Národní cena vlády Česká hlava

Cena je udělována v rámci projektu Česká hlava, který realizuje společnost Česká hlava PROJEKT z.ú. (Česká hlava s.r.o.) od roku 2002. Představuje ocenění mimořádných celoživotních výsledků v oblasti výzkumu, vývoje a nově i inovací. O nositeli ceny rozhoduje vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). 

2023 - prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., FESC

Zuzana Moťovská je profesorkou vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Vede divizi akutní kardiologie na Kardiocentru III. Interní – kardiologické kliniky 3. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Prof. Moťovská je mezinárodně uznávanou odbornicí na kardiovaskulární onemocnění, ischemickou chorobu srdeční, aterotrombózu a aterotrombotickou terapii. Je autorkou a hlavní řešitelkou multicentrických randomizovaných studií ovlivňujících doporučení pro léčbu onemocnění koronárních tepen po celém světě (PRAGUE-8 a PRAGUE-18). Původní výsledky akademického výzkumu vedeného prof. Moťovskou jsou každoročně prezentovány na celosvětově nejprestižnějších kardiologických konferencích. Několikrát byla prof. Moťovská oceněna Českou kardiologickou společností za publikaci s nejvyšším „Impact faktorem“. Je recenzentkou prestižních světových lékařských a kardiologických časopisů.
Dalším velkým tématem, kterému se Zuzana Moťovská věnuje, je Female Health, konkrétně vliv ženského pohlaví na zvládání kardiovaskulárních onemocnění. 
Zuzana Moťovská působí jako vědecký sekretář České kardiologické společnosti. Mezinárodní význam laureátky je mj. dobře dokumentován členstvím v představenstvu Evropské kardiologické společnosti v nedávných letech a dlouhodobým podílem na organizaci národních a mezinárodních edukačních odborných akcí. Má širokou vědeckou spolupráci s nejprestižnějšími výzkumnými institucemi světa (Harvard Medical School, Mount Sinai Cardiovascular Center New York, Sorbonne University, Heidelberg University ad.).

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2023 předala laureátce v zastoupení ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové náměstkyně Mgr. Jana Havlíková. Přední česká kardioložka prof. Moťovská získala toto nejvyšší vědecké ocenění jako první žena v historii udílení národní ceny vlády - v rámci již zavedeného galavečera dne 26. listopadu 2023 v programu České televize (Česká hlava, ČT2). Slavnostní předání ceny se konalo v prostorách Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. S národní cenou, již jednou ročně uděluje vláda na návrh RVVI, je spojena finanční odměna ve výši 1 milion Kč. 

2022 - prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.

Prof. Petr Pyšek je vedoucím Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR, které v roce 2004 založil. Působí také na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK. Je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie. Stál u zrodu formálního pochopení invazního procesu a spoluvytvářel teoretický základ oboru. Je spoluautorem koncepčního rámce invazí a klasifikace invazního procesu, včetně terminologie, která se stala standardem, byla přijata organizacemi typu IUCN a CBD a její široká aplikace umožnila raketový rozvoj oboru v posledním desetiletí. Je zakladatelem světové databáze invazních rostlin GloNAF (Global Naturalized Alien Flora), která se stala milníkem ve výzkumu rostlinných invazí. Petr Pyšek je autorem či spoluautorem více než 430 článků v impaktovaných časopisech, jako jediný český vědec je na seznamu Highly Cited Scientists nepřetržitě od roku 2014 a v současnosti je nejcitovanějším invazním biologem na světě. 
Petr Pyšek zásadním způsobem přispěl k vytvoření evropského výzkumného prostoru biologických invazí, podílel se na několika celoevropských projektech, spolupracuje s mnoha světovými pracovišti. Jeho práce změnila pohled na analýzy invazivnosti druhů a přispěla k odpovědi na otázku, proč jsou některé druhy invazní a jiné nikoli. Stal se též průkopníkem přístupu, který nahlíží na invaze z opačné strany, tedy z pohledu zdrojových flór a jejich osudu po zavlečení do jiných částí světa. 
Zmíněná témata představují jen výsek jeho vědeckého záběru, dala by se zmínit řada dalších okruhů, v nichž zanechal výraznou stopu – ať už se jedná o urbánní ekologii, jeho celoživotní zájem o přírodní rezervace či post šéfredaktora časopisu České botanické společnosti, Preslia.
Profesor Pyšek je nositelem řady tuzemských i mezinárodních ocenění: jeho přínos oboru ocenila Ecological Society of America, která mu udělila Robert H. Whittaker Distinguished Ecologist Award (2017), od International Society of Biogeography převzal Alfred Russel Wallace Award (2021). V tuzemsku získal cenu Neuron (2018) nebo Praemium Academiae (2010). V roce 2011 byl zvolen členem Učené společnosti ČR, je také čestným členem České botanické společnosti.

