatelných výsledků. VO je v závislosti na objemu jimi evidovaných výsledků v daném roce vybíraly ke zhodnocení a přihlašovaly dle svého uvážení do Kategorie I. (kritérium – přínos k poznání) nebo do Kategorie II. (kritérium – společenská relevance). VO tuto svou volbu odůvodnily a doložily podpůrnými materiály. V roce 2018 se hodnotily vybrané výsledky dle Kategorie II. (kritérium - společenská relevance) uplatněné v roce 2016. Výsledky hodnotil příslušný OP s využitím vzdálených recenzí. Výstupem je zařazení vybraných výsledků na příslušné škálovací stupnici 1–5 se stručným zdůvodněním. Každý výstup předložený k recenznímu hodnocení byl posuzován dvěma hodnotiteli. Hodnotitel jej spolu s vypracováním recenze zařadil do jednoho z pěti stupňů na kvalitativní stupnici a odůvodnil jeho zařazení. V případech, kdy se zařazení výstupu na hodnoticí škále oběma hodnotiteli lišilo právě o jeden kvalitativní stupeň (např. 1 vs. 2 nebo 2 vs. 3), rozhodoval o jeho konkrétním zařazení do jednoho z pěti kvalitativních stupňů oborově příslušný člen OP. V případě, kdy se zařazení výstupu oběma hodnotiteli lišilo o více než jeden kvalitativní stupeň (např. 2 vs. 4 nebo 1 vs. 3), oborově příslušný člen OP zadal vypracování posudku třetímu hodnotiteli. Na základě všech tří posudků, či pokud se nepodařil z objektivních důvodů třetí posudek získat, o výsledném zařazení výstupu rozhodoval oborově příslušný člen OP. Pokud se nepodařilo získat potřebné dva posudky na konkrétní výstup (tedy buď žádný posudek, nebo pouze jeden), o výsledném zařazení výstupu na hodnoticí škále rozhodoval oborově příslušný člen OP.

• Pomocí vzdálených recenzí bylo provedeno celkem 2.903 recenzních posouzení a zhodnoceno celkem 1419 výsledků. 

Výstupy hodnocení

Výstupy byly agregovány do těchto souhrnných zpráv:

• souhrnné oborové zprávy - podklad tvořený bibliometrickými ukazateli na úroveň jednotlivých oborů,
• souhrnné zprávy o výzkumných organizacích  - zprávy za VO zhotoví Odbor RVVI. Zprávy se skládají ze dvou částí. První část tvoří bibliometrická analýza, druhou část tvoří přehled počtu výsledků podle jednotlivých stupňů hodnocení a shrnutí, zprávy budou po skončení hodnocení předány příslušným výzkumným organizacím,
• zpráva pro poskytovatele – na základě zpráv za jednotlivé VO zpracuje Odbor RVVI stručnou souhrnnou zprávu pro úroveň poskytovatele, jejíž součástí budou zprávy za jednotlivé VO. Tato zpráva bude podkladem pro jednání s poskytovatelem. 

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace složený z význačných zahraničních odborníků (dále jen „Mezinárodní rada“) ustavila Rada jako svůj poradní orgán podle § 35 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, dne 27. dubna 2017 v Liberci na svém výjezdním 325. zasedání.

Mezinárodní rada se vyjadřuje k připravovaným strategickým plánům, které se týkají výzkumu, vývoje a inovací; poskytuje nezávislá expertní stanoviska ke strategickým dokumentům vědy, výzkumu a inovací, vybraným tématům a materiálům projednávaným na zasedání Rady.
V roce 2018 proběhla dvě setkání Rady s členy Mezinárodní rady, která byla součástí 336. zasedání Rady dne 25. května 2018 a 340. zasedání Rady dne 30. listopadu 2018.

Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd

Poradní orgán Rady pro oblast společenských a humanitních věd byl ustaven na základě klíčové potřeby institucionalizovat platformu pro poskytování odborných poradních stanovisek Radě pro témata výzkumných priorit společenských a humanitních věd pro oblast aplikovaného výzkumu; k náplni programů výzkumu; ke kritériím hodnocení v souvislosti s přípravou nového systému hodnocení, která bude pro úroveň řízení systému VaVaI poskytovat odborná poradní stanoviska v daných oblastech. V roce 2017 byl Radou schválen Statut a Jednací řád tohoto poradního orgánu Rady.

Členem a předsedou Poradního orgánu Rady pro výzkum, vývoj a inovace pro oblast společenských a humanitních věd byl na 336. zasedání Rady dne 25. května 2018 jmenován prof. Ing. Štěpána Jurajdu, Ph.D.

9 Aktivity Rady spojené s GA ČR a s TA ČR

GA ČR a TA ČR jsou orgány, na jejichž založení se Rada podílela a se kterými velmi úzce spolupracuje.

Rada předložila vládě návrh na jmenování předsedy TA ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 26. září 2018 č. 611.

Rada předložila v květnu 2018 vládě návrh na jmenování 1 člena předsednictva GA ČR, který byl jmenován usnesením vlády ze dne 30. května 2018 č. 345; další návrh na jmenování 1 člena předsednictva GA ČR předložila Rada v září 2018, který byl schválen usnesením vlády ze dne 26. září 2018 č. 612.

Rada předložila vládě návrh na jmenování členů a předsedy výzkumné rady TA ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 10. října 2018 č. 654.

Rada předložila v listopadu vládě návrh na jmenování členů a předsedy vědecké rady GA ČR.
 

Materiály týkající se Rady, předložené na jednání vlády v roce 2018:
 

1. Usnesení vlády ze dne 3. ledna 2018 č. 8  k Akčnímu plánu rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR
2. Usnesení vlády ze dne 31. ledna 2018 č. 80 o odvolání a jmenování člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace
3. Usnesení vlády ze dne 21. února 2018 č. 125 o odvolání členky předsednictva Grantové agentury České republiky
4. Usnesení vlády ze dne 14. března 2018 č. 168 o převedení agendy Národní výzkumné a inovační stategie pro inteligentní specializaci ČR
5. Usnesení vlády ze dne 11. dubna 2018 č. 232 o sjednání Protokolu prodlužujícího a upravujícího Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci
6. Usnesení vlády ze dne 23. dubna 2018 č. 267 k Návrhu na změnu Statutu GA ČR
7. Usnesení vlády ze dne 30. dubna 2018 č. 280 k Návrhu změny programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje TRIO
8. Usnesení vlády ze dne 9. května 2018 č. 286 ke Změně Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015 až 2020 (BV III/1-VS)
9. Usnesení vlády ze dne 16. května 2018 č. 307 o Programu podpory aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací DELTA 2
10. Usnesení vlády ze dne 16. května 2018 č. 308 o Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací KAPPA
11. Usnesení vlády ze dne 16. května 2018 č. 309  o Návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2019 se střednědobým výhledem na léta 2020 a 2021 a dlouhodobým výhledem do roku 2025
12. Usnesení vlády ze dne 30. května 2018 č. 345 o jmenování člena předsednictva Grantové agentury ČR
13. Usnesení vlády ze dne 26. června 2018 č. 438 o odvolání člena předsednictva a předsedy Technologické agentury České republiky
14. Usnesení vlády ze dne 15. srpna 2018 č. 523 o jmenování členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace
15. Usnesení vlády ze dne 19. září 2018 č. 588 k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021
16. Usnesení vlády ze dne 26. září 2018 č. 611 o jmenování předsedy Technologické agentury ČR
17. Usnesení vlády ze dne 26. září 2018 č. 612 o jmenování členky předsednictva Grantové agentury ČR
18. Usnesení vlády ze dne 10. října 2018 č. 654 o jmenování členů a předsedy výzkumné rady Technologické agentury ČR
19. Usnesení vlády ze dne 17. října 2018 č. 672 o udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2018