Zpráva o činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2015

Úvod

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Při své činnosti se Rada řídí zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, svým Statutem a Jednacím řádem.

Rada spolupracuje především s největšími poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“), Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), Ministerstvem financí (dále jen „MF“), Akademií věd České republiky (dále jen „AV ČR“), Grantovou agenturou České republiky (dále jen „GA ČR“) a Technologickou agenturou České republiky (dále jen „TA ČR“). Rada nově v letošním roce navázala užší spolupráci i s ministerstvy, která v současné době nejsou poskytovali podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále též „VaVaI“), jmenovitě se jedná o Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavním důvodem navázání této spolupráce je mimo jiné nutnost řešit otázky v oblasti nastavení veřejné podpory VaVaI ústředních orgánů státní správy a náprava nedostatků z Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací (spolupráce při přípravě rozpočtu VaVaI, řešení otázek v oblasti podpory a priorit VaVaI).

Souhrn hlavních činností Rady v roce 2015

  • Rada vypracovala „Návrh státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2016 s výhledem na léta 2017 a 2018“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 25. května 2015 č. 380
  • Rada vypracovala „Návrh na jmenování člena výzkumné rady TA ČR na druhé funkční období“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 28. ledna 2015 č. 58
  • Rada předložila změnu svého Statutu, který byl schválen usnesením vlády ze dne 8. dubna 2015 č. 252
  • Rada se zabývala stavem realizace jednotlivých opatření Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 - 2015 s výhledem do roku 2020
  • Rada zpracovala „Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím“. Analýza za rok 2014 byla předložena vládě pro informaci 30. září 2015. Analýza bude zveřejněna v české a anglické jazykové verzi prostřednictvím webových stránek www.vyzkum.cz
  • Rada vypracovala stanovisko k návrhu na změnu Programu veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA (TA ČR)
  • Rada vypracovala stanovisko k návrhu Programu aplikovaného zdravotnického výzkumu a experimentálního vývoje TRIO (MPO)
  • Rada vypracovala stanovisko k Aktualizaci Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje na léta 2015 - 2022 (Ministerstvo zdravotnictví)
  • Rada vypracovala stanovisko k návrhu Programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA (TA ČR)
  • Rada vypracovala stanovisko k Návrhu projektu velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace Jules Horowitz Reactor (MŠMT)
  • Rada vypracovala „Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací“
  • Rada v květnu 2015 předložila vládě pro informaci „Výroční zprávu Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2014“
  • Rada vypracovala „Změnu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platné pro léta 2013 - 2015)“, která byla schválena usnesením vlády ze dne 29. července 2015 č. 605
  • Rada vypracovala stanovisko k Aktualizaci Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace
  • Rada vypracovala stanovisko k Hodnocení realizace Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu ČR 2009 - 2015
  • Rada provedla obměnu Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů
  • Rada navrhla kandidáta na Národní cenu vlády Česká hlava pro rok 2015, která byla udělena usnesením vlády ze dne 12. října 2015 č. 811
  • Rada vypracovala „Změnu nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“, která bude do konce roku předložena vládě
  • Rada vypracovala Koncepci Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2016 - 2020, která bude do konce roku předložena vládě
  • Rada vypracovala stanovisko k Návrhu Programu výzkumných potřeb veřejné správy v aplikovaném výzkumu a inovacích BETA2 (TA ČR)
  • Rada vypracovala aktualizovanou Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020 s výhledem do roku 2025 (dále jen „NP VaVaI“)

1 Činnost Rady v legislativně - právní oblasti

V roce 2015 se Rada zabývala návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, který byl schválen usnesením vlády ze dne 6. května 2015 č. 320.

Cílem tohoto návrhu zákona mělo být zejména provedení dílčích změn zohledňujících nové předpisy EU v oblasti veřejné podpory.

K oficiálnímu přijetí nového nařízení Komise o blokových výjimkách (dále jen „GBER“) došlo až 17. června 2014 a k jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU až 26. června 2014. Téhož dne byl publikován také Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) nahrazující dosavadní Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01).

GBER vstoupil v účinnost 1. července 2014 s šestiměsíčním přechodným obdobím pro stávající notifikované programy veřejné podpory. Navzdory tak krátkému „legisvakančnímu období“, během kterého přetrvávaly interpretační nejasnosti v řadě oblastí, bylo zanalyzováno platné znění GBERu a Rámce s předešlými verzemi. Přestože nebyly shledány příliš velké zásahy do těchto dokumentů oproti pracovním verzím, přetrvávaly výkladové nejasnosti a odlišné názory na nové definice a jejich aplikaci.

Vzhledem k přímé závaznosti a aplikovatelnosti GBERu doporučil předkladatel z důvodu právní jistoty zapracovat nové znění GBERu do stávajícího zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a to v podobě minimálních technických úprav bez jakýchkoliv zásadních koncepčních či procesních zásahů. Jakékoliv sporné otázky a návrhy nad rámec výše uvedené technické novely byly zcela opuštěny s cílem vypracovat zcela nový návrh zákona, který bude v nezbytném rozsahu zapracovávat modernizovaná pravidla z GBERu a Rámce tak, aby došlo k vyšší přehlednosti, a tím i snadnější a jednoznačnější vysvětlitelnosti i aplikovatelnosti na národní úrovni.

Současně se Rada zabývala přípravou zcela nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, a to ve formě zpracování věcného záměru zákona. Cílem nového právního předpisu, resp. věcného záměru, je stanovení rámce pro přípravu budoucí právní úpravy financování VaVaI, a to jak v oblastech, které jsou přímo regulovány evropskou legislativou, tak v oblastech, které náleží čistě do pravomoci členských států. Záměrem je nastavit takový rámec, který povede k zavedení těch nástrojů z přímo použitelných předpisů EU, které dosud ve stávajícím zákoně č. 130/2002 Sb. nemají procesní oporu, ke zjednodušení procesů poskytování účelové i institucionální podpory, k zavedení způsobů podpory, které napomohou udržitelnosti systému VaVaI, ke sjednocení roztříštěné státní správy v oblasti VaVaI. Cílem věcného záměru není nastavení konkrétních procesních pravidel či předložení normativního znění budoucích ustanovení nového zákona.