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2022 převzal prof. Pyšek z rukou ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, která je zároveň předsedkyní vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Další česká "nobelova cena" byla předána v závěru galavečera dne 4. prosince 2022 v programu České televize (Česká hlava, ČT2). Slavnostní předání ceny se konalo v prostorách Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. S nejvyšším vědeckým oceněním, jež jednou ročně uděluje vláda České republiky na návrh RVVI, je spojena finanční odměna ve výši 1 milion Kč. 

2021 - prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc., dr.h.c.

V celosvětovém měřítku je Vladimír Kučera vnímán především jako geniální vědec s klíčovým podílem k rozvoji teorie řízení lineárních systémů. Již v 70. a 80. letech 20. století svým komplexním a do detailu propracovaným přístupem formuloval zásadní formalizmy pro teorii kvadraticky optimálních systémů řízení a vypracoval zcela původní metodu syntézy regulačních obvodů založenou na řešení polynomiálních rovnic. Jeho nejznámějším výsledkem, který nechybí snad v žádném soudobém učebním textu teorie řízení systémů, je Youla-Kučerova parametrizace. Tento pozoruhodný výsledek, formulovaný nezávisle profesory Dante C. Youlou a Vladimírem Kučerou, umožňuje parametrizaci všech regulátorů stabilizujících daný systém. K dalším významným výsledkům bezesporu patří nalezení kanonické formy, která je z pohledu stability systému invariantní vůči přípustným transformacím. Naprosto fenomenálním výsledkem z posledních let je vyřešení problému neinteraktivního řízení složitých systémů s více vstupy a výstupy. Tento problém, který čekal na vyřešení dlouhá desetiletí, je významný z pohledu atomizace složitého systému na podsystémy, jež se vzájemně neovlivňují. Teoretické výsledky profesora Kučery tvoří nedílnou součást ucelené teorie řízení, díky které dnes zvládáme efektivně a spolehlivě řídit tak komplexní technické systémy jakými jsou například jaderné elektrárny, distribuované energetické sítě, komplexní výrobní technologie, robotické systémy nebo přesné lékařské přístroje. Profesor Kučera se sám významně podílel a stále podílí na zavádění pokročile teorie řízení do praxe v projektech aplikovaného výzkumu, nejenom v rámci výzkumného centra Centrum aplikované kybernetiky, které sám založil a dvě desítky let vedl, ale i v dalších evropských a národních projektech.
Světový ohlas profesora Kučery nejlépe dokumentuje jeho zvolení prezidentem Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC) v roce 2002. Uznání také vyplývá z tisíců ohlasů jeho prací v mezinárodních databázích a z řady plenárních přednášek na prestižních konferencích oboru.

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2021 převzal prof. Kučera od vicepremiéra pro hospodářství a  místopředsedy RVVI Karla Havlíčka. Česká "nobelovka" byla udělena na slavnostním galavečeru v neděli 5. prosince 2021 v unikátních industriálních prostorách Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči. S nejvyšším vědeckým oceněním, které každoročně uděluje vláda České republiky, je spojena finanční odměna ve výši 1 milion Kč. 

2020 - Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností. Patří do vědecké špičky jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, nejznámější a v zahraničí nejuznávanější badatel v oblasti molekulární imunologie. Vědecky působil mj. na Harvardově univerzitě, v letech 2003-2011 byl členem Učené společnosti České republiky. Profesor Hořejší je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. 

V první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní modely izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů. Se svým týmem se dlouhodobě věnuje identifikaci a biochemické charakterizaci povrchových molekul lidských bílých krvinek. K patrně nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří jeho podíl na objasnění složení a funkce tzv. membránových mikrodomén. Výsledky výzkumu Václava Hořejšího zásadním způsobem přispívají k pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni.

Během galavečera dne 29. listopadu 2020 převzal laureát toto nejvyšší vědecké vyznamenání od premiéra Andreje Babiše, který je zároveň předsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Slavnostní ceremonie, kterou tradičně odvysílala Česká televize, proběhla za zpřísněných hygienických podmínek v historické dvoraně Národního muzea v Praze. S nejvyšším vědeckým oceněním, kterým je národní cena vlády, se pojí finanční odměna ve výši 1 milion Kč

2019 - Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Profesor Bárta je světově uznávaný vědec. Tento přední český egyptolog a archeolog se stěžejně zabývá vývojem starověkých civilizací a srovnáváním vývojových trendů komplexních společností  v rámci dlouhých časových řad, bezpečnostními otázkami, změnami klimatu, historií vody a migrace. Jako specialista na dobu stavitelů pyramid působí prof. Bárta již od roku 1991 v Egyptě a dalších oblastech Blízkého Východu. 

Miroslav Bárta je profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň je jejím prorektorem. Přednáší na vysokých školách v USA, západní Evropě, Austrálii, Africe i Japonsku. Byl držitelem W. K. Simpson chair na Americké univerzitě v Káhiře.

Získal řadu významných ocenění. Jeho publikace Příběh Civilizace. Vzestup a pád stavitelů pyramid byla vyhlášena nejlepší vědeckou publikací za rok 2016. 

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2019 převzal prof. Bárta z rukou vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka, který je zároveň místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na slavnostním galavečeru v neděli 24. listopadu 2019 v prostorách VŠE v Praze. S tímto nejvyšším vědeckým oceněním se pojí finanční odměna ve výši 1 milion Kč.

2018 - Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.

Profesor Doležel je světově uznávaný rostlinný genetik, vedoucí vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. a vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Profesor Doležel se jako vynikající vědec světového renomé mimořádně zasloužil o českou vědu zejména v oblasti studia rostlinných chromozomů a o vědecký pokrok vůbec.

Jaroslav Doležel založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí tzv. průtokové cytometrie. Využitím unikátní metody izolace chromozomů přispěl k přečtení složitých genomů hospodářsky významných plodin, včetně pšenice a banánovníku − plodiny, jež má zásadní význam při zajišťování potravinové bezpečnosti stovek milionů lidí v rozvojových zemích tropů.

Výsledky bádání prof. Doležela byly publikovány v nejprestižnějších vědeckých časopisech. Jeho metody a navržená sestava standardů jsou celosvětově používané už více než čtvrt století. Dále koncipoval jeden z nejúspěšnějších programů Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost.

Od roku 2004 je Jaroslav Doležel členem Učené společnosti ČR a za své výsledky obdržel řadu prestižních ocenění.

2017 - Prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.

Profesor Petr Sommer je český archeolog, ředitel prestižního Centra medievistických studií AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze a vědecký pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v.v.i. Odborně se zabývá církevní archeologií a středověkou duchovní kulturou. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor prehistorie-dějepis.

Profesor Sommer je mezinárodně uznávaným odborníkem v oborech archeologie a historie raně středověké Evropy, tedy doby, která zásadní měrou ovlivnila naši současnost. Je nejen respektovaným badatelem, ale také uznávaným pedagogem a popularizátorem výzkumu středověkých památek a duchovní kultury raně křesťanského období. Podílel se na výzkumech nejstarších českých klášterů nebo je sám vedl na Ostrově u Davle, v Praze-Břevnově, v Praze-Strahově a především v Sázavě. K nejvýznamnějším vědeckým výsledkům profesora Sommera patří právě detailní poznání stavebního a historického vývoje Sázavského kláštera, dnes významné Národní kulturní památky, a každodenního života jeho obyvatel.

Je autorem či spoluautorem řady monografií, studií a článků, které zásadně rozšířily dosavadní poznání o počátcích křesťanství v Čechách a o počátcích českého státu ve středoevropském kontextu (např. Encyklopedie českých klášterů - s P. Vlčkem a D. Foltýnem, Svatý Prokop, z počátků českého státu a církve, Začátky křesťanství v Čechách).

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2017 předala na tradičním galavečeru v neděli 3. prosince náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Lucie Orgoniková. S cenou se pojí finanční odměna 1 milion Kč.

2016 - prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2016 vyhlásil na tiskové konferenci 22. listopadu 2016 náměstek místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Arnošt Marks. Ocenění patří v tomto roce prof. MUDr. Jiřímu Forejtovi, DrSc. Na tradičním slavnostním Galavečeru poté cenu předal místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek. S cenou je spojena finanční odměna ve výši 1 milion Kč.

Profesor Forejt je uznávaným badatelem světového formátu v oboru takzvané funkční genomiky. Před čtyřiceti lety objevil jako první na světě místo v genomu myši, které kontroluje neplodnost a účastní se vzniku nových druhů. 

