Zpráva o činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2019

Úvod

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“).

Rada plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména:

• přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
• kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou,
• přípravu Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě,
• hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou,
• návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky,
• zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky,
• zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,
• úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
• zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,
• jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropských společenství a s vadami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí,
• zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací,
• návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,
• zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise,
• plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.

Při své činnosti se Rada řídí tímto zákonem, svým Statutem a Jednacím řádem.

Rada spolupracuje se 14 poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“), zejména se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) a další příslušná ministerstva, u kterých je rozpočtována veřejná podpora VaVaI. Dále intenzivně spolupracuje s Ministerstvem financí (dále jen „MF“) a s dalšími institucemi (poskytovateli) s vlastní rozpočtovou kapitolou, tj. Akademií věd České republiky (dále jen „AV ČR“), Grantovou agenturou České republiky (dále jen „GA ČR“) a Technologickou agenturou České republiky (dále jen „TA ČR“).

Souhrn hlavních činností Rady v roce 2019       

Rada na svém 342. zasedání dne 23. ledna 2019 schválila Návrh činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace na rok 2019, podle kterého celý rok pracovala (viz tabulka)

Další činnost Rady v roce 2019

• Rada vypracovala a schválila plán činnosti Mezinárodního poradního orgánu Rady složeného z význačných zahraničních odborníků (tzv. „Mezinárodní rady“); současně proběhla dvě společná jednání Mezinárodní rady a Rady (v rámci 346. a 350. zasedání Rady)
• Rada projednala a schválila stanovisko k programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Ambice – podpora rozvoje oblastí, ve kterých ozbrojené složky dosahují významných výsledků v rámci NATO a EU“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 20. května 2019 č. 351
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu na změnu programu na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „ERC CZ“, který byl schválen usnesením vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 293
• Rada projednala a schválila stanovisko Návrhu na změnu programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence 1, která byla chválena usnesením vlády z 29. dubna 2019 č. 291
• Rada předložila vládě návrh na jmenování 1 člena výzkumné rady TA ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 290
• Rada navrhla vládě kandidáta na Národní cenu vlády Česká hlava pro rok 2019, která byla udělena usnesením vlády ze dne 14. října 2019 č. 735
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu programu výzkumu, vývoje a inovací The Country for the Future, schváleno usnesením vlády ze dne 20. května 2019 č. 350
• Rada projednala a schválila stanovisko k návrhu aktualizace Koncepce jednotné prezentace České republiky
• Rada projednala a schválila stanovisko k Analytické zprávě o průběhu realizace skupiny grantových projektů excelence v základním výzkumu EXPRO a upřesnění jejich finančního zajištění v letech 2019 – 2022
• Rada projednala a schválila stanovisko k Národní strategii umělé inteligence v České republice, která byla schválena usnesením vlády ze dne 6. května 2019 č. 314
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu na změnu programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2, který byl schválen usnesením vlády ze dne 30. července 2019 č. 564
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu na změnu skupiny grantových projektů Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), který byl schválen usnesením vlády ze dne 14. října 2019 č. 736
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu skupiny grantových projektů Grantové projekty POSTDOC
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu skupiny grantových projektů Grantové projekty JUNIOR STAR
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu pravidel pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum
• Rada se zabývala průběžným hodnocením programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje TRIO a úpravami Návrhu koncepce výzkumu, vývoje a inovací v resortu dopravy do roku 2030
• Rada projednala a schválila stanovisko k Návrhu na změnu programu aplikovaného výzkumu ZÉTA
• Rada projednala a schválila Návrh stanoviska k návrhu Národního kosmického plánu 2020-2025
• Rada projednala a schválila Návrh na obeslání zasedání Rady ESA na ministerské úrovni (Space 19 +)
        

1 Činnost Rady v legislativně - právní oblasti

Novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

V průběhu roku 2018 byl zpracován návrh novely zákony o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Koncem roku 2018 byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Na 342. zasedání Rady dne 23. ledna 2019 bylo předloženo vypořádání meziresortního připomínkového řízení k novele zákona a na 343. zasedání dne 22. února 2019 Rada svým usnesením schválila finální materiál a uložila návrh novely zákona předložit vládě a Legislativní radě vlády. Na přelomu března a dubna roku 2019 proběhla jednání pracovních komisí Legislativní rady vlády a vláda konečný návrh schválila svým usnesením ze dne 6. května 2019 č. 309. Vláda předložila Poslanecké sněmovně schválený návrh dne 15. května 2019, kde probíhají jednání Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jednotlivá čtení sněmovny.

Nový zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Příprava technické novely vyvolala potřebu komplexní změny právní úpravy systému podpory výzkumu, vývoje a inovací. Na 345. zasedání dne 26. dubna 2019 Rada odsouhlasila ustavení pracovní skupiny a uložila započít práce na přípravě nového zákona. Pracovní skupina složená ze zástupců Rady, Odboru Rady Úřadu vlády ČR (dále jen „Odbor Rady“), Odboru Poradců a analýz Úřadu vlády ČR, vysokých škol, AV ČR, Svazu průmyslu a dopravy, MŠMