Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace se uděluje za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ocenění je určeno nejen vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Cenu uděluje a o jejím nositeli rozhoduje předsedkyně / předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
2023 – prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
Laureátem Ceny předsedkyně RVVI se stal v roce 2023 biochemik Jan Konvalinka. Ocenění předala v zastoupení ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Heleny Langšádlové náměstkyně Mgr. Jana Havlíková. Dle jejích slov se v misi biochemika Jana Konvalinky vzácně kombinuje nejenom excelence vědecká, ale též široký záběr zájmu i mimo vědu - popularizační úsilí v kombinaci s neustálou pedagogickou činností a péčí a starostí o budoucí generaci či snahou o propojování vědců u nás i v zahraničí, kterému se dnes Jan Konvalinka věnuje především ve vedení Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jana Havlíková ocenila zejména schopnost profesora Konvalinky přemýšlet a promlouvat o věcech, které se netýkají úzce jen vědy.
Ocenění se pojí s finanční odměnou 350 tisíc Kč. Slavnostní událost proběhla 7. prosince 2023 v Hrzánském paláci v Praze za účasti předních zástupců akademické obce, předsedů Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR, hostů z ÚOCHB, Univerzity Karlovy a členů Rady.
2022 – Mgr. Ivan Boháček
Cenu předsedkyně RVVI za rok 2022 získal za svoji rozsáhlou popularizační činnost Mgr. Ivan Boháček, dlouholetý redaktor časopisu Vesmír. Ivan Boháček vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v letech 1969–1977 se v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ČSAV zabýval molekulovou spektroskopií, v letech 1977–1985 působil v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR). Už během svého působení ve výzkumu byl aktivní v popularizaci vědy. Kariéra Ivana Boháčka je neodmyslitelně spjata právě s časopisem Vesmír, do jehož redakce nastoupil v roce 1985 a jako redaktor zde pracuje doposud. Od srpna 1990 do konce roku 2019 působil jako vedoucí redakce.
Ocenění spojené s finanční odměnou 350 tisíc Kč předala laureátovi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která zároveň předsedá RVVI. Slavnostní akt se konal 24. listopadu 2022 v Hrzánském paláci za účasti předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéty Pekarové Adamové a předních zástupců akademické obce, hostů z Akademie věd, Univerzity Karlovy a předsednictva Rady.
2021 – MUDr. František Koukolík, DrSc.
Laureátem roku 2021 se stal MUDr. František Koukolík, DrSc., český neuropatolog, spisovatel, publicista a neúnavný propagátor kritického myšlení a vědeckého přístupu. Popularizaci vědy se věnuje systematicky a nezištně po značnou část vlastní profesní dráhy – ve svém oboru se zabývá vztahem mezi mozkem a chováním se značným přesahem do společenských věd. Zmínit je třeba jeho letitou spolupráci s Českým rozhlasem (Meteor) a Českou televizí (cykly Hádala se duše s tělem, Mozek a jeho duše, Jádro ad.). Je autorem a spoluautorem řady populárně naučných publikací, přispívá do časopisů a novin. Z několika desítek popularizačních titulů, které napsal samostatně, zaznamenala značný ohlas čtyři vydání knihy Lidský mozek a jeho duše, neméně pozoruhodná je kniha věnovaná našemu národu s titulem Češi – proč jsme, kdo jsme.
V ČR zpopularizoval František Koukolík pojmy deprivant, mem a jiné. Jméno „Koukolík“ obdržela po slavném vědci planetka 10213 1997 RK7 (objevili M. Tichý a Z. Moravec v roce 1997).
Ocenění předal premiér Andrej Babiš, který je zároveň předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Slavnostní akt se konal v úterý 15. září 2021 v Lichtenštejnském paláci za přizvání čelních zástupců akademické obce, hostů z Akademie věd, Thomayerovy nemocnice, Univerzity Karlovy a předsednictva Rady.
2020 – RNDr. Václav Cílek, CSc.
V pátém roce udílení ceny se stal laureátem geolog a klimatolog RNDr. Václav Cílek, CSc. Přes dvě dekády se zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí (různými aspekty environmentální geologie), vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací. Na svém kontě má Václav Cílek kolem 300 odborných článků, 400 esejů, přes stovku filmových dokumentů, spolupracoval na zhruba padesáti knižních titulech. Podílel se na řadě populárně naučných cyklů České televize, je pravidelným komentátorem pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí... První článek o klimatických změnách napsal už v roce 1988. Publikuje např. ve Vesmíru, v Respektu, Hospodářských novinách, Echo24. Do roku 2012 byl Václav Cílek ředitelem Geologického ústavu AV ČR, kde nadále působí jako vedoucí vědecký pracovník. Jeho dalším působištěm je mj. Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Ocenění předal v zastoupení předsedy vlády Andreje Babiše vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou Rady vlády. Slavnostní akt se odehrál v úterý 13. října 2020 v Hrzánském paláci v úzkém kruhu zástupců akademické obce v čele s předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou a předsednictvem Rady.
2019 – Václav Větvička
Držitelem ceny se v roce 2019 stal neúnavný propagátor v oboru botaniky dobře známý veřejnosti z televizních i rozhlasových relací. Dendrolog Václav Větvička se věnuje popularizaci vědy systematicky od 80. let 20. století. Václav Větvička byl dlouhá léta ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupi. Na Přírodovědecké fakultě také vyučoval. Je autorem vysoce nadprůměrné řady odborných a popularizačních publikací. Inicioval a v roce 2000 spolu s Hanou Hegerovou vyhlásil 20. říjen za mezinárodní Den stromů a dřeva – dnes jej slaví ve více než 40 zemích. V současnosti pečuje o zámecký park ve Štiříně a je odborným garantem Hamzova parku a arboreta v Luži-Košumberku.
Ocenění předal v zastoupení předsedy Rady vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Slavnostní událost proběhla 30. října 2019 v Hrzánském paláci za účasti předních zástupců akademické obce v čele s předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. S Cenou je spojena finanční odměna 350 tisíc Kč.
2018 – prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
Laureátem třetího ročníku ceny se stal prof. Petr za obor biologických a zemědělských věd. Věnuje se popularizaci vědy systematicky a nezištně už skoro 30 let. Zmínit je třeba jeho letitou spolupráci s Českým rozhlasem a časopisem Věda a technika mládeži. Dále publikoval v Lidových novinách či magazínech 21. století, Medical Tribune, Vesmír, Psychologie dnes. Je autorem řady populárně naučných publikací, z posledních vydání kupř. „Desatero smyslů“ o smyslovém vnímání v živočišné říši.
Cenu převzal prof. Petr na slavnostním ocenění dne 29. října 2018 v prostorách Hrzánského paláce z rukou předsedy vlády Andreje Babiše, který je zároveň předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. S oceněním je spojena finanční odměna ve výši 350 tisíc Kč.
2017 – Prof. RNDr. Jan Žďárek, DrSc.
Mezinárodně uznávaný entomolog Jan Žďárek se zabývá fyziologií a chováním hmyzu. Od studií pracoval v Entomologickém ústavu a později v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Prof. Žďárek působil na několika univerzitách v USA a byl v expertních týmech výzkumných projektů na africké mouše tse-tse. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích přednášel smyslovou fyziologii a etologii hmyzu. Je autorem populárně naučných knih o hmyzu, mj. „Neobvyklá setkání“, „How Animals Communicate“, „Hmyzí rodiny a státy“.
.jpg)
Slavnostní ocenění proběhlo 18. října 2017 v Hrzánském paláci v Praze a oceněnému dále náleží finanční odměna ve výši 350 tisíc Kč.
2016 – RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Prvým nositelem ocenění za propagaci a popularizaci výzkumu se stal v roce 2016 astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Dr. Grygar zahájil vědeckou kariéru v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, poté pracoval ve Fyzikálním ústavu ČSAV v Řeži u Prahy, kde se věnoval dálkovému průzkumu země. Od roku 1991 je vědeckým pracovníkem Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vedle vědecké kariéry se masivně věnuje popularizaci vědy na přednáškách a v médiích. Jiří Grygar je autorem a spoluautorem více než 200 prací v mezinárodních vědeckých časopisech, které až dosud získaly přes 1300 citací. Je členem Mezinárodní astronomické unie, Evropské astronomické společnosti a Učené společnosti ČR.
Na Úřadu vlády ČR převzal Jiří Grygar cenu 17. června 2016 z rukou místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka. S oceněním se pojí finanční odměna ve výši 300 tisíc Kč.
