Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

III.6. ROZBOR PRÁVNÍCH ASPEKTŮ DOKUMENTŮ
O VÝZKUMU A VÝVOJI EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

     Pro právní dokumenty Evropského společenství upravující oblast výzkumu a vývoje je charakteristická především jejich transparentnost, konkrétnost opatření, pevná pravidla programové a projektové soutěže, její financování podle přesných kritérií a zamezení střetu zájmů. Primární odpovědnost za rozšiřování (demonstraci) nebo využívání výsledků výzkumu a transferu technologií spočívá na smluvních partnerech při záruce ochrany práv spojených se získáváním a užíváním znalostí. Důraz je položen na vzdělávání a spolupráci ve výzkumu a vývoji. Pozornost je věnována i tomu, aby v rámci přijímaných programových opatření bylo zajištěno jejich vzájemné doplňování, podpora a propojení. Požadováno je účinné řízení všech programů a vykazování administrativních výdajů průhledným způsobem.

     Právní dokumenty Evropského společenství jsou přijímány na třech základních úrovních:

1. Základním dokumentem nejvyšší právní síly je Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 ve znění Smlouvy o Evropské unii ze dne 7. února 1992. Problematika výzkumu a vývoje technologií (dále jen “VTR”) je předmětem samostatné hlavy XV. této smlouvy a její obsah a pojetí by se měly - mutatis mutandis - maximálně odrazit zejména v preambuli příp. v úvodních ustanoveních nového zákona o výzkumu a vývoji.
2. Druhou úroveň dokumentů představují usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a usnesení Rady Evropského společenství, přijímaná po projednání s členskými zeměmi a po příp. konzultacích s Hospodářským a sociálním výborem a dalšími zúčastněnými orgány. Tato rozhodnutí se týkají např. víceletých rámcových a speciálních programů, činnosti Společného výzkumného střediska, zásadních procedurálních postupů, financování apod.
3. Třetí úrovní jsou nařízení Komise Evropského společenství, která jsou podrobnými prováděcími a operativními dokumenty k rozhodnutím Rady. Operativní opatření metodické povahy k některým problematikám vydávají na základě zmocnění i některé speciální výbory ustavené Komisí.

     U každého dokumentu je stanovena jeho působnost a uvedeno rozhodnutí o míře a způsobu jeho zveřejnění.

     K aktuálním dokumentům Evropského společenství druhé a třetí úrovně, které je nutno respektovat v legislativě výzkumu a vývoje ČR, náleží zejména:

1. Usnesení č. 182/1999/ES Evropského parlamentu a Rady o Pátém rámcovém programu Evropského společenství v oblasti výzkumu, vývoje technologií a demonstrací na léta 1998-2002 (včetně dodatků I.-IV);
2. Rozhodnutí Rady č. 1999/65/ES ze dne 22. prosince 1998 o pravidlech účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jakož i rozšiřování výsledků k realizaci Pátého rámcového programu Evropského společenství na léta 1998-2002;
3. Nařízení Komise č. 996/199/ES ze dne 11. května 1999 o provádění rozhodnutí Rady 1999/65/ES, týkající se pravidel účasti podniků, výzkumných středisek a univerzit a pravidel šíření výsledků výzkumu pro provádění Pátého rámcového programu Evropského společenství na léta 1998-2002;
4. Rozhodnutí Rady č. 1999/171/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá zvláštní program nazvaný “Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu Společenství”;
5. Rozhodnutí Rady č. 1999/173/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum, technologický rozvoj a předvádění pro zlepšení lidského výzkumného potenciálu a základu společenskoekonomického vědění;
6. Rozhodnutí Rady č. 1999/174/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum a technologický rozvoj, zahrnujícího předvádění, prováděného přímými akcemi pro Evropské společenství Společným výzkumným centrem;
7. Rozhodnutí Rady č. 92/C 118/03 ze dne 29. dubna 1992, týkající se aktivit, které mají být uskutečňovány Společným výzkumným střediskem;
8. Nařízení Komise č. 289/95 ze dne 15. prosince 1995 o provádění pravidel uvedených v článku 1 rozhodnutí Rady 94/762/ES o pravidlech rozšiřování výsledků výzkumu, technologického rozvoje a prezentace;
9. Rozhodnutí Rady č. 96/C 110/01 ze dne 15. března 1996 o perspektivách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje;
10. Rozhodnutí Rady č. 96/C 45/5-16 ze dne 17. 2. 1996 - Rámcové omezení státních příspěvků na výzkum a vývoj v Evropském společenství;

     V prvních šesti případech jde o nejaktuálnější dokumenty, vztahujíci se k vyhlášení a realizaci Pátého rámcového programu Evropského společenství v oblasti výzkumu, vývoje technologií a demonstrací na léta 1998-2002. Na dalších místech jsou uvedeny starší, avšak platné a aktuální dokumenty EU, obsahující rovněž důležité podněty pro legislativu výzkumu a vývoje. V závěru materiálu je uveden i ilustrativní přehled některých ustanovení o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Izraelským státem (11), jež mohou být využitelná jako příklad především pro úpravu mezinárodních smluvních vztahů v oblasti výzkumu a vývoje.

     Konečně je třeba upozornit na novou vzorovou smlouvu Evropského společenství pro financování projektů výzkumu a vývoje. Její text zatím není k dispozici, avšak z její předchozí verze je zřejmé, že jde o rozsáhlý dokument s definicemi základních pojmů, který podrobně a jednoznačně vymezuje práva a povinnosti smluvních stran, včetně práv a povinností Komise. Značná pozornost je věnována záležitostem ochrany práv duševního vlastnictví, a to jak k vkladům, které do projektu vnášejí jednotliví smluvní partneři, tak k dosaženým výsledkům.

     Velmi podrobně je ve vzorové smlouvě upraveno financování projektů, kategorizace a zdůvodnění přípustných nákladů. Ostře a jednoznačně jsou rozlišeni partneři, kteří účtují a prokazují plné náklady, partneři s tak zvanými dodatkovými (doplňkovými) náklady, např. vysoké školy, a z veřejných zdrojů institucionálně financované výzkumné organizace. V porovnání se současnou praxí v ČR je v dokumentu výrazně vyšší tlak na průhlednost a doložitelnost finančních postupů na straně jedné a na jejich rychlost na straně druhé (závazek poskytnutí prostředků do dvou měsíců od podpisu smlouvy atd.). Velký důraz je rovněž kladen na doložení vlastnických poměrů jednotlivých smluvních partnerů, aby bylo jasné, komu vlastně účastnické organizace patří.

     Následující analýza uvedených dokumentů obsahuje zejména jejich charakteristiku a podněty k jejich využití v legislativě České republiky pro oblast výzkumu a vývoje a ochranu duševního a průmyslového vlastnictví. V rozboru jednotlivých právních předpisů jsou kurzívou uvedeny i citace důležitých ustanovení, která lze v modifikované podobě využit nebo je třeba je respektovat v přípravě našich legislativních textů.

Usnesení č. 182/1999/ES Evropského parlamentu a Rady o Pátém rámcovém programu Evropského společenství v oblasti výzkumu, vývoje technologií a předvádění na léta 1998-2002

Obecná charakteristika:

     Pátý rámcový program Společenství jako základní dokument pro činnost Evropského společenství v oblasti výzkumu a vývoje v příštích čtyřech letech představuje nejdůležitější střednědobý politický program Společenství v této oblasti. Z našeho hlediska pak je východiskem pro ideové i legislativní sbližování ČR se Společenstvím v oblasti výzkumu a vývoje i pro rozvoj praktické spolupráce s ním.

     Obšírné zdůvodnění Pátého rámcového programu se odvolává na dřívější smluvní dokumenty, stanoviska a opatření Společenství v oblasti výzkumu a vývoje. Zvláště se tu připomíná např. podpora malých a středních podniků, usnadnění rozvoje okrajových regionů, uplatnění principů hospodářské a sociální solidarity, komplementarity tohoto programu s jinými aktivitami Společenství, subsidiarity a poměrného zastoupení, zásada stejných příležitostí, podpora účasti žen na výzkumné a vývojové činnosti atd.