2015 - prof. PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2015 vyhlásil na tiskové konferenci 1. prosince 2015 místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Ocenění patří v tomto roce přednímu překladateli, znalci a popularizátoru díla Williama Shakespeara profesoru Martinu Hilskému. Na slavnostním Galavečeru v Kongresovém paláci v Praze obdržel následně prof. Hilský cenu spojenou s odměnou 1 milion korun. 

2014 - prof. RNDr. Emil Paleček, DrSc.

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2014 vyhlásil na tiskové konferenci 27. listopadu 2014 místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Oceněným je pro tento rok prof. RNDr. Emil Paleček, DrSc. Na slavnostním Galavečeru v Národním domě na Vinohradech v Praze pak cenu předal premiér vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Kromě ceny v podobě sošky a diplomu získal prof. Paleček také finanční odměnu 1 milion Kč.

Profesor Emil Paleček je uznávaná vědecká, odborná i morální osobnost české a světové vědy. V 60. letech 20. století svými pracemi položil základy elektrochemii nukleových kyselin, nabízející důležité využití v současné i budoucí medicíně.

2013 - prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult.

Národní cenu vlády Česká hlava za rok 2013 letos obdržel představitel humanitního oboru - historik prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult. O jejím udělení rozhodla vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult. je vynikající český historik, jehož vědecké výsledky jsou ceněny doma i v zahraničí. Ve svých pracích se soustřeďuje na dějiny středověku, zejména na období lucemburské dynastie a české reformace.

Cenu předal profesoru Šmahelovi předseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ing. Jiří Rusnok na slavnostním galavečeru 17. listopadu 2013 v Národním domě na Vinohradech v Praze.

2012 - prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.

Nositelem Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2012 se stal klinický onkolog prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. Rozhodla o tom vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Profesor MUDr. Pavel Klener, DrSc. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je proslulým odborníkem na chemoterapii zhoubných nádorů. Stal se průkopníkem této metody u nás a vnesl tak úspěchy do boje s onkologickým onemocněním. O dané problematice napsal několik monografií.

Cenu předal prof. Klenerovi ministr školství, mládeže a tělovýchovy, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M na slavnostním galavečeru 18. listopadu 2012 v aule Vysoké školy ekonomické v Praze.

2011 - prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC

Nositelem Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2011 se stal kardiolog prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC. Stalo se tak z rozhodnutí vlády na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC., zásadně změnil způsob léčby akutního infarktu myokardu zavedením balónkové angioplastiky a tím výrazně snížil úmrtnost pacientů. Je předsedou České kardiologické společnosti a přednostou III. kardiologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Cenu předal prof. Widimskému předseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace RNDr. Petr Nečas na slavnostním galavečeru 18. listopadu 2011 v aule Vysoké školy ekonomické v Praze.

2010 - prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc.

Národní cena vlády Česká hlava za rok 2010 na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace byla udělena prof. RNDr. Janu Svobodovi, DrSc. 0cenění se uskutečnilo podle usnesení vlády České republiky ze dne 20. října 2010 č. 735.

Cenu předal prof. Svobodovi předseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace RNDr. Petr Nečas na slavnostním galavečeru 14. listopadu 2010 v aule Vysoké školy ekonomické v Praze.

Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc. svou prací na objasnění životního cyklu retrovirů otevřel možnosti medicíny léčit mnohé zákeřné choroby. Nositelé Nobelovy ceny v obdobném oboru citovali prof. Svobodu jako osobnost, která by měla toto ocenění také sdílet. Světová významnost vědeckého přínosu prof. Svobody je nesporná.

2009 - prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.

Národní cena vlády Česká hlava za rok 2009 na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace byla udělena prof. MUDr. Josefu Kouteckému, DrSc. 0cenění se uskutečnilo podle usnesení vlády České republiky ze dne 12. října 2009 č. 1287.

Cenu předal prof. Kouteckému předseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ing. Jan Fischer, CSc. na slavnostním galavečeru 16. listopadu 2009 v aule Vysoké školy ekonomické v Praze.

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. je zakladatelem české dětské onkologie a kliniky dětské onkologie ve fakultní nemocnici v Motole. Díky tomu, že se mu podařilo konstituovat uvedený obor v naší republice, dochází dnes k vyléčení téměř 70 % dětských a mladistvých pacientů. Oceněný působil také ve významných funkcích na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

2008 - prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC 

V roce 2008 již počtvrté byla v rámci projektu Česká hlava udělena Národní cena vlády Česká hlava. Ze čtrnácti nominací schválila vláda nositele, Prof. Ing. Pavla Hobzu, DrSc., FRSC. na návrh Rady pro výzkum a vývoj. 0cenění se uskutečnilo podle usnesení vlády ze dne 20. října 2008 č. 1306.