Definice cílového stavu vychází ze stávajících strategických dokumentů schválených vládou, z evropských strategických dokumentů (Strategie Evropa 2020 a Unie inovací), z dalších koncepčních dokumentů, které jsou konkretizovány v Aktualizované Národní politice výzkumu, vývoje a inovací a v neposlední řadě z výsledků Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Cílem je řešit nejen problémy minulosti, ale zejména výzvy, rizika a příležitosti do budoucnosti. Znamená to zavést systém podpory VaVaI pro situaci po roce 2020, kdy skončí podpora VaVaI v operačních programech programového období 2014 – 2020 (reálné ukončení financování z těchto programů nastane do konce roku 2023). Jedná se o následující operační programy: „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ (dále jen OP VVV“), „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“ (dále jen „OP PIK“), a „Praha – pól růstu“ (dále jen „OP PPR“), a tím se sníží podpora VaVaI z ESIF. Cílem budoucí úpravy bude vytvořit ve společnosti podmínky pro zvýšení kvality, udržitelnosti, výzkumu a vývoje v ČR, jakož i zajistit efektivnost výdajů na VaVaI, které budou vynakládány na reálné potřeby společnosti a ekonomiky, vysoce kvalitní, produktivní, stabilní a strategicky řízený systém VaVaI.

Z hlediska rozsahu nezbytných změn systému podpory VaVaI je potřebný nový zákon, který definuje zejména nové podmínky, zásady a kritéria podpory tak, aby zajišťovaly výrazně lépe než dosavadní pravidla rozvoj a udržitelnost systému podpory, legislativně vyřeší absenci inovací a dalších nástrojů podpory v systému VaVaI a v neposlední řadě definuje kompetence pro zcela nové kapacity státní správy a administrativní podpory koordinace a řízení systému podpory VaVaI.

V případě schválení nového zákona by došlo ke zřízení nového Ministerstva pro výzkum a vývoj (MVV), které by přebíralo kompetence Rady a další působnosti MŠMT v oblasti VaVaI vyjma oblasti terciálního vzdělávání. Vedle těchto kompetencí by MVV byly podřízeny obě agentury (GA ČR a TA ČR), vůči nimž by mělo MVV kontrolní (dohledové) pravomoci a sloužilo jako odvolací orgán v případě uplatnění zákonných opravných prostředků a stížností.

Nové ministerstvo by bylo správcem rozpočtové kapitoly, ze které by byla kromě jeho činnosti financována také GA ČR a TA ČR, přičemž zákonem by byla vymezena jejich odborná nezávislost, plnilo by úkoly, které jsou společné všem ministerstvům, vyplývající ze zásad činnosti ústředních orgánů státní správy (např. podklady pro sestavení státního rozpočtu, příprava návrhů právních předpisů, stanoviska k návrhům předkládaným vládě jinými ministerstvy, pokud se týkají jeho působnosti, metodická činnost nad zákony v jeho gesci atd.). Dále by odpovídalo za přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI, zabezpečovalo úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, provádělo hodnocení / evaluaci, odpovídalo za přípravu NP VaVaI, Národních priorit VaVaI, Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (RIS 3) a dalších strategií, včetně koncepce mezinárodní spolupráce ve VaVaI a její realizace a za průřezové programy ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj. Rovněž by odpovídalo za sjednocení politik pro VaVaI a opatření NP VaVaI by byla realizována jednotlivými poskytovateli a MVV včetně způsobů evaluací výzkumných organizací prováděných jednotlivými poskytovateli.

Rada by byla i nadále poradním a odborným orgánem MVV (resp. prostřednictvím MVV bude tuto činnost vykonávat i pro vládu) a mezi její úkoly bude patřit příprava odborné části strategií a koncepcí VaVaI (především NP VaVaI), podíl na zpracování stanovisek k materiálům předkládaných MVV vládě, resp. na zpracování stanovisek k materiálům předkládaným jinými poskytovateli vládě.

GA ČR a TA ČR by zůstalo zachováno právní postavení jako organizačních složek státu, které však budou nově podřízeny MVV a financovány z rozpočtové kapitoly MVV. Zároveň by měly ze zákona zajištěnu autonomii v rozhodování o využití přidělených prostředků, za které budou stejně jako doposud odpovídat mimo politický vliv na jejich rozhodování o přidělení podpory projektům. Z nově upraveného postavení GA ČR a TA ČR bude vyplývat rovněž podstatné zjednodušení struktury jejich orgánů, které je přiblíží standardnímu správnímu úřadu.

MŠMT by mělo mít v působnosti čerpání a využívání ESIF ve VaVaI (OP VVV) včetně zpracování koncepce a zajištění plnění závazků týkajících se udržitelnosti center jako celku (za jednotlivé Národní infrastruktury budou odpovídat příslušní zřizovatelé a budou podporovány jejich prostřednictvím), financování těch výzkumných organizací, které nepatří do působnosti jiných poskytovatelů).

MPO by mělo mít nadále v působnosti čerpání a využívání ESIF ve VaVaI (OP PIK), podporu programů aplikovaného výzkumu, vývoje pro potřeby průmyslu (včetně programů navazujících na řešené programy resp. podprogramů TA ČR) a podporu inovací.

Působnost dalších meziresortních poskytovatelů podpory VaVaI (MK a MV) a resortních poskytovatelů (MZ, MZe a MO) by zůstala v principu nezměněna.

2 Hodnocení programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (VaVaI)

Vyhodnocení ukončených programů VaVaI

V souladu s výčtem programů ukončených v letech 2012 - 2014 uvedeným v příloze č. 4 Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platné pro léta 2013 - 2016) nebyl materiál Souhrnné vyhodnocení výsledků programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2013 vypracován, neboť žádný z programů nebyl ukončen v roce 2013.

V souvislosti s připravovanou systémovou změnou v hodnocení programů byl vypracován materiál upravující přípravu a hodnocení programů. Materiál je podkladem pro obecně závazný dokument upravující přípravu a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „programy“), který bude na jeho základě připraven. Popisuje postup při přípravě programů a jednotlivé etapy jejich hodnocení (hodnocení návrhu programu, průběžné hodnocení, závěrečné hodnocení, hodnocení dopadů). Materiál definuje strukturu návrhu programu a uvádí příklady způsobů hodnocení v jednotlivých etapách. Vzhledem k výrazným specifikům jednotlivých poskytovatelů účelové podpory materiál umožňuje variabilní návrh struktury hodnocení programů, kterou poskytovatel přizpůsobí svým nárokům. V okamžiku schválení návrhu programu vládou se navržená struktura hodnocení stává pro poskytovatele závaznou.

Předsednictvo Rady dne 9. března 2015 schválilo rozeslání materiálu do meziresortního připomínkového řízení. K dokumentu bylo vzneseno celkem 181 připomínek, z toho 139 zásadních. Po vypořádání všech připomínek byl dokument pod názvem „Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací“ schválen usnesením vlády ze dne 13. května 2015 č. 351. Vláda svým usnesením zároveň uložila místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace ve spolupráci s ministry školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, vnitra, průmyslu a obchodu, obrany, zemědělství, zdravotnictví, předsedou GA ČR a předsedkyní TA ČR vypracovat podle základních principů a vládě do 31. prosince 2016 předložit obecně závazný dokument upravující přípravu a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací, jehož součástí bude také způsob jejich realizace a analýza dopadů na výdaje státního rozpočtu včetně potřebného zajištění systemizovaných míst.

3 Podpora VaVaI ze státního rozpočtu

Podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada každoročně předkládá vládě návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI, který je Ministerstvem financí zapracován do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Rada ve svém návrhu výdajů na VaVaI na rok 2016 s výhledem na léta 2017 - 2018 podle § 5a odst. 2 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací vycházela ze střednědobého výhledu schváleného usnesením vlády ze dne 22. září 2014 č. 769. Pro rok 2018 byly vzaty v úvahu stejné údaje jako v roce 2017. V tomto návrhu výdajů připraveném a schváleném Radou (na jejím 303. zasedání dne 27. března 2015) byly celkové výdaje na roky 2016, 2017 a 2018 příslušně ve výši 28,67 mld. Kč, 29,27 mld. Kč a 29,87 mld. Kč.

Rada na svém 299. zasedání dne 28. listopadu 2014 schválila „Pokyny pro přípravu státního rozpočtu na VaVaI“ (dříve „Směrnice Rady k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI) jako rámcový (obecný) podklad, bez zásadních věcných změn oproti minulým rokům, nicméně s důrazem na platný střednědobý výhled a na využití nároků z nespotřebovaných výdajů (dále jen „NNV“). Současně byl schválen harmonogram přípravy státního rozpočtu na VaVaI a jmenován zpravodaj Rady pro rozpočet.

Na svém 300. zasedání dne 19. prosince 2014 Rada schválila „První návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2016 s výhledem na léta 2017 - 2018“, který byl rozeslán správcům rozpočtových kapitol dopisem místopředsedy vlády pro výzkum, vývoj a inovace a předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace ze dne 19. prosince 2014 čj. 18530/2014-RVV s žádostí o předložení jejich návrhů (již vč. „nadpožadavků“ s odůvodněním) v termínu do 31. ledna 2015. Tento návrh respektoval celková směrná čísla výdajů na VaVaI schválená usnesením vlády ze dne 22. září 2014 č. 769.

Na 301. zasedání Rady dne 30. ledna 2015 byly projednány předběžné podklady zaslané poskytovateli k „nadpožadavkům“, byly diskutovány priority financování VaVaI a vliv zapojení zdrojů EU - OP VVV, OP PIK a operační programy pro Prahu. Rada schválila celkový objem „nadpožadavků“ na rok 2016 ve výši 2,1 mld. Kč, z toho:

  • rozvoj výzkumných organizací (dále jen „RVO“) (index růstu výdajů na RVO = 10%), tj. celkem 950 mil. Kč,
  • další nadpožadavky Rady ve výši 1,15 mld. Kč.

Rada uložila zpravodaji pro rozpočet projednat jí schválené „nadpožadavky“ na jednáních s poskytovateli, která proběhla ve dnech 2. – 4. února 2015. Dále Rada uložila zpravodaji pro rozpočet ve spolupráci se Sekcí VaVaI promítnout závěry jednání s poskytovateli do návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na roky 2016 – 2018, který byl dále předložen na 303. zasedání Rady jako materiál pro místopředsedu vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Rada na svém 302. zasedání, které se konalo dne 28. února 2015, projednala výsledky jednání svých zástupců s poskytovateli a dopady fondů EU do spolufinancování z národních zdrojů a do systému VaVaI. Původní nadpožadavky poskytovatelů nad rámec střednědobého výhledu na rok 2016 činily 5,5 mld. Kč a 7 mld. Kč v letech 2017 - 2018. Na základě těchto jednání s poskytovateli byl schválen celkový objem „nadpožadavků“ Rady na rok 2017 ve výši 2,7 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 3,3 mld. Kč. Byly zvýšeny výdaje (nad rámec jednání s poskytovateli navýšeno spolufinancování z národních zdrojů programů OP VVV a OP PIK financovaných z prostředků v režimu zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, s ohledem na následná jednání s MŠMT a MPO a modelováním odhadovaný vývoj čerpání OP v oblasti VaVaI – v roce 2017 o 400 mil. Kč a v roce 2018 o 1 mld. Kč), což bylo vyvoláno zejména nutností spolufinancovat alespoň v minimální dostatečné míře projekty z operačních programů, jejichž realizace bude zahájena v programovém období 2014 – 2020, a začlenit do návrhu výdaje na programy výzkumu a vývoje již schválené vládou ČR. Rada uložila promítnout závěry z jednání s poskytovateli do návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na roky 2016 – 2018, který byl následně předložen na 303. zasedání Rady jako materiál pro mezirezortní připomínkové řízení.

Konečný návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2016 s výhledem na léta 2017 - 2018 byl schválen Radou na jejím 303. zasedání dne 27. března 2015.

Návrh rozpočtu byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem předsedy Rady ze dne 30. března 2015, s termínem dodání stanovisek do 7. dubna 2015.

Vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení a související úprava „nadpožadavků“ proběhly na 304. jednání Rady dne 24. dubna 2015. Oproti prvnímu návrhu Rady ve výši střednědobého výhledu z ledna 2015 byly zejména:

  • zvýšeny celkové výdaje na RVO na základě požadavků vyplývajících z nárůstu kapacity výzkumných organizací v důsledku budování výzkumných center z operačních programů a v souladu se záměrem dlouhodobě stabilizovat institucionální základnu výzkumných organizací,
  • zohledněny závěry Mezinárodního auditu VaVaI v ČR,
  • upraveny účelové výdaje pro Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015 – 2020 v kapitole MV na výši schválenou usnesením vlády ze dne 9. srpna 2013 č. 593 (náprava chyby ve střednědobém výhledu MV na roky 2016 a 2017),
  • systémově řešeny problémy, vyplývající ze spolufinancování projektů operačních programů z národních zdrojů v programovém období 2014 – 2020 a programů, které byly začleněny do návrhu výdajů na programy výzkumu a vývoje již schválené vládou ČR. Z jednání s MŠMT a MPO vyplývá, že mají-li být prostředky OP VVV a OP PIK čerpány efektivně, synergicky a plně komplementárně k výdajům státního rozpočtu ČR na VaVaI, na nějž byly OP VaVpI vytvořeny zvýšené nároky, nelze prostředky OP VVV interpretovat jako extra prostředky navíc, ale jako prostředky, jež budou po určitou dobu pokrývat rozvojové potřeby výzkumných organizací s tím, že s blížícím se horizontem let 2020/2022 se bude financování rozvojových potřeb systému VaVaI více přizpůsobovat výlučně národnímu financování (tj. bez masivní podpory z ESIF). Po roce 2020, resp. 2022 budou poté hlavní zdroje dlouhodobého, stabilního a předvídatelného financování představovat národní zdroje na RVO a na velké infrastruktury pro VaVaI. Zatímco prostředky určené na OP PIK budou převážně směrovány do aplikovaného výzkumu, uplatňuje MŠMT pro přechodné období (tj. zejména do roku 2018) názor, že je nutné vnímat prostředky OP VVV jako prostředky mající institucionální charakter, ač se jedná o prostředky soutěžené a tedy s relativně nižší mírou předvídatelnosti. Pouze v takovém případě však bude za stávající rozpočtové situace možné vnímat prostředky OP VVV jako efektivně využité.

    Rada uložila Sekci VaVaI zapracovat do návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2016 navýšení rozpočtu o 500 mil. Kč (300 mil. Kč pro MŠMT, 100 mil. Kč pro GA ČR a 100 mil. Kč pro TA ČR) a na roky 2017 a 2018 navýšení rozpočtu každý rok o 550 mil. Kč (300 mil. Kč pro MŠMT, 100 mil. Kč pro GA ČR, 100 mil. Kč pro TA ČR a 50 mil. Kč pro AV ČR).

    Rada uložila Sekci VaVaI předložit konečný návrh celkových výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2016 s výhledem na léta 2017 a 2018 na jednání vlády dne 25. května 2015 v následující výši:

  • -na r. 2016 ve výši 29 166 394 tis. Kč, tj. o 2,261 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2015 a současně o 2,605 mld. Kč vyšší než schválený střednědobý výhled na r. 2016,
  • -na r. 2017 ve výši 29 821 890 tis. Kč, tj. o 2,917 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2015 a současně o 3,250 mld. Kč vyšší než schválený střednědobý výhled na r. 2017,
  • -na r. 2018 ve výši 30 421 890 tis. Kč, tj. o 3,517 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2015 a současně o 3,850 mld. Kč vyšší než schválený střednědobý výhled na r. 2017 (pro r. 2018 byly vzaty v úvahu stejné údaje jako v r. 2017).

    Do předkládaného návrhu nemohly být s ohledem na rozsah prostředků schválených Radou zahrnuty některé nadpožadavky AV ČR, MŠMT, MV, GA ČR, TA ČR a MPO především z důvodu výše nároků z nespotřebovaných výdajů a vzhledem k možnostem státního rozpočtu.

    Materiál „Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2016 s výhledem na léta 2017 a 2018“ vzala vláda na vědomí svým usnesením ze dne 25. května 2015 č. 380 a schválila výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace (bez předfinancování Evropskou unií) na rok 2016 s výhledem na léta 2017 a 2018 ve výši:

  • pro r. 201628.591.394 tis. Kč,
  • pro r. 201729.000.000 tis. Kč,
  • pro r. 201829.166.394 tis. Kč,

tj. bez navýšení schváleného Radou na jejím 304. jednání dne 24. dubna 2015 a bez spolufinancování z národních zdrojů u MPO a MŠMT.

4 Analýza a hodnocení výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ukládá Radě zabezpečit zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (dále jen „analýza“) a jejich předložení vládě.

Analýza byla v minulých letech zadávána externímu zpracovateli na základě veřejné zakázky, avšak výsledný výstup neodpovídal současným potřebám řízení VaVaI, neboť se jednalo převážně o formální komentář k statistikám ČSÚ. Rada na svém 302. zasedání v únoru 2015 schválila změnu v přístupu k realizaci úkolu, tj. zejména skutečnost, že dokument bude vytvořen v Odboru analýz a koordinace vědy, výzkumu a inovací Úřadu vlády ČR.

Cílem materiálu je charakterizovat systém VaVaI jako celek, popsat jeho součásti a vazby mezi nimi tak, jak se systém vyvinul v čase od 90. let minulého století do roku 2014. Materiál koncentruje množství informací z oblasti VaVaI. Aplikací analytických metod prostřednictvím indikátorů identifikuje slabá a silná místa systému VaVaI a navrhuje doporučení ke stabilizaci silných stránek a optimalizaci stránek slabých. Materiál poukazuje na limity a nedostatky v souvislosti se zdrojovými daty a navrhuje některé optimalizační kroky.

V souladu s cíli je Analýza 2014 v první úrovni členěna na devět kapitol, které se zaměřují na základní složky systému VaVaI a rozpracovávají klíčová témata jejich řízení. Záměrem dokumentu bylo také zachování dlouhodobé kontinuity, proto při stanovení indikátorů využívá obdobné zdroje sekundárních dat jako předchozí analýzy. V návaznosti na zahájení procesu systémových změn v řízení VaVaI na národní úrovni jsou součástí Analýzy 2014 také nové informace primárního charakteru.

Na základě rozborů, analýz a mezinárodních srovnání byly identifikovány silné a slabé stránky systému VaVaI v ČR.

Silné stránky:

  • Vybudovaná infrastruktura.
  • Kvalifikované lidské zdroje a tradičně silné akademické zázemí.
  • Ekonomický potenciál ČR (srovnání inovační výkonnosti ekonomiky ČR).
  • Silná kultura publikační činnosti a postupně se rozvíjející internacionalizace vedoucí k excelenci některých oborů.
  • Vysoký objem zdrojů EU, které je možné využít pro rozvoj systému VaVaI.

Slabé stránky:

  • Komplikovanost a roztříštěnost systému financování VaVaI
  • Zdánlivě pozitivní mezinárodní srovnání ČR je ovlivněno dočasným financováním ze zdrojů, které bude ukončeno po roce 2020/2023.
  • Soukromé výdaje systému VaVaI jsou vynakládány převážně v soukromé sféře, což značí nízkou efektivnost spolupráce soukromé a veřejné sféry v systému VaVaI.
  • Nedostatky v systému hodnocení výsledků – současné nastavení systému hodnocení výrazně preferuje základní, neorientovaný výzkum, jehož důsledkem je zlepšení publikační činnosti, ale rovněž nízká míra spolupráce se soukromým sektorem.
  • Nedostatečné využívání lidských zdrojů a infrastruktur k provádění přínosného aplikovaného výzkumu.
  • Nedostatečná koordinace národních a evropských zdrojů.

Zásadním problémem budoucího financování VaVaI v ČR bude významné snížení evropských zdrojů po roce 2023, což pravděpodobně způsobí výrazné snížení veřejných prostředků, v extrémním případě až o cca 0,3 % HDP. Chybějící evropské prostředky bude možné nahradit z národních veřejných zdrojů pouze částečně. Velkým potenciálem pro nahrazení chybějících evropských prostředků jsou soukromé výdaje na VaVaI.

ČR je zemí, jejíž ekonomika je založena na průmyslu. Celých 30 % HDP ČR tvoří průmyslová odvětví, která zároveň investují do VaVaI téměř 30 mld. Kč ročně. V aplikovaném výzkumu je proto zásadní zaměřovat se na oblasti generující nárůst HDP a zvýšení konkurenceschopnosti ČR. V současnosti je uvedený potenciál nevyužit, neboť prostředky VaV směřující od firem k veřejnému sektoru představují necelou 1 mld. Kč. Je proto nutné postupně odstraňovat limity a bariéry vzájemné spolupráce soukromého a veřejného sektoru. K odstranění bariér mezi podnikatelským a veřejným sektorem přispěje:

  • Dlouhodobá debata vedená se zástupci podnikatelského sektoru (sektorové platformy), jejímž výstupem bude seznam výzkumných témat pro rozvoj klíčových odvětví národního hospodářství.
  • Nový systém řízení aplikovaného výzkumu – pilotně tematicky vymezený výzkum spolufinancovaný ze státního rozpočtu využívající kapacity veřejného sektoru, včetně infrastruktur vybudovaných z evropských zdrojů.
  • Evidence a hodnocení celospolečenských přínosů aplikovaného výzkumu včetně ekonomických.

Zároveň je třeba v oblasti základního výzkumu posílit dlouhodobé institucionální financování. Nezbytnou podmínkou je optimalizace způsobu hodnocení. Základní výzkum v důsledku těchto změn povede k vyšší kvalitě na mezinárodní úrovni.

Optimalizace systému VaVaI v horizontu 2023 lze dosáhnout za předpokladu zřízení centrální autority pro VaV s kompetencemi ministerstva a časově i věcně relevantní legislativní opory v podobě nového zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Rada schválila Analýzu 2014 svým usnesením z 307. zasedání (bod A4). Materiál byl předložen vládě pro informaci dne 30. září 2015.

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 – 2015), schválená usnesením vlády ze dne 19. června 2013 č. 475, ve znění usnesení vlády ze dne 16. dubna 2014 č. 250 a usnesení vlády ze dne 29. července 2015 č. 605 (dále jen „Metodika 2013“) zachovává kontinuitu v hodnocení výsledků výzkumných organizací do doby, než bude vytvořen a zaveden nový systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací. Při zachování této kontinuity si však klade za cíl odstranit některé kritizované nedostatky stávajícího sytému hodnocení výsledků, které mohou způsobovat neefektivitu ve financování výzkumu. Na rozdíl od dosavadních metodik však nemá za úkol obsahovat explicitní předpis pro stanovení institucionální podpory poskytované dle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

5 Informační systém výzkumu, vývoje a inovací

Veškerý provoz a dílčí úpravy Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“) jsou řešeny a financovány v rámci plnění smlouvy o dodávce služeb, na základě které je zajištěn i vlastní nepřetržitý provoz IS VaVaI (24 hodin denně, 7 dní v týdnu). Smlouva je platná na období let 2012 až 2016, dodávku služeb zabezpečuje ČVUT v Praze ve spolupráci se společností InfoScience Praha s. r. o.

V rámci této smlouvy je provozována i aplikace, která je určena pro předávání údajů do IS VaVaI. Jedná se o sadu nástrojů pro předávání údajů do centrální evidence aktivit VaVaI (dále jen „CEA“), centrální evidence projektů (dále jen „CEP“), centrální evidence výzkumných záměrů (dále jen „CEZ“), rejstříku informací o výsledcích (dále jen „RIV“) a do evidence veřejných soutěží ve VaVaI (dále jen „VES“). Zlepšování funkčnosti a komfortu na základě připomínek uživatelů je předmětem jejích dalších úprav.

Významná pozornost ve vztahu k aplikaci Vklap je věnována jak dodavatelům dat do IS VaVaI, tak i poskytovatelům podpory VaVaI. Pro ně jsou na www.vyzkum.cz k dispozici podrobné příručky všech funkcí této aplikace. Uživatelům je rovněž ze strany tvůrců aplikace poskytována trvalá technická podpora.

V souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byla v roce 2015 Radou provedena uzávěrka sběru dat za rok 2014 a kontrola dat předaných do IS VaVaI v roce 2014. Do kontrolovaných dat byly zařazeny i veškeré opravy dodávek dat týkající se předchozích let. Cílem kontrol bylo zejména vyhledat projekty z CEP, ke kterým nebyly nalezeny výsledky v RIV, a dále zachytit jednotlivé datové nesrovnalosti. Zjištěné nesrovnalosti byly řešeny s jednotlivými poskytovateli, kteří údaje doplnili či opravili.

V řádném termínu do 30. května 2015 byla od všech poskytovatelů převzata data o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV15) a výsledky výzkumných organizací, které vznikly bez podpory podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tato data byla v průběhu měsíce června zpracována a zařazena do IS VaVaI tak, aby mohla být podkladem pro hodnocení výsledků výzkumných organizací. V termínu do 7. září 2015 byly rovněž předány výsledky ostatních organizací k projektům VaVaI ukončeným v roce 2014. Hodnocení je prováděno podle Metodiky platné pro roky 2013 až 2015, z datových výstupů informační oblasti RIV v návaznosti na údaje o projektech (CEP) a na údaje o výzkumných záměrech (CEZ).

Tak jako v minulých letech jsou veškeré popisy předávaných údajů do IS VaVaI – CEA15, CEP15, RIV15 a VES15 zveřejněny v příslušných termínech na www.vyzkum.cz. Provozovatel IS VaVaI zajistil plynulý přechod IS VaVaI v požadovaných termínech z roku 2014 na rok 2015. V souladu s těmito změnami bylo upraveno schéma XML platné pro předávaná data a současně byla upravena i kontrolní služba týkající se předávaných dat do IS VaVaI v roce 2015.

Rada je od roku 2006 řádným členem mezinárodního sdružení národních informačních systémů ve VaVaI - organizace euroCRIS (Current Research Information System). V rámci pravidelných zasedání seznamuje vždy organizátor členy euroCRIS s informačními systémy výzkumu ve své zemi a probíhá vzájemná výměna zkušeností. Součástí zasedání je i jednání Task Group „Best Practice/DRIS“. Jejím úkolem je shromažďování osvědčených postupů při tvorbě, implementaci a provozování informačních systému, tvorba úložiště pro tyto poznatky, sledování moderních technologií nezbytných pro e-Science a Open Science.

6 Výzkum, vývoj a inovace v ČR a v zahraničí

Rada zabezpečuje podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací kromě jiných úkolů také jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí.

Dále má Rada zástupce v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR (při Ministerstvu průmyslu a obchodu), v resortní koordinační skupině v odboru mezinárodní spolupráce ve VaVaI (při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy), v pracovní skupině OECD (při Ministerstvu pro zahraniční obchod), v Resortní koordinační skupině pro EU (při Ministerstvu pro místní rozvoj), v Poradní komisi pro bezpečnostní výzkum (při Ministerstvu vnitra), v Koordinačním výboru ELI (při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy), v Radě Národního úložiště šedé literatury a v technologické platformě Udržitelná energetika.

Pilotním projektem Úřadu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace za účelem internacionalizace české vědy a přenosu dobré praxe ze zahraničí do českého prostředí se stalo vyslání první diplomatky pro VaVaI do Izraele za účelem posílení bilaterální spolupráce ve výzkumu a vývoji. Ve výběrovém řízení, které proběhlo v červnu 2015, uspěla Mgr. Delana Mikolášová, jejíž práce diplomatky pro VaVaI byla zahájena na české ambasádě v Tel Avivu 1. října 2015. Mgr. Mikolášová působí na Ministerstvu zahraničních věcí na Odboru států Blízkého východu a severní Afriky, kde se dlouhodobě Izraeli věnuje. Její znalost místního prostředí je velkou výhodou, díky které bude ve velice krátké době schopná plnit uložené úkoly.

Smluvní rámec pro prohloubení spolupráce mezi Českou republikou a Izraelem v oblasti VaVaI  představuje „Společná deklarace o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu“, kterou podepsali 25. listopadu 2014 v Jeruzalémě místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a ministr pro vědu, technologie a vesmír Státu Izrael Jaakov Peri v rámci společných česko-izraelských mezivládních konzultací.

Izrael byl zvolen jako pilotní země především z toho důvodu, že v současnosti představuje světovou špičku v oblasti vědy a výzkumu a vyniká ve schopnosti úspěšně převádět vědecké výsledky do praxe. Vysláním první diplomatky pro VaVaI do Izraele se Česká republika zároveň zařadí mezi ty evropské země, které své „vědecké diplomaty“ v teritoriu již mají (mj. Velká Británie, Nizozemí, Itálie, Maďarsko). Pokud se projekt osvědčí, plánuje se vyslání diplomata pro VaVaI i do dalších zemí, například do Německa či USA.

Zahraniční cesty

Místopředseda Rady Mgr. Marks se v lednu 2015 zúčastnil konference pořádané v rámci česko-německého strategického dialogu, která byla zaměřena na spolupráci při využití výzkumných infrastruktur.

V květnu 2015 se zaměstnankyně Oddělení informačních systémů PhDr. Nováková a Ing. Hudečková účastnily zasedání organizace euroCRIS v Paříži. Získané poznatky byly využity v rámci přípravy Koncepce rozvoje IS VaVaI pro období 2016 - 2020.

Prof. Syková, 1. místopředsedkyně Rady se v říjnu 2015 zúčastnila pravidelného výročního setkání představitelů poradních orgánů evropských vlád pro výzkum, vývoj a inovace v Bernu.

Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020

Aktualizace NP VaVaI na léta 2009 - 2015 s výhledem do roku 2020, která nahradila NP VaVaI na léta 2009 - 2015, byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 24. dubna 2013 č. 294. Citovaným usnesením vlády bylo uloženo předsedovi vlády a ministrům školství, mládeže a tělovýchovy a průmyslu a obchodu předložit aktualizovanou NP VaVaI vládě do 31. prosince 2015. Aktualizovaná NP VaVaI bude před předložením vládě projednána Radou.

Implementační část aktualizované NP VaVaI zahrnuje celkem 21 opatření, která přispějí k realizaci stanovených cílů. Rada se zabývala jednotlivými úkoly a opatřeními, a to zejména těmi, za jejichž plnění má hlavní zodpovědnost a které měly konečný nebo dílčí termín plnění v roce 2014. Z těchto opatření se čtyři týkají rozpočtu, jedno opatření se týká přípravy a vyhlášení programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje pro potřeby průmyslu za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR a bylo již splněno vyhlášením „Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací EPSILON“ Technologické agentury ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 987 a první veřejná soutěž v tomto programu vyhlášena 5. května 2014. Toto opatření bylo rovněž naplněno schválením „Programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje TRIO“ usnesením vlády ze dne 25. května 2015 č. 379. Realizace programu TRIO je v gesci MPO. Vyhlášení první veřejné soutěže v programu TRIO se předpokládá v průběhu 4. čtvrtletí 2015.

Následující opatření uložilo Radě zajistit účinnou koordinaci aktivit mezi Radou, MŠMT, MPO a dalšími orgány státní správy. Za účelem plnění tohoto opatření byly ustaveny dvě pracovní skupiny. První skupina je výkonná a pracuje ve složení: ředitelka Odboru analýz a koordinace vědy, výzkumu a inovací, zástupci MŠMT, MPO a dalších správních úřadů odpovědných za výzkum a vývoj. Činnost zahájila v červnu 2014. Ve druhé, koordinační skupině jsou dva členové Rady, zástupci MŠMT a MPO na úrovni náměstků ministra a náměstek pro řízení Sekce pro vědu, výzkum a inovace. Jednání výkonné pracovní skupiny v roce 2015 proběhlo 24. září 2015.

V rámci aktualizace NP VaVaI České republiky na léta 2009 - 2015 s výhledem do roku 2020 bylo Radě uloženo novelizovat zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací tak, aby umožnil optimální využití veřejných prostředků, včetně kohezních fondů, v oblasti VaVaI, a soukromých zdrojů a reflektoval změny evropských předpisů připravované pro toto období.