     Vlastní Pátý rámcový program zahrnuje tyto čtyři společné akční oblasti:

1. uskutečnění programů pro výzkum, technický rozvoj a předvádění, zaměřených na tato čtyři témata: kvalita života a management živých zdrojů, informační společnost přátelská vůči uživateli, trvalý hospodářský růst orientovaný na soutěživost a konečně energie, životní prostředí a trvalý rozvoj,
2. podpora spolupráce Společenství se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technického rozvoje a předvádění - upevnění mezinárodního postavení Společenství,
3. rozšiřování a vyhodnocení výsledků činnosti Společenství v oblasti výzkumu, technického rozvoje a předvádění, v této souvislosti zejména podpora inovace a účasti malých a středních podniků na výzkumu a vývoji,
4. podpora vzdělávání a mobility vědeckých pracovníků ze Společenství - rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu a zlepšení základů sociálně ekonomického vědění.

     Čtyři výzkumná témata z první akční oblasti a tři z dalších akčních oblastí tak tvoří sedm specifických programů Pátého rámcového programu. Osmým specifickým programem je program Společného výzkumného střediska (viz sub 6). Součástí Pátého rámcového programu mohou vedle toho být v případě potřeby i doprovodné programy, založení společného podniku nebo vytvoření jiných struktur atp.

     Program je financován z prostředků Společenství částkou max. 13.700 milionů ECU, z čehož připadá 3.140 milionů ECU na léta 1998 - 1999 a 10.560 milionů ECU na léta 2000 - 2002. V případě změny ekonomické situace EU, přístupu nových členských států před ukončením tohoto programu nebo pod. mohou být tyto částky upraveny.

     Plnění Pátého rámcového programu bude systematicky každoročně sledováno za pomoci nezávislých kvalifikovaných znalců. V polovině doby realizace Pátého rámcového programu zhodnotí Evropský parlament a Rada Evropské unie jeho plnění a v případě potřeby rozhodne o jeho úpravách.

Dodatky dokumentu o Pátém rámcovém programu tvoří:

Dodatek I - Kritéria výběru témat a cílů opatření Společenství

     Cílem vědecké a technické politiky Společenství je posílit vědecké a technické základy jeho průmyslu, podporovat zvýšení jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, přispívat ke zlepšení kvality života občanů a ke stálému rozvoji Společenství jako celku, a to i s ohledem na ekologické aspekty. Těchto cílů má být dosahováno při optimálním vynakládání veřejných prostředků a v souladu s principem subsidiarity, což znamená, že Společenství se bude podílet pouze tehdy, pokud cílů nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států.

     Kriteria pro vytvoření rámcového programu i pro výběr jednotlivých témat se dělí do tří kategorií:

• dodatečný užitek na základě společného postupu (tzv. nadhodnota Společenství) a princip subsidiarity,
• uspokojení nejdůležitějších společenských potřeb (zaměstnanost, kvalita života a úroveň zdravotnictví, ochrana životního prostředí),
• vědecký rozvoj a vědecké a technické perspektivy (podpora vznikajících a rychle se rozvíjejících oblastí a oblastí s vyhlídkami na značný vědecký a technický rozvoj a uplatnění výsledků výzkumu).

 Dodatek II - Struktura opatření Společenství, vědecké a technické cíle, jakož i odpovídající priority

     Čtyři programy pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace z první akční oblasti zahrnují:

• tzv. řídící akce, které tvoří soubor malých i velkých výzkumných projektů, zaměřených na určitý, jasně vymezený problém, společný pro celou Evropu. Tyto akce obsahují celé spektrum opatření a disciplin od základního výzkumu přes aplikovaný, všeobecně orientovaný výzkum a vývoj až k předvádění;
• všeobecně zaměřené výzkumné a vývojové činnosti, které budou realizovány v oblastech, jimž se nevěnují řídící akce. Jejich hlavním cílem je udržovat a zlepšovat vědecký a technický potenciál Společenství;
• podporu infrastruktur ve výzkumu s důrazem na optimální využití stávajících kapacit, jejichž výstavba a provoz spadá do kompetence členských států, a na přeshraniční spolupráci.

     Horizontální programy z druhé, třetí a čtvrté akční oblasti obsahují specifická opatření a popř. i řídící akce týkající se zahraničních styků, inovací, malých a středních podniků a lidských zdrojů, které nejsou zajištěny v rámci první akční oblasti, jakož i různé činnosti koordinačního, podpůrného a doprovodného charakteru.

     A konečně třetí základní strukturální složkou opatření Společenství jsou přímé akce VTR, uskutečňované Společným výzkumným střediskem (dále jen “SVS”). Jde o výzkumné činnosti institucionálního charakteru, pro něž je SVS speciálně odborně vybaveno anebo které souvisejí s uskutečňováním politiky Společenství a vyžadují nestrannost provádějící instituce.

     V další části Dodatku II jsou podrobně (na 27 stranách) charakterizovány věcné vědecké a technické cíle jednotlivých programů a témat Pátého rámcového programu.

Dodatek III - Částky a jejich rozdělení

     Tento dodatek obsahuje konkrétní rozdělení finančních částek na jednotlivé akční oblasti Pátého rámcového programu a na jednotlivá výzkumná témata první akční oblasti.

Dodatek IV - Pravidla finanční účasti Evropského společenství

     Přímé akce VTR, uskutečňované Společným výzkumným střediskem, jsou plně financovány rámcovým programem.

     Ostatní aktivity jsou charakterizovány jako nepřímé akce VTR, na nichž se rámcový program podílí finanční účasti 35 - 100% z celkových uhraditelných nákladů. Patří sem:

• akce na bázi rozdělení nákladů (projekty v oblasti výzkumu a technického rozvoje, demonstrační projekty, usnadnění přístupu k infrastrukturám, podpora technologií pro malé a střední podniky, kooperační projekty a prémie k usnadnění průzkumné fáze některých projektů),
• vzdělávací stipendia,
• podpora výzkumných, vzdělávacích a tématických sítí,
• koncentrované akce ke koordinaci již přijatých projektů,
• doprovodná opatření k uskutečnění specifických programů nebo přípravě budoucích činností.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

• zásadní horizontální i vertikální programy výzkumu a vývoje by měly být připravovány na základě jasně formulovaných kriterií, hlubokých a všestranných podkladů a schvalovány státními orgány na vysoké úrovni. To znamená:
• že jednotnou a komplexní nejvyšší normou pro oblast výzkumu a vývoje se stane nový zákon o výzkumu a vývoji. Další zákony by v této oblasti upravovaly pouze specifické, převážně institucionální otázky (zákon o vysokých školách, zákon o Akademii věd ČR apod.),
• druhým stupněm řízení a správy bude Národní politika výzkumu a vývoje, schvalovaná vládou ČR zpravidla na období 4 let. O tomto dokumentu by měl být vždy informován též Parlament, a to při jeho přijetí, v polovině údobí, na něž byl přijat, a na závěr jeho platnosti,
• na Národní politiku by navazovaly Národní programy orientovaného výzkumu a další výzkumné a vývojové programy, projekty a záměry, jejichž stanovení, provádění. kontrola a hodnocení budou rovněž upraveny novým zákonem o výzkumu a vývoji,
• v každém programu by měly být stanoveny jeho přesné cíle, návaznost na další programy, přesná pravidla pro jeho uskutečňování, doba realizace a předpokládané prostředky, které je třeba k jeho realizaci vynaložit;
• právně je třeba zakotvit povinnost pravidelného, vysoce kvalifikovaného a nezávislého hodnocení kvality a hospodárnosti veškeré výzkumné a vývojové činnosti;
• vzhledem k důrazu, který tento dokument i jeho prováděcí předpisy kladou na jasnost a průhlednost vlastnických a majetkových vztahů, je žádoucí urychleně dořešit transformaci dosavadních příspěvkových, resp. státních organizací výzkumu, na veřejné výzkumné instituce s vlastním majetkem;
• konečně se doporučuje zvážit případnou úlohu regionálních územně správních celků, resp. jejich orgánů v oblasti výzkumu a vývoje;

     Z těchto hledisek je třeba respektovat při přípravě nového zákona o výzkumu a vývoji především článek 3 a 5 základního dokumentu a dále principy a kriteria výběru témat a cílů a strukturu opatření Společenství, která jsou zakotvena v dodatku I. a II. Vedle celkového finančního zajištění Pátého programu v dodatku III. jsou využitelná i pravidla financování nepřímých akcí a přímých akcí VTR, která jsou obsažena v dodatku IV.