Cenu předal prof. Hobzovi předseda vlády a předseda Rady pro výzkum a vývoj Ing. Mirek Topolánek na slavnostním galavečeru 18. listopadu v aule Vysoké školy ekonomické v Praze.

Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., FRSC je předním odborníkem ve výpočetní chemii a molekulovém modelování. Patří ve světovém měřítku k zakladatelům vědního oboru nekovalentních interakcí. Jeho objevy mají mimořádný dopad na rozvoj biodisciplín. Stal se jednoznačně nejcitovanějším českým vědcem (počet citací přesáhl 12 000) vzhledem k zásadnímu poznatku o nepravé vodíkové vazbě. Prof. Hobza působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Samozřejmě je členem mnoha mezinárodních učených společností, hostoval na Université de Montreal a Technische Universität München.

2007 - prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., Dr.h.c.mult.

Nositelem Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2007 se podle usnesení vlády ze dne 22. října 2007 č. 1199 stal prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., Dr.h.c.mult. Cenu mu předal na slavnostním galavečeru v hotelu Ambassador 22. listopadu 2007 předseda vlády a předseda Rady pro výzkum a vývoj Ing. Mirek Topolánek.

Profesor RNDr. Antonín Holý, DrSc., Dr.h.c.mult, je celosvětově uznávanou vědeckou osobností v oblasti medicinální chemie. Objevil biologicky účinné látky k léčbě závažných onemocnění, které jsou součástí významných antivirálních léků, např. proti AIDS. Význačným přínosem práce prof. Holého je jeho schopnost výsledky výzkumné práce prosadit v reálném použití. Konkrétními produkty se stal vývoj lékových přípravků význačného účinku jako např. Vistide, Hespera, Vistead ad. v úzké spolupráci s farmaceutickou firmou Gilead Science v Kalifornii. Rozvoj dané vědní discipliny podporoval prof. Holý svou působností v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.   

2006 - prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil, DrSc., dr.h.c.

Prof. Kurzweil je tvůrcem jednoho z nejuznávanějších příspěvků české matematiky tomuto oboru ve světovém měřítku. Formuloval součtovou definici neabsolutně konvergentního integrálu, kterou poprvé uvedl ve své práci v roce 1957. Nový integrál se stal inspirativním podkladem nejen pro teorii integrálu vůbec, ale i pro teorii diferenciálních a integrálnich rovnic. Prof. Kurzweil svým integrálem pomohl k řešení otázky, co se děje s fyzikálními systémy při rychlých nárazech, které mají odlišný směr. Tento poznatek má důležité uplatnění při praktických řešeních u složitých staveb a strojů. Zhruba po čtyřiceti letech po Kurzweilově objevu se začíná jeho pojem integrálu naplno prosazovat a výzkum a aplikace Kurzweilova integrálu se stávají důležitou součástí matematické analýzy.

Svou práci rozvíjel autor v Matematickém ústavu Akademie věd České republiky a význam jeho celoživotního díla v oblasti matematických věd je nesporně mimořádný.  

2005 - prof. Ing. Armin Delong, DrSc.

Prof. Armin Delong je tvůrcem a spolutvůrcem elektronových mikroskopů. První přístroj vyvinul a připravil do výroby v roce 1949. Mikroskop byl poté vyráběn v Tesle Brno. Celkem bylo vyrobeno 1300 kusů tohoto mikroskopu, což je dosud největší ve světě vyrobená série. Svého času jsme byli jedinými výrobci elektronového mikroskopu.V té době bylo jen několik málo zemí, které dokázaly elektronový mikroskop vyrobit (USA, Německo, Anglie, Holandsko a Československo). Vývoji elektronových mikroskopů se autor věnoval téměř půl století v Ústavu přístrojové techniky v Brně. V roce 1990 se stal místopředsedou vlády pro vědeckotechnický rozvoj.

Prof. Delong pracuje dodnes ve firmě Delong Instruments v Brně, která vyváží elektronové mikroskopy do celého světa. Osobnost tohoto nositele Národní ceny vlády Česká hlava je výrazným příkladem významné vědecké aktivity propojené s výrobou a konkrétně realizované.