Informace o průběhu plnění tohoto opatření je podrobně popsána v části 1 tohoto dokumentu (Činnost Rady v legislativně - právní oblasti). Návrh zákona, kterým se mění zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který zapracovává stěžejní pojmy a ustanovení zavedené GBER v rozsahu stávajícího znění zákona, zpracovávala Rada v průběhu letních měsíců. Termín k předložení návrhu vládě byl na základě žádosti č. j. 9318/2014-RVV prodloužen předsedou vlády do října 2014. Usnesením vlády ze dne 6. května 2015 č. 320 byl schválen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, s úpravami podle připomínek uvedených ve stanovisku Legislativní rady vlády (dále jen „technická novela zákona o VaVaI“). Technická novela zákona o VaVaI byla rozeslána poslancům PSP ČR jako sněmovní tisk 489/0 dne 22. května 2015.

Radě bylo rovněž uloženo, aby ve spolupráci s dalšími správními úřady odpovědnými za VaVaI zavedla novou metodiku přípravy a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, která bude zahrnovat ex-ante, průběžné a ex-post hodnocení (výsledků, výstupů, dopadů). Usnesením vlády ze dne 13. května 2015 č. 351 byly schváleny „Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací“. Citované usnesení vlády ukládá místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedovi Rady ve spolupráci s ministry školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, vnitra, průmyslu a obchodu, obrany, zemědělství, zdravotnictví, předsedou GA ČR a předsedkyní TA ČR vypracovat podle základních principů uvedených v bodě I tohoto usnesení a vládě do 31. prosince 2016 předložit obecně závazný dokument upravující přípravu a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací, jehož součástí bude také způsob jejich realizace a analýza dopadů na výdaje státního rozpočtu včetně potřebného zajištění systemizovaných míst.

Průběžně bylo řešeno opatření, které Radě určilo monitorovat a vyhodnocovat všechny strategie a politiky VaVaI připravené na národní, regionální a resortní úrovni (včetně vyhodnocování jejich dopadů) a pravidelně provádět komplexní hodnocení celého systému VaVaI. Výsledky využívat pro kvalifikovanou tvorbu politiky VaVaI, a zároveň zajistit veřejný přístup k výsledkům těchto analýz a dalších studií zaměřených na tvorbu a realizaci politiky VaVaI. Rada na svém 303. zasedání konaném dne 27. března 2015 vzala na vědomí materiál předložený Sekcí pro VVI, který mapuje aktuálně platné politiky se vztahem k VaVaI, dále dokumenty připravené na národní a resortní úrovni s vazbou na problematiku VaVaI a zpřehledňuje seznam úkolů včetně termínů plnění, které z nich pro Radu vyplývají. V dokumentu jsou rovněž uvedeny termíny vyhodnocení jednotlivých strategií a politik tak, jak byly uloženy v jednotlivých usneseních vlády nebo stanoveny v příslušných dokumentech. Rada uložila Sekci pro VaVaI sledovat jednotlivé termíny a informovat Radu o plnění úkolů.

Vláda Radě v rámci aktualizace NP VaVaI rovněž uložila provádění důsledného hodnocení poskytovatelů podpory VaVaI zaměřené na efektivitu vynakládaných prostředků. Rada v roce 2014 pilotně provedla hodnocení Ministerstva zdravotnictví jako poskytovatele podpory na VaVaI z pohledu plnění role v systému VaVaI v ČR a přínosů jeho činnosti pro zdravotnický výzkum, a to i v mezinárodním kontextu. Hodnocení bylo provedeno na základě dostupných údajů z mezinárodních databází, informačního systému VaVaI a hodnocení výsledků výzkumných organizací. Součástí hodnocení jsou doporučení Rady, jejichž uplatněním Ministerstvo zdravotnictví přispěje ke zlepšení současné úrovně zdravotnického výzkumu. Zbylí poskytovatelé budou Radou hodnoceni v následujících letech ve vazbě na průběh a termíny ukončování koncepcí a programů. Do konce roku 2020 budou zhodnoceni všichni poskytovatelé.

Závěrečné opatření uložilo Radě vytvořit postup pro hodnocení realizace NP VaVaI a stanovit cílové hodnoty sledovaných indikátorů ve vazbě na hodnoty těchto indikátorů ve vzorku srovnatelných zemí. Rada při řešení tohoto opatření využila studii Technologického centra AV ČR, která byla vypracovaná k uvedené problematice v roce 2013, a dále aktuální informace o provádění evaluací strategických dokumentů v zahraničí. Výsledkem je soustava kvantitativních a kvalitativních indikátorů využitelných pro hodnocení pokroku při plnění cílů NP VaVaI, tj. v klíčových oblastech podpory excelence, mezinárodní spolupráce, kvalitního a produktivního výzkumného systému, transferu znalostí a technologií, podniků a inovací. Navržená soustava indikátorů navrhuje také hodnocení formou auditu. Postup bude Radou aplikován v roce 2015, kdy má být provedeno hodnocení NP VaVaI.

Operační programy Evropských strukturálních a investičních fondů

Rada se prostřednictvím svých zástupců (členů Rady) zúčastňuje monitorovacích výborů a jednání dalších platforem k několika operačním programům. Svého zástupce má v monitorovacích výborech OP VaVpI, OP VK, OP VVV, OP PI, OP PIK, OP PA, OP PK a OP PPR.

Strategie inteligentní specializace (RIS 3, S3, formálně Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci)

Strategie inteligentní specializace (RIS 3, S3, formálně Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci) je určena pro efektivní zacílení veškerých disponibilních finančních prostředků (evropských, národních, regionálních a prostřednictvím pákového efektu i soukromých). Cílem RIS 3 je, aby došlo ke vhodné alokaci těchto zdrojů do oblastí, jež budou shledány jako nejperspektivnější pro využití znalostního a inovačního potenciálu ČR. Na identifikaci těchto prioritních oblastí se budou podílet klíčoví reprezentanti podnikatelské sféry, výzkumných a vzdělávacích institucí, veřejné správy a dalších partnerů např. z neziskové sféry. Pro tyto aktivity je v terminologii Evropské komise používán souborný pojem „Entrepreneurial discovery“ proces (EDP), jenž dosud nemá český ekvivalent.