Rozhodnutí Rady 1999/65/ES ze dne 22. prosince 1998 o pravidlech účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jakož i rozšiřování výsledků k realizaci Pátého rámcového programu Evropského společenství

Obecná charakteristika:

     Významný prováděcí předpis k realizaci Pátého rámcového programu, který stanoví zejména kriteria zájmů Společenství a metodická pravidla pro uskutečňování přímých i nepřímých akcí VTR a speciálních programů. Ve úvodních ustanoveních (20) jsou vyjádřeny hlavní zásady zdůvodňující praktickou realizaci těchto pravidel a sledující sjednocení způsobů jejich uplatňování. Mezi nejdůležitější náleží:

• rozdílnost opatření podle speciální povahy výzkumu, technického rozvoje a demonstrací i podle právní formy účastníků,
• zásada vzájemnosti a zachování duševního a průmyslového vlastnictví - proto i právnické osoby Společenství musí mít reálný přístup k výzkumným programům třetí země,
• dodržování etických zásad při realizaci výzkumu a vývoje,
• respektování zájmů Společenství i legitimních zájmů vybraných smluvních partnerů,
• záruka ochrany práv spojených se získáním a užíváním znalostí,
• primární odpovědnost smluvních stran za užívání nebo rozšiřování výzkumných výsledků,
• podpora předávání neuplatněných výsledků i s cílem zabránit duplicitní práci ve výzkumu,
• zásada řádného finančního řízení výzkumných a vývojových akcí.

     V obecných ustanoveních dokument stanoví jejich působnost na účast právnických osob, mezinárodních organizací a SVS na nepřímých akcích VTR, vymezuje pojmový aparát a stanoví kriteria zájmů Společenství platná pro další demonstrativně uvedená ustanovení. K těmto kriteriím náleží:

1. posílení mezinárodní kokurenceschopnosti průmyslu Společenství,
2. přiměřené podněty pro udržení a vytváření pracovních míst ve Společenství,
3. podpora trvalého rozvoje a zlepšování životní kvality ve Společenství,
4. požadavky ostatních oblastí politiky Společenství, které mají akce VTR podpořit,
5. existence ujednání mezi Společenstvím a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi o vědecké a technické spolupráci.

     V dalších kapitolách jsou již uvedena konkrétní pravidla účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jakož i postupy při rozšiřování výsledků výzkumu.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

     Pravidla mají význam nejen z hlediska přípravy  nového zákona o výzkumu a vývoji, ale je třeba je respektovat i v ostatních právních normách týkajících se patentové a licenční politiky, průmyslového vlastnictví apod. Při přípravě zákona o výzkumu a vývoji bude třeba v modifikované podobě respektovat pojetí:

• pojmového aparátu uvedeného v článku 1, zejména výrazy:
  • “činnosti VTR” činnosti v oblastech výzkumu a technologického rozvoje, včetně činností demonstračních, podle přílohy II Pátého rámcového programu;
  • “nepřímé akce VTR” jednu z obou forem provádění činností VTR podle přílohy IV Pátého rámcového programu. Provádějí je třetí osoby na základě smlouvy se Společenstvím, při čemž SVS se může těchto akcí zúčastnit za podmínek stanovených v článku 7;
  • “přímé akce VTR” jednu z obou forem provádění činností VTR podle přílohy IV Pátého rámcového programu. Provádí je SVS;
  • “právnická osoba”
    • fyzická osoba nebo
    •  právnická osoba, pokud má sídlo podle práva Společenství nebo národního práva pro ni platného a má statut právnické osoby nebo může pod vlastním jménem být vlastníkem práv a povinností, uzavírat smlouvy a vystupovat před soudem;
  • “potenciální uživatel výsledků VTR” právnickou osobu, každou mezinárodní organizaci nebo SVS, která z důvodu vlastních potřeb a schopností - ať již vědeckého, technického, hospodářského či sociálního rázu - může speciálně přispět k užívání nebo k zajištění užívání znalostí vyplývajících z nepřímých akcí VTR;
  • “malé a střední podniky” (dále jen “MSP”) podniky, které plní kritéria doporučení Komise 96/280/ES, tj.
    • zaměstnávají méně než 250 osob (ekvivalent plné pracovní doby)
    • mají roční obrat nejvýše 40 milionů ECU nebo roční bilanční sumu nejvýše 27 milionů ECU a splňují kritérium nezávislosti uvedené v doporučení;
  • “znalosti” výsledky akcí VTR Pátého rámcového programu, včetně informací;
  • “rozšiřování” zveřejňování znalostí jakýmkoliv vhodným způsobem s výjimkou publikací na základě formalit týkajících se ochrany znalostí - s cílem podporovat vědecký a technický pokrok;
  • “užívání” přímé či nepřímé používání znalostí ve výzkumu nebo k účelům uplatňování;
  • “uplatňování” používání znalostí k tvorbě a prodeji výrobku nebo postupu nebo k vytvoření a poskytování služby;
  • “již existující know-how” informace, které jsou před uzavřením smlouvy podle článku 12 ve vlastnictví žadatele nebo jsou získány současně s uzavřením smlouvy a jsou nutné k řádnému provádění nepřímé akce VTR, jakož i práva s tím spojená.
• podmínek účasti a financování nepřímých akcí VTR (oddíl 1) Např. počet účastníků nepřímých akcí je uveden, tak, že je musí řešit:

• vypisování a výzev k veřejné soutěži pro nepřímé akce VTR a postupů při doprovodných opatřeních /např. výběrová řízení podle příslušných předpisů, tvoří-li nepřímou akci VTR koupě či služba/. Zde platí, že všechny výzvy k veřejné soutěži jsou uveřejňovány v Ústředním věstníku Evropských společenství a je třeba je kromě toho rozšiřovat i jinými vhodnými cestami. (oddíl 2 - článek 9).
• demonstrativně stanovených kriterií výběru témat (článek 10), jako jsou např. vynikající vědecká kvalita, užitek a potenciální příspěvek k podpoře vědeckých a sociálních cílů, inovační charakter, perspektivy rozšiřování a uplatňování výsledků, efektivní spolupráce přesahující hranice, efektivní a účinné řízení, etické zásady stanovené v mezinárodních dohodách apod. Tato kriteria se využijí podle charakteru a typu činnosti výzkumu a vývoje;
• podmínek uhraditelnosti celkových a dodatečných nákladů a jejich skladby pro jednotlivé programové akce a projekty výzkumu a vývoje. Zde platí, že náklady na nepřímou akci VTR lze uhradit, jsou-li pro ni nutné a jsou-li předpokládány ve smlouvě. K úhradě celkových nákladů dochází na základě prokázání skutečných nákladů na akci s doložením dokladů. Na přání účastníků lze i po dohodě s Komisí ve smlouvě stanovit jiné podmínky úhrady nákladů. Dodatečně uhraditelné náklady jsou taxativně stanoveny jako “dodatečné náklady, které vznikly výlučně účastí na nepřímé akci VTR a paušál režijních nákladů” (článek 11).

     Pravidla o vlastnictví, rozšiřování a využívání výsledků výzkumu (v článcích 13 - 20) vycházejí z mezinárodních dohod a z plného respektování již existujícího know-how a příslušných vlastnických práv. Pro legislativu ČR jsou významná ustanovení:

• o vlastnictví výsledků výzkumu a vývoje a jejich ochraně a užívání (články 15 a 16). Platí zde, že výsledky akcí VTR v rámci přímých akcí jsou vlastnictvím Společenství a výsledky nepřímých akcí, jejíž náklady plně hradilo, jsou též zpravidla vlastnictvím Společenství. U nepřímé akce VTR jsou výsledky zpravidla vlastnictvím smluvních partnerů, kteří práce prováděli. Smluvní partneři také mohou rozhodnout o pozdějším předání nebo přenechání duševního vlastnictví třetím osobám, ale za stanovených podmínek /soulad se zájmy společenství, platba odměny, komerční zájmy všech smluvních partnerů apod./ (článek 15 odst. 2 a článek 18);
• při rozšiřování znalostí (článek 19), je třeba brát na zřetel u přímých akcí VTR ochranu práv duševního a průmyslového vlastnictví, důvěrnost a výhody rychlého rozšiřování výsledků s cílem zabránit např. duplicitní práci ve výzkumu. U nepřímých akcí se kromě toho uvádí zejména - oprávněné zájmy smluvních partnerů, včetně komerčních, - výše finanční účasti Společenství zásadně. Důležitou úlohu v tomto směru plní Komise, která schvaluje i Technologický prováděcí plán pro rozšiřování a užívání znalostí, který předkládají smluvní partneři zúčastňující se nepřímých akcí VTR (článek 20).

     Význam této právní normy EU je podtržen tím, že její provádění každoročně ve výroční zprávě hodnotí Evropský parlament a Rada Evropské unie (článek 24).

Nařízení Komise č. 996/1999/ES ze dne 11. května 1999 o provádění rozhodnutí Rady 1999/65/ES týkající se pravidel účasti podniků, výzkumných středisek a univerzit a pravidel šíření výsledků výzkumu pro provádění Pátého rámcového programu Evropského společenství na léta 1998-2002

Obecná charakteristika

     Významný prováděcí předpis k rozhodnutí Rady, který vymezuje působnost Pravidel zejména na účast subjektů při nepřímých akcích VTR. V úvodu jsou vyjádřeny cíle a zásady, které sleduje Komise tímto prováděcím dokumentem. Z nich je třeba zdůraznit:

• potřebu jednoznačného vymezení pojmu účastníka a jeho práv a povinností při nepřímých akcích;
• požadavek plurality účastníků a nadnárodní charakter projektů;
• ochranu finančních zájmů Společenství včetně poskytování informací o důležitosti a původu zdrojů a o podmínkách jejich dostupnosti při uskutečňování nepřímých akcí VTR;
• doložitelnost oprávněných nákladů na projekty, jejich koordinaci a způsoby zúčtování;
• účelné zajištění využití a zhodnocení vědomostí a poznatků a s tím související poskytování přístupových práv (licence, patenty a know-how) mezi účastníky kontraktů.

     Jestliže rozhodnutí Rady č. 1999/65/ES upravuje pouze rámcově pravidla účasti právních subjektů na realizaci Pátého rámcového programu Evropského společenství, tato norma již stanoví přesná a podrobná pravidla k jeho provádění. Je prováděcím předpisem citovaného rozhodnutí Rady, zejména zásad a pravidel obsažených

v článku 4 - počet účastníků nepřímých akcí VTR,

v článku 8 - podmínky financování,

v článku 11 - finanční účasti Společenství a uhraditelných nákladů,

a v článcích14 - 20 - rozšiřování a užívání výsledků výzkumu a vlastnictví znalostí.

     Jde o rozsáhlý předpis, členěný do IV. částí, které se dále člení do oddílů a kapitol s celkovým počtem 56 článků. Dokument je vyhlašován v Ústředním věstníku Evropských společenství a je závazný v celém rozsahu s působností ve všech členských státech Společenství.

 Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

     De lege ferenda je důležitý obsah téměř všech pravidel. Stručně je nutno zdůraznit především ustanovení, která:

V II. části - Způsoby účasti podniků, výzkumných středisek a univerzit na nepřímých akcích VTR

• vymezují pojmový aparát. Pro účely tohoto nařízení se např. rozumí:
  • “účastníkem” právní subjekt nebo mezinárodní organizace a podle čl. 7 rozhodnutí 1999/65/ES také Společné výzkumné středisko, které se účastní projektu jako hlavní kontrahent, pomocný kontrahent, člen nebo držitel grantu;
  • “projektem” soubor prací, které mají být provedeny na základě jednoho nebo více kontraktů v rámci akce VTR pátého rámcového programu;
  • “kontraktem” smlouva mezi Společenstvím a jedním nebo více hlavními kontrahenty, případně pomocnými kontrahenty, jejímž cílem je realizovat projekt nebo přispět k jeho realizaci;
  • “hlavním kontrahentem” účastník, jiný než pomocný kontrahent, který se projektu účastní na základě uzavřeného kontraktu a jemu náleží práva a povinnosti stanovené tímto nařízením a kontraktem;
  • “pomocným kontrahentem” účastník nepřímých akcí VTR sestávajících z  projektů výzkumu a technologického rozvoje, předváděcích projektů a kombinovaných VTR a předváděcích projektů, který se projektu účastní na základě uzavřeného kontraktu, pod technickým dozorem hlavních kontrahentů a který má stejná práva a povinnosti jako hlavní kontrahent, s výjimkou rozsahu zodpovědnosti za uskutečnění projektu na základě kontraktu a přístupových práv;
  • “členem” u nepřímých akcí VTR sestávajících z výzkumných vzdělávacích sítí, tématických sítí a doprovodných opatření, jejichž cílem jsou dohodnuté akce, účastník, který se projektu účastní na základě kontraktu sjednaného s hlavním kontrahentem, jednajícím podle smlouvy se Společenstvím a v souladu s kontraktem, jenž má stejná práva a povinnosti, pokud není dohodnuto něco jiného;
  • “držitelem grantu” fyzická osoba, která se účastní nepřímých akcí VTR sestávajících z grantu, která buď uzavírá smlouvu se Společenstvím, nebo se účastní prostřednictvím smlouvy s hostitelskou institucí kontraktu, který byl uzavřen mezi Společenstvím a touto hostitelskou institucí;
  • “vykonavatelem VTR” právnická osoba nebo mezinárodní organizace nebo SVS, kteří realizují práce VTR jménem účastníků v rámci nepřímých akcí VTR, které spočívají v projektech kooperačního výzkumu v souladu se smlouvou, kterou mezi sebou uzavřely;
  • “konsorciální smlouvou” jedna nebo více smluv mezi účastníky projektu a případně i vykonavateli VTR, které mají za cíl upřesnit nebo doplnit mezi nimi ustanovení kontraktu;
  • “přístupovými právy” licence a práva na využití vědomostí a poznatků nebo již dříve existujícího know-how;
  • “příznivými podmínkami” podmínky, které jsou příznivější než tržní podmínky následkem poskytnutí slev jakéhokoliv druhu.

   

• stanoví počty účastníků při realizaci jednotlivých druhů projektů a podmínky jejich účasti (článek 3-6). Například:

• upravují podmínky financování (zdrojů) nepřímých akcí VTR, které se oceňují dle rozsahu a míry jejich nezbytnosti na řešení akcí a s ohledem na druh prací, které mají být řešeny. Jsou jimi vlastní zdroje účastníka i zdroje, které poskytla třetí strana na základě předběžného závazku. Předpokladem je prokazatelnost zdrojů již při předkládání a upřesnění jejich původu a podmínek přístupnosti (články 7-9);
• určují všeobecné zásady finanční účasti Společenství na částečné nebo plné úhradě započitatelných “oprávněných” nákladů účastníků (článek 10) a účtování celkových a dodatečných nákladů (článek 11). Přitom platí, že celkové oprávněné náklady se účtuji předem u taxativně uvedených akcí. Dodatečně lze účtovat oprávněné náklady pouze výjimečně a na akce (- podpora přístupu k výzkumným infrastrukturám, - vzdělávací granty, - výzkumné vzdělávací sítě, - tématické sítě - dohodnuté akce) za podmínek výslovně stanovených.
• definují kategorie započitatelných “oprávněných” nákladů a jejich rozsah pro nepřímé akce VTR, jsou které jsou vyjádřeny těmito druhy nákladů:
  1. mzdové náklady;
  2. předměty a vybavení dlouhodobé spotřeby;
  3. spotřební předměty;
  4. cestovné a diety;
  5. počítačové vybavení;
  6. subdodavatelství;
  7. ochrana vědomostí a poznatků a opatření k předvedení jejich potenciálu;
  8. další speciální náklady;
  9. režijní náklady.

       Přitom platí, že stejný náklad účastníka může být zaúčtován pouze do jedné kategorie oprávněných nákladů a žádný náklad nemůže být zaúčtován, má-li účastník zdroje bezplatně k dispozici. Např. - Mzdové náklady se účtují na základě času a zahrnují výdaje účastníka na získání řešitelů, jejich platy a spojené náklady - režijní náklady se účtují buď na základě skutečných nákladů nebo předem paušálně. Paušální režijní náklady činí 80% mzdových nákladů u výzkumných a technologických projektů, předváděcích projektů, kombinovaných VTR a předváděcích projektů a kooperačních výzkumných projektů (podrobněji články 13 a 14).

       Pozornost zaslouží i zálohování výzkumu Společenstvím formou tzv. komunitárního příspěvku k urychlení a usnadnění začátku prací u některých projektů s finančním ohraničením nebo sestávajících se z grantů a doprovodných opatření, které obsahují výzvu pro nezávislé odborníky (článek 15);

• určují způsob finanční kontroly prostřednictvím tzv. finančních auditů, při zachování požadavku důvěrnosti. Tyto kontroly mohou provádět zástupci Komise kdykoliv během trvání projektu a až do pěti let od každého Komisí vyplaceného příspěvku (článek 16).

 v části III - Způsoby šíření a zhodnocování vědomostí a poznatků

• vycházejí ze zásady, že vlastnictví, rozsah přístupových práv, jejich využití a zhodnocení nebo šíření je závislé na výši finanční účasti Společenství podle příloh Pátého rámcového programu (článek 17). Z předchozího dokumentu i těchto ustanovení vyplývá výrazné úsilí o maximální průhlednost vlastnických vztahů. Řídící orgány Společenství chtějí mít jasno, komu je příspěvek z rozpočtu poskytován a kdo bude rozhodovat o využití výsledků;
• upravují vlastnické vztahy subjektů k vědomostem a poznatkům získaných z řešených projektů podle míry finanční účasti společenství a podílu smluvních stran a typů projektů (články 18-20);
• stanoví ochranná opatření k získaným poznatkům a vědomostem tak, že vlastníci jsou povinni zajistit přiměřenou a účinnou ochranu (článek 21),
• určují povinnosti účastníků při využívání a zhodnocování poznatků a vědomostí u demonstrativně uvedených nepřímých akcí /projekty výzkumu a technologického rozvoje, předváděcí projekty, kombinované VTR a kooperační výzkumné projekty/ (články 22-23);
• stanoví postupy a podmínky pro zpřístupnění vědomostí a poznatků (tzv. přístupová práva - licence, patenty, již existující know-how) mezi účastníky při řešení projektů. a třetími osobami. Podmínky pro udělení přístupových práv jsou závislé na hierarchii vztahů mezi smluvními partnery. Poskytnutí užívacích práv může být bezplatné, za příznivých (zvýhodněných) podmínek nebo za tržních podmínek a je závislé i na typu řešených projektů (články 26-29);
• stanoví postupy a podmínky za účelem využití a zhodnocení vědomostí a poznatků pro jednotlivé typy projektů (články 30-35). V tomto rámci řeší i otázku výlučnosti (exkluzivity) přístupových práv, která zpravidla nesmí být poskytována jako výlučné práva. Mohou být však poskytnuty tam, kde je to ekonomicky nezbytné zejména s ohledem na trh, rizika a investice. Jejich postoupení se uskutečňuje za tržních podmínek. V těchto ustanoveních jsou uvedeny i případy, kdy může účastník odmítnout poskytnutí přístupových práv (článek 31-32);.
• určují účastníkům a Společenství povinnost šířit nebo zajistit šíření vhodných vědomostí a poznatků, které jsou jejich vlastnictvím. Tato povinnost se týká zejména vědomostí a poznatků z akcí jako jsou: - doprovodná opatření, - podpora přípravné fáze, - výzkumné vzdělávací sítě, - tématické sítě, -dohodnuté akce, - podpora přístupu k infrastruktuře - granty (články 36-37). Další ustanovení (články 38-43) se týkají technologického prováděcího plánu, který jsou smluvní partneři povinni předkládat podle typu činnosti a který zahrnuje stručný nástin projektu, odhad záměrů účastníků, popis jejich dosažení se zřetelem k rozšiřování a užívání výsledků a učiněná nebo plánovaná ochranná opatření. Tento plán schvaluje Komise, která také provádí jeho kontrolu.
• stanoví právní instituty o neslučitelných a omezujících závazcích při rozšiřování vědomostí a poznatků včetně způsobů zveřejňování a důvěrnosti informací (články 45-47).

     Závěr této části - oddíl III je věnován modifikaci těchto pravidel na přímé akce VTR (články 48-54).

     Z hlediska významu aplikačního charakteru této normy jsou výše uvedená pravidla důležitá pro reglementaci právních vztahů v rámci projektové a grantové soutěže oblasti výzkumu a vývoje. Je třeba je však ji posoudit i v rámci právní úpravy licenční a patentové politiky v ČR a při ochraně průmyslového vlastnictví. Jde především o tyto právní předpisy:

• zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (89/1990 Sb., 468/1991 Sb., 318/1993 Sb., 237/1995 Sb., 86/1996 Sb., 191/1999 Sb.) úplné znění 175/1996 Sb.;
• zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobku,
• vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků
• zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (237/1991 Sb., 519/1991 Sb.);
• Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů;
• zákon č. 237/1991 Sb.,o patentových zástupcích;
• zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech;
• zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví;
• zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (191/1999 Sb.);
• zákon č. 237/1995 Sb.,o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.

Rozhodnutí Rady č. 1999/171/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá zvláštní program nazvaný “Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu Společenství” (1998-2002)

Obecná charakteristika:

     Uvedený zvláštní program se vyhlašuje na období 25.1.1999 -31. 12. 2002 a je na něj počítáno s částkou 475 mil. EUR, z čehož maximálně 9,8% náleží na administrativní výdaje Komise.

     Hlavní rysy, vědecké a technologické cíle zvláštního programu a jeho priority jsou stanoveny v příloze II. a odpovídají obecným zásadám a kritériím Pátého rámcového programu.

     Za vyhotovení detailního pracovního programu a jeho realizaci odpovídá Komise, které pomáhá tzv. programový výbor pod předsednictvím zástupce Komise, složený ze zástupců členských států. V případě, že při rozhodování nedojde k souladu stanovisek výboru a Komise, předkládá se věc k rozhodnutí Evropské radě.

Příloha I. - Indikativní rozdělení odhadované částky

     Největší část preliminované částky je určena pro rozvoj spolupráce se třetími zeměmi. Pro státy ve fázi před připojením, mezi něž patří i ČR, je určena částka 26 mil. EUR. Další skupiny tvoří ostatní státy střední a východní Evropy a nezávislé státy býv. SSSR, partneři z oblasti Středomoří, rozvojové země a země s rozvíjející se ekonomikou a průmyslové země mimo EU. Menší částky jsou určeny pro vzdělávání vědců a koordinační činnosti.

Příloha II.- Hlavní rysy, vědecké a technologické cíle a priority

     Hlavními strategickými cíli programu jsou:

• podporovat vědeckou a technologickou spolupráci mezi podniky, organizacemi a vědci ze Společenství a ze třetích zemí,
• usnadnit vědeckým střediskům a podnikům ze Společenství přístup k vědeckým a technologickým poznatkům, které jsou k dispozici mimo Společenství,
• posílit pozici a úlohu Společenství na mezinárodní vědecké a technologické scéně,
• připravit přijetí nových členských států např. podporou jejich plného přidružení k rámcovému programu a přispívat k celkové stabilizaci výzkumného a vývojového potenciálu zemí střední a východní Evropy a nových nezávislých států býv. SSSR,
• pomáhat evropským účastníkům výzkumu získávat informace a zkušenosti z výzkumných kapacit, aktivit a priorit průmyslových třetích zemí za účelem posílení konkurenceschopnosti průmyslu Společenství.

     Tyto cíle budou ovšem sledovány nejen tímto specifickým programem, ale i ostatními částmi Pátého rámcového programu.

     Pokud jde o podrobnější charakteristiku spolupráce se státy v předvstupní fázi, konstatuje se, že období, které pokrývá Pátý rámcový program, se časově shoduje s přípravou kandidátských zemí na přijetí do EU. Proto je cílem tohoto programu i urychlení reformy vědeckých struktur těchto zemí, zachování jejich vysoce kvalifikovaných lidských vědeckých zdrojů a zlepšování potenciálu jejich výzkumné a vývojové činnosti. Počítá se se sníženým, ale postupně narůstajícím finančním příspěvkem těchto zemí na rámcový program, což jim usnadní využívání dalších nástrojů Společenství. Jako specifická aktivita bude v těchto zemích podporován vznik a rozvoj Středisek dokonalosti (Centres of Excellence), jejichž funkce a úkoly jsou v programu poměrně podrobně vyloženy. Mezi doprovodnými opatřeními je kladen zvláštní důraz na šíření informací o nabízených možnostech EU.

     V oblasti vzdělávání výzkumných pracovníků se tento program týká pouze omezeného počtu stipendií pro mladé vědecké pracovníky z rozvojových zemí v zemích Společenství a pro mladé vědecké pracovníky Společenství v laboratořích nejvyšší úrovně zaměřených na průmysl ve třetích zemích.

     Konečně je velká pozornost věnována koordinaci, a to jak mezi jednotlivými programy v rámci Společenství, tak i s programy COST a EUREKA a s mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu a vývoje. Precizně jsou vymezeny způsoby vnější a vnitřní koordinace programu i se zřetelem k zamezení duplicity zaměstnávání. Důležitou úlohu v tomto směru plní komise.

Příloha III. - Zvláštní pravidla provádění programu

     Zvláštní program bude v zásadě prováděn prostřednictvím nepřímých akcí VTRP. Vedle toho však budou k jeho realizaci použita i některá speciální doprovodná opatření, např.:

• podpůrné studie včetně přípravy budoucích aktivit,
• konference, semináře a jiná vědecká a technická setkání,
• využití zahraničních kapacit pro kontrolní akce,
• informační, propagační a vzdělávací akce.

     Dále se stanoví, že pro subjekty z méně rozvinutých zemí může výše financování projektů z tohoto programu překročit obvyklých 50% oprávněných nákladů.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

• nový zákon o vědě a výzkumu musí odstranit všechny překážky, které z naší strany dosud brzdí mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji (např. dosavadní úprava povolení k pobytu a práci v ČR a jejich prodlužování pro vědecké pracovníky atd.);
• je nutno počítat s vytvořením právních podmínek pro vznikání a činnost Centres of Excellence (příloha II, oddíl 1.A.1);
• zákonem je třeba založit pro řídící orgán VaV povinnost koordinace výzkumných programů, jejich kontrolu a pravidelné jednotné hodnocení;
• zákonem je třeba stanovit, že řídící orgán pro VaV, který bude mít na starosti i styk s EU v této oblasti, bude povinen trvale informovat všechny potenciálně zainteresované subjekty o všech nabídkách a možnostech participace na programech a aktivitách EU i o dalších mezinárodních programech v oblasti VaV;
• konečně se dává v úvahu, zda by v naší legislativě neměla být využita (mutatis mutandis) i instituce výborů či rad pro jednotlivé programy výzkumu a vývoje s poměrně vysokou pravomocí (článek 7 základního dokumentu).

Rozhodnutí Rady č. 1999/173/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum, technologický rozvoj a převádění pro zlepšení lidského výzkumného potenciálu a základu společenskoekonomického vědění (1998-2002

Obecná charakteristika:

     Uvedený zvláštní program se přijímá na období od 25. ledna 1999 do 31. prosince 2002 a pro jeho realizaci se určuje částka 1 280 mil. EUR, z níž maximálně 6,55% mohou činit administrativní výdaje. Zpřesněné údaje budou určovány pro každý finanční rok.

     Obecné směry, vědecké a technologické cíle a priority programu jsou stanoveny v příloze II. programu. Pro výběr činností, zahrnutých do programu, pro účast a rozšiřování platí příslušná obecná pravidla Pátého rámcového programu; některé odchylky pro tento zvláštní program jsou upraveny v přílohách III. a IV.

     Pokud jde o odpovědnost za program a organizaci jeho provádění, platí zde obdobná ustanovení jako u předchozího programu sub (4).

Příloha I - Indikativní rozpis částek považovaných za nezbytné

     Největší část prostředků zvláštního programu (858 mil.EUR) bude věnována na podporu výcviku a mobility výzkumných pracovníků. Dále se předpokládá poskytnout 182 mil. EUR na zlepšování přístupu k výzkumné infrastruktuře, 50 mil. EUR na propagaci vědecké a technologické dokonalosti, 165 mil. EUR na zlepšování základu společenskoekonomického vědění a 25 mil. EUR na podporu rozvoje vědeckých a technologických politik v Evropě.

Příloha II - Vědecké a technologické cíle a priority

     Obecné cíle programu jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti činnosti:

1. na zachování a rozvíjení lidského výzkumného potenciálu Společenství, tj. vědců, inženýrů a techniků, pomocí větší podpory školení a mobility výzkumných pracovníků a zlepšováním jejich přístupu k výzkumné infrastruktuře. V této souvislosti pomáhat vytvářet ze Společenství atraktivní oblast pro výzkumníky a propagovat evropský výzkum v mezinárodní sféře,
2. na posilování základu společenskoekonomického vědění tak, aby evropská společnost lépe porozuměla klíčovým problémům, kterým musí čelit.

     Uvedených obecných cílů by mělo být dosahováno těmito specifickými činnostmi:

A. V oblasti zlepšování lidského výzkumného potenciálu:

• vytvářením výzkumných a školících sítí pro přípravu zejména mladých výzkumných pracovníků (predoktorandů a postdoktorandů) při řešení vysoce kvalitních výzkumných projektů s prvky nadnárodní spolupráce,
• systémem postgraduálních, dodatečných a doplňkových stipendií Marie Curie,
• zlepšováním přístupu výzkumných pracovníků k výzkumným infrastrukturám, tj. k výzkumným objektům výjimečné kvality a velkého rozsahu, sbírkám, knihovnám, databázím atd. Jde o to podpořit nové možnosti nadnárodního přístupu k těmto strukturám, fungujícím dosud převážně jen na národní bázi, a tím i o jejich efektivnější využití, jakož i o budování nových sítí mezinárodní infrastrukturní spolupráce,
• propagací vysoké vědecké a technologické dokonalosti, např. konáním vědeckých konferencí na vysoké úrovni (Euro-konference, Euro-kurzy atd.), zřízením zvláštních ocenění a poct pro vynikající práce pocházející z evropské výzkumné spolupráce a rozvíjením všech forem propagační a popularizační činnosti.

B. V oblasti zlepšování základu společenskoekonomického vědomí:

     Zde bude činnost vycházet z evropské tradice sociálních, ekonomických i klasických humanitních věd, které je třeba mobilizovat k tomu, abychom lépe porozuměli strukturálním změnám, jež se odehrávají v evropské společnosti (nepřijatelná úroveň nezaměstnanosti, stárnutí obyvatelstva, globalizace ekonomik, růst nerovnosti atd.) a naučili se je zvládat. Zvláště budou studovány:

• společenské trendy a strukturální změny,
• technologie, společnost a zaměstnanost,
• vládní moc a občanství,
• nové modely posilující růst a zaměstnanost.

Příloha III - Zvláštní pravidla pro provádění programu

     Vedle obecných pravidel pro nepřímé akce VTR, stanovených v přílohách II a IV Pátého rámcového programu, se v této příloze podrobně stanoví zvláštní podmínky pro jednotlivé akce tohoto programu (tj. výzkumné školící sítě, jednotlivé druhy stipendií, infrastrukturní spolupráci atd.) Dále se zde uvádějí příslušná doprovodná a koordinační opatření sledující zajištění komplementarity nepřímých akcí VTR.

Příloha IV - Výběrová kritéria pro provádění programu

     V této příloze se stanoví upřesňující kriteria pro některé části zvláštního programu, zvláště pro jednotlivé typy stipendií Marie Curie.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje v ČR:

• nový zákon o výzkumu a vývoji musí vytvořit rámec a podmínky pro maximální účast zejména mladých výzkumných pracovníků ve výzkumných a školících sítích, a to jak ve smyslu vysílání našich pracovníků do takových sítí v zahraničí, tak i pokud jde o účast našich pracovišť v domácích nebo nadnárodních školících sítích (příloha II, odd. 1.A.i. příloha III odst. 1 a příloha IV. odst. 1);
• v ustanoveních nového zákona, týkajících se Národní politiky výzkumu a vývoje, je nutno zdůraznit maximální sepětí (po stránce obsahu, formy, terminologie, kritérií atd.) této politiky s příslušnými dokumenty EU;
• s ohledem na důraz, který je v tomto programu kladen na oceňování a vyzdvihování zasloužilých a vynikajících vědců by bylo v našich poměrech třeba zajistit (v rámci nového zákona o výzkumu a vývoji, samostatnou normou nebo v jiné souvislosti) zachování vědecké hodnosti doktora věd ("DrSc.").

Rozhodnutí Rady č. 1999/174/ES ze dne 25. ledna 1999 o přijetí zvláštního programu pro výzkum a technologický rozvoj, zahrnujícího předvádění, prováděného přímými akcemi pro Evropské společenství Společným výzkumným centrem (1998-2002)

Obecná charakteristika:

     Zvláštní program je přijímán na období od 25. ledna 1999 do 31: prosince 2002 a je na něj počítáno s částkou 739 mil. EUR. Program se - až na výjimky, uvedené v příloze III - řídí obecnými ustanoveními a pravidly Pátého rámcového programu. Program je prováděn Společným výzkumným centrem (SVS) a odpovídá za něj Komise, která jeho plnění ve stanoveném rozsahu konzultuje se Správní radou SVS. Pokud to prospěje provádění přímých akcí, může Komise požádat SVS, aby realizovalo projekty i s právními subjekty třetích zemí.

Příloha I - Indikativní rozpis částek považovaných za nezbytné

     Na základní témata programu jsou indikovány tyto částky:

• služby občanům - 292 mil. EUR
• zlepšení udržitelnosti - 321 mil. EUR
• podpora evropské konkurenceschopnosti - 126 mil. EUR.

Příloha II - Obecné rysy, vědecké a technologické cíle a priority

Posláním SVS je uskutečňovat na zákazníka zaměřenou vědeckou a technickou pomoc přípravě, provádění a monitorování politik Společenství. Je referenční centrálou Komise pro vědu a technologii a slouží jako nestranný odborný poradce při řešení otázek společných zájmů členských států Společenství. Podporuje rozhodovací orgány při sledování zájmů prostého občana, při zlepšování vztahů mezi člověkem a životním prostředím a při podpoře udržitelného rozvoje. Pomáhá osobám, zapojeným do politiky, zvládat pochopení změn životního způsobu a podmínek, ve kterých lidstvo žije, podporovat jejich pozitiva a chránit občany před jejich riziky. Na základě rozboru výsledků, dosažených v uplynulém období, byla hlavní témata programů SVS stanovena takto:

1. Služby občanovi. Sem patří ochrana spotřebitele, ochrana jeho zdraví, využití technologií vyvinutých SVS pro lékařství a boj s nemocemi, péče o přínosnost informační společnosti a opatření proti jejímu zneužívání, bezpečnost člověka vůči rizikům způsobeným člověkem i rizikům přírodním.
2. Zlepšení udržitelnosti. Zde tématika vychází z pátého akčního programu Společenství pro životní prostředí na léta 1992 - 2000. Pozornost je věnována především integraci ochrany životního prostředí do dalších souvisejících politik Společenství (zemědělství, energetika, doprava, regionální rozvoj atd.), k níž bude SVS přispívat jednak společensko- a technickoekonomickými studiemi a jednak vlastními speciálními výzkumy. Dále program obsahuje hledání technik pro omezení všech forem znečištění životního prostředí včetně harmonizace používaných měřících technik. Z hlediska EU je zvláště náročné zajistit snížení emisí skleníkových plynů a aerosolů podle Kjotského protokolu. Speciální výzkumná témata jsou dále věnována udržitelnosti v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, rozvoje venkova a rybářství.
3. Podpora evropské konkurenceschopnosti. Zde bude hlavním úkolem zajistit přenos technologií, vyvinutých v SVS, do průmyslu. Jako speciální témata budou dále zkoumány vzájemné vztahy mezi zaměstnaností, technologií a konkurenceschopností, analýza faktorů omezujících rozvoj méně favorizovaných regionů Evropy, normativní podpora mezinárodnímu obchodnímu systému a optimální systém inovací a převodu technologií. Zvláštní pozornost bude věnována posílení spolupráce a dialogu s vědci budoucích členských zemí i jejich přidružení k mezinárodním hodnotícím programům měření, standardů apod.

Příloha III - Zvláštní pravidla pro provádění programu

     Přímé akce tohoto programu budou prováděny v příslušných institutech SVS. V případech, kdy to bude účelné, zorganizuje SVS spolupracující síť dalších veřejných nebo soukromých laboratoří, i malých a středních průmyslových podniků. Na projektech vědecké a technologické spolupráce mezi Společenstvím a třetí zemí mohou spolupracovat výzkumné celky z příslušné třetí země, při čemž bude opět věnována zvláštní pozornost laboratořím a ústavům ze střední a východní Evropy. Doprovodná opatření programu budou zahrnovat organizování návštěv v SVS pro spolupracující ústavy a vědce, dočasné přidělení pracovníků SVS do národních výzkumných pracovišť, univerzit a průmyslového výzkumu, pořádání specializovaných školení, systematickou výměnu informací a nezávislé vědecké a strategické posuzování dosažených výsledků projektů a programů.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje v ČR:

     Dokument přináší však řadu věcných a metodických podnětů zejména pro tvorbu budoucích národních programů výzkumu a vývoje a nabízí možnosti intenzivních konzultací představitelů našich centrálních orgánů výzkumu a vývoje s představiteli SVS, které by byly velmi vhodné zejména v pokročilejší fázi přípravy nového zákona o výzkumu a vývoji.

     Z obsahového zaměření přímých akcí VTR, uskutečňovaných v SVS, je zřejmé, že jde o řešení průřezových výzkumných témat, která jsou prováděna ve společném zájmu Společenství. Jde o taková vědecká a realizační témata, která nelze realizovat pomocí programové soutěže a v jednotlivých zemích.

Usnesení Rady č. 92/C 118/03 ze dne 29. dubna 1992, týkající se aktivit, které mají být uskutečňovány Společným výzkumným střediskem

Obecná charakteristika:

     Ilustrativní dokument o kontrole cílů a financování Společného výzkumného střediska. Reglementuje především věcná a finanční opatření ke zvýšení účinnosti řešených výzkumných a vývojových programů. Zajímavá je hloubka a konkrétnost přijímaných rozhodnutí ze strany řídících struktur EU i k věcnému zaměření výzkumných aktivit.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

     Pro legislativu výzkumu a vývoje v ČR jsou využitelné zejména body 4 a 5 usnesení vyjadřující požadavky řídících orgánů EU na autonomii struktury instituce, dynamickou personální politiku včetně mobility personálu. Z hlediska financování výzkumu a vývoje má význam odhad a skladba celkových nákladů SVS.

Nařízení Komise č. 289/95 ze dne 15. prosince 1995 o provádění pravidel uvedených v článku 1 rozhodnutí Rady 94/762/ES o pravidlech rozšiřování výsledků výzkumu, technologického rozvoje a prezentace

Obecná charakteristika:

     Stanovením prováděcích pravidel vytvořila Komise právní rámec opatření pro rozšiřování poznatků a využívání znalostí při plnění Čtvrtého rámcového programu v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací na léta 1994-1998. Předpis je důležitý z hlediska ochrany autorských práv k výsledkům výzkumu a vývoje, jejich klasifikace a postupů při jejich rozšiřování. Vymezuje práva a povinnosti zúčastněných partnerů. Přijatá opatření k rozšiřování a užívání znalosti vychází z potřeby koherentnosti a koordinace řešených projektů a předpokládají nejen centrální řízení některých akcí, ale i přijetí opatření k rozšiřování poznatků a výsledků výzkumu.

     Smysl tohoto nařízení, přijatého k provádění specifických programů výzkumu a technologického rozvoje Společenství uzavíraných převážně na základě dělby nákladů je vyjádřen tím, že “Práce smluvně stanovené provádí často několik partnerů z průmyslu a vědy, kteří spolupracují v rámci jednoho nebo několika projektů ve výzkumu a technologickém rozvoji a jsou vlastníky výsledků z nich získaných, protože Společenství se zpravidla u smluv tohoto druhu prací přímo nezúčastňuje. Množství projektů, jichž se zúčastňuje několik partnerů, a průmyslové složky jednotlivých programů vyžadují harmonizaci smluvních ustanovení týkajících se rozšiřování a užívání znalostí ve vztahu ke smlouvám o výzkumu a rozvoji uzavřeným s komisí. Důsledkům této smluvní praxe je třeba vyhovět, zejména vzhledem k velkému počtu smluv a zúčastněných partnerů a získaných práv.”

     Tento právní dokument předcházel nařízení Komise č. 996/1999 ze dne 11. května 1999. Jeho působnost se vztahovala na akce Čtvrtého rámcového programu, které přímo provádělo nebo plně financovalo Společenství, nebo na programy, které byly prováděny v rámci smluv na základě dělby nákladů. Některá jeho ustanovení jsou aktuální doposud.

Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

     Dokument je důležitý především z hlediska komparace vývoje právní úpravy rozšiřování výsledků a využívání znalostí v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a demonstrací.

     Z 18 článků tohoto nařízení je pro naši legislativu významná kromě pojmového aparátu (článek 1) především úprava obsažená:

• v článku 2, který upravuje vlastnická práva k znalostem z prací prováděných v rámci smluv o dělbě nákladů;
• v článcích 3-9, které stanoví konkrétní pravidla ochrany vlastnických práv, licenční a patentové politiky Společenství a podmínky využívání nebo uplatňování znalostí, jako i povinnosti smluvních partnerů při jejich rozšiřování. V článku 5 jsou vyjádřeny cíle a kriteria, která musí brát v úvahu smluvní partneři při využívání znalostí, které jsou jejich vlastnictvím: - podpora rozvoje mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu Společenství, - hospodářská a sociální soudržnost Společenství, - potřeby jiných oblastí politiky Společenství, k jejichž podpoře se provádějí činnosti VTR, - existující dohody Společenství s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi o vědecké a technické spolupráci;
• v článcích 10-14, které zakotvují postupy a podmínky publikování znalostí a informací a vymezují práva a povinnosti Komise a smluvních partnerů týkající se důvěrnosti a tajnosti informací;
• v článku 15, který určuje smluvním partnerům povinnost, aby ve všech zprávách nebo publikacích o výsledcích ve výzkumu a technologickém rozvoji, včetně zpráv a publikací ze seminářů či konferencí, byl uveden program, v jehož rámci byly práce provedeny nebo z něhož výsledky pocházejí; kromě toho bude poukázáno na podporu ze strany Společenství;
• v článku 16, který stanoví podmínky, které je třeba respektovat ve smlouvách o dělbě nákladů pro přístup ke znalostem při účasti třetích zemí.

Rozhodnutí Rady č. 96/C 110/01 ze dne 15. března 1996 o perspektivách spolupráce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje

Obecná charakteristika:

     Dokument zobecňující přístupy ke spolupráci ve výzkumu a vývoji. Stanovuje konkrétní globální cíle politiky EU se zřetelem na posílení a další rozvoj spolupráce s třetími zeměmi.

     Právní aspekty využití dokumentu v legislativě výzkumu a vývoje ČR:

     Rozhodnutí má deklarativní charakter. Demonstrativní výčet zásad spolupráce v bodu 2 (subsidiarita, oboustranný užitek, soulad s politikou EU, výkonnost a kvalita jako požadavky spolupráce Společenství s třetími zeměmi), jakož i v další body 3-5 a 7 je třeba vzít v legislativě o výzkumu a vývoji v úvahu při přípravě obecných principů mezinárodní spolupráce.

Rozhodnutí Rady č. 96/C 45/5-16 ze dne 17. 2. 1996 - Rámcové omezení státních příspěvků na výzkum a vývoj v Evropském společenství

Obecná charakteristika:

     Dokument podrobně vymezuje přípustnou výšku příspěvků z veřejných rozpočtů na projekty výzkumu a vývoje. V následujících bodech je uvedena stručná charakteristika obsahu.

• Tato úprava vznikla přepracováním dřívějších pokynů, které vycházely ze smlouvy o ustavení Evropského hospodářského společenství (v pořadí třetího integračního seskupení v Evropě: Evropská montánní unie pro uhlí a ocel, EURATOM, a Evropské hospodářské společenství EHS). Úprava v EU - dle bodu (1) - je poněkud mírnější a blíží se ustanovením WTO.
• Financování základního výzkumu na vysokých školách a ve specializovaných výzkumných organizacích se nepovažuje za příspěvek ve smyslu článku 92 smlouvy o Evropském společenství. Institucionální podpora těchto pracovišť není považována za podporu, která by patřila do rámce sledovaných příspěvků.
• Při stanovení maximálně přípustné výše příspěvku se rozlišuje: základní výzkum, průmyslový výzkum a předkonkurenční (prekompetetivní) vývoj. Členění je provedeno podle směrnic EU a OECD a nyní pro ně rozhodující organizační zařízení dané organizace. Přípustné příspěvky jsou stejné jako u minulé úpravy:
  1. základní výzkum - do 100% nákladů,
  2. průmyslový výzkum - do 50% nákladů,
  3. předkonkurenční vývoj - do 25% nákladů.

• U společných projektů podniků a institucionálně podporovaných organizací (z veřejných prostředků) se přípustný příspěvek počítá jak z přímé podpory projektu, tak i odpovídající části institucionální podpory.
• Úprava však umožňuje při splnění určitých předpokladů zvýšit přípustnou mez o:
  1. 10 procentních bodů, jestliže je příspěvek určen pro malý nebo střední podnik
  2. 10 procentních bodů, jestliže se výzkum týká směru (oblasti) dle článku 92 (3) a;
  3. 10 procentních bodů, jestliže se výzkum týká směru (oblasti) dle článku 92 (3) c;
  4. 15 procentních bodů, jestliže projekt přispívá k dosažení cílů některého z dílčích programů nebo projektů Rámcového programu výzkumu a vývoje EU.
• Kumulované příspěvky z veřejných zdrojů (např. ze státního rozpočtu konkrétní země) a společného rozpočtu však v žádném případě nesmí být vyšší než:
  1. 75 % celkových nákladů u průmyslového výzkumu;
  2. 50 % celkových nákladů u předkonkurenčního vývoje;

     Důvodem mírného zvýšení přípustných příspěvků je přizpůsobení podmínek v EU podmínkám na světových trzích, kde podmínky jsou stanoveny organizací WTO. Stávající praxe v ČR je ve výši možných příspěvků na projekty výzkumu a vývoje ještě liberálnější než původní úprava v EU.

     Tento dokument má základní význam pro tvorbu a realizaci národních vědních politik výzkumu a vývoje.

Rozhodnutí Rady č. 1999/224/ES ze dne 22. února 1999 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Izraelským státem

Obecná charakteristika:

     Ilustrativní dvoustranný dokument o spolupráci na vědeckotechnických programech v oblastech společného zájmu uzavřený na nejvyšší úrovni - mezi Radou Evropské unie a vládou Izraelského státu.

     Cíl dohody je vyjádřen v úvodních ustanoveních především významem vědeckého a technického výzkumu, oboustranným zájmem na spolupráci, lepším využíváním zdrojů a zamezením duplicitních prací v oblasti výzkumu. Následně zakotvuje oboustrannou účast výzkumných zařízení (tj. vysokých škol, výzkumných ústavů, průmyslových podniků včetně malých a středních podniků a jednotlivců) na řešení programů Pátého rámcového programu a na výzkumných programech a projektech v Izraeli, které odpovídají tématům aktivit Pátého rámcového programu.

     Dohoda fakultativně stanoví formy spolupráce a způsob jejího provádění. Pro realizaci dohody vytváří společný orgán “Výbor pro výzkum EC/Izrael”, který plní tyto funkce při kontrole a hodnocení realizace dohody, kontrole opatření sloužících ke zlepšení a rozvoji spolupráce, při pravidelném projednávání budoucí orientace a priorit politiky výzkumu. V dohodě je stanovena finanční účast smluvních stran, která je dále ze strany Izraele konkretizována v příloze formou přesných finančních pravidel, způsobů placení a podmínek realizace. V dalším jsou precizně vymezeny práva a povinnosti účastníků, pokud jde např. o předkládání návrhů projektů, jejich koordinaci, účast expertů apod. Dohoda je uzavřena na dobu určitou - pro období Pátého rámcového programu - se stanovením výpovědní lhůty.

     Součástí dohody jsou v příloze Zásady pro rozdělování práv duševního vlastnictví. Tyto zásady, týkající se zejména vlastnictví a využití, získaného v průběhu společných prací, vychází z cílů společných prací, příslušných příspěvků účastníků, výhod a nevýhod udělování licence podle území nebo oblastí aplikace apod. Podle zásady č. 3: “Vědění nebo duševní vlastnictví, které bylo získáno v průběhu společných výzkumných prací a není upraveno ve smluvních ujednáních, se rozděluje v souladu se zásadami stanovenými ve smluvních ujednáních. Jestliže účastníci dohodnutým smírčím řízením nedospějí k závaznému rozhodnutí, náleží takové nerozdělené vědění nebo duševní vlastnictví společně všem účastníkům společných výzkumných pracích, kteří k tomuto vědění nebo duševnímu vlastnictví dospěli. Není-li dosaženo shody o užití, může každý účastník, pro kterého platí toto ustanovení, využívat toto vědění nebo duševní vlastnictví k vlastním obchodním účelům bez geografického omezení.”

     Ustanovení této dohody včetně jejích příloh, týkající se forem a způsobů spolupráce, zásad pro rozdělování vlastnictví a jeho využívání, mohou být příkladná především pro úpravu mezinárodních smluvní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.