Proces přípravy RIS 3 byl zahájen v roce 2013 a probíhal v gesci MŠMT. To mj. zajistilo transparentní a na principu partnerství založený konzultační proces, který byl oceněn jak samotnými partnery, tak i Evropskou komisí. Okamžikem schválení vládou, reálně pak od 1. ledna 2015, přešlo řízení RIS 3 do rukou Úřadu vlády ČR, Sekce pro vědu, výzkum a inovace řízené místopředsedou vlády dr. Bělobrádkem. Úřad vlády má nastavenu řídicí strukturu, bylo vytvořeno Oddělení strategie S3, které je sekretariátem Řídicího výboru RIS 3 a bude mj. zastávat funkci Národního RIS 3 manažera, jenž bude podporován analytickým týmem.

Úřad vlády ve spolupráci s MŠMT připravuje projekt tzv. „Smart acceleratoru“, který zajistí implementaci RIS 3 na krajské úrovni. Povede zejména ke srovnání mezikrajských rozdílů v systému podpory VaVaI. Například v krajích, kde doposud absentovala reálná entita podporující přípravu projektů, nejčastěji v podobě projektové kanceláře či specializované agentury, bude podpořen vznik takovéto struktury. Projekt podpoří rozšíření týmu krajského RIS 3 manažera, mj. i jeho lepší strukturaci odpovídající podmínkám daného kraje. Aktuálně jsou řešeny problémy týkající se věcného nastavení projektu, např. způsob vyplácení prostředků formou šablon, možnost volby intervencí podle pokročilosti kraje v systému podpory VaVaI. Jednání mezi hlavními aktéry se uskutečnilo dne 19. března.

Probíhají jednání s MŠMT o nastavení parametrů systémového projektu s pracovním názvem „Strategické řízení VaVaI na národní úrovni“. Tento projekt by měl být financován z OP VVV. Jeho nositelem bude Úřad vlády, Sekce pro vědu, výzkum a inovace.

Probíhají také jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj o případném zapojení Oddělení strategie S3 do čerpání OP Technická pomoc. Tento projekt by umožnil hradit značnou část osobních nákladů na zaměstnance Oddělení strategie S3. Průběžně probíhají práce na dalších činnostech uvedených v Akčním plánu, např. nastavení monitorovacích indikátorů, příprava systému monitorování a hodnocení aktivit RIS 3.

7 Odměny členů Rady a členů jejích poradních orgánů

Ve znění  zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je členství v Radě veřejnou funkcí. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda podle § 35 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Odměny za činnost v poradních orgánech Rady stanovuje předseda Rady podle § 35 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Poradními orgány Rady byly v roce 2015 Bioetická komise Rady a Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů.

V tomto roce byly ustanoveny další odborné poradní orgány: sedm Oborových verifikačních a hodnotících panelů a jedenáct Expertních panelů, jejichž odměny budou vypláceny až v dalším období, a to rovněž podle § 35 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

8 Odborné a poradní orgány Rady

Bioetická komise

Bioetická komise je poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. c) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Působí podle § 24 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Činnost ve smyslu citovaného zákona je zásadním posláním Bioetické komise. V roce 2015 Bioetická komise projednávala jednu žádost o povolení tohoto výzkumu.

Zápisy z jednání Bioetické komise Rady jsou zveřejňovány na www.vyzkum.cz.

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“) je odborným a poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. b) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

KHV plnila úkoly stanovené zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V roce 2015 byly Radou KHV uloženy dva základní úkoly: revize Metodiky 2013 a příprava Metodiky 2017+. Dále KHV navrhla a Radě doporučila způsob nominací a způsob sestavení „Oborových verifikačních a hodnotících panelů“ (dále jen „OVHP“) a dále „Expertních panelů“ (dále jen „EP“), a to na základě principů definovaných Metodikou 2013.

V rámci revize Metodiky 2013 se KHV zaměřila zejména na analýzu jednotlivých korekčních faktorů a na analýzu výsledků výpočtu hodnocení 2014. Dále se KHV zaměřila na kontrolou vyváženého sestavení OVHP a EP pro roky 2015 a 2016. Součástí průběžných doporučení KHV bylo i zpřesnění odborných kritérií sloužících právě pro vymezení jednotlivých kroků v rámci hodnotících postupů prováděných panely.

Další významný objem práce členů KHV se týkal posouzení, kontroly a celkového vyhodnocení práce OVHP a EP. Pro jednotlivé oborové skupiny bylo posouzeno, do jaké míry v rámci Pilíře II. a v rámci Pilíře III. Metodiky vyhovuje zvolený mechanismus oborového hodnocení výsledků VaVaI.

Byla analyzována správnost výše bodové alokace pro 11 hlavních skupin oborů, zda nedochází k vzájemné mezioborové konkurenci či zda nebyly tyto oborové skupiny omezeny ve své dynamice rozvoje. Stejně tak byly posouzeny Metodikou navržené alokace týkající se procentního zastoupení jednotlivých druhů výsledků v těchto oborových skupinách.

KHV konstatovala, že v roce 2013 nově navržený ucelený systém hodnocení výsledků výzkumných organizací, který byl v roce 2014 plně realizovaný, se ve všech jeho třech pilířích osvědčil. Proto navrhla Radě jeho pokračování do roků 2015 i 2016. Tento závěr podporuje i společné prohlášení všech předsedů OVHP i EP.

 

Oborové verifikační a hodnotící panely

OVHP a EP jsou odborným a poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

9 Aktivity Rady spojené s GA ČR a s TA ČR

GA ČR a TA ČR jsou orgány, na jejichž založení se Rada podílela a se kterými velmi úzce spolupracuje.

Podle návrhu Rady byl na druhé funkční období jmenován usnesením vlády ze dne 28. ledna 2015 č. 58 člen výzkumné rady TA ČR.

Rada předložila v listopadu 2015 vládě návrh na jmenování dvou členů předsednictva TA ČR.

Materiály týkající se Rady, předložené na jednání vlády v roce 2015:

                                                                               

 

  1. Usnesení vlády ze dne 28. ledna 2015 č. 58o jmenování člena výzkumné rady Technologické agentury České republiky na druhé funkční období
  2. Usnesení vlády ze dne 23. února 2015 č. 143o jmenování členky Rady pro výzkum, vývoj a inovace
  3. Usnesení vlády ze dne 8. dubna 2015 č. 252o změně Statutu Rady pro výzkum, vývoj a inovace
  4. Usnesení vlády ze dne 6. května 2015 č. 320k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
  5. Usnesení vlády ze dne 23. září 2015 č. 748k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2017 a 2018 a střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018
  6. Usnesení vlády ze dne 23. září 2015 č. 749o posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace u vybraných rozpočtových kapitol státního rozpočtu České republiky v roce 2015
  7. Usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 811o udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2015

Sdílejte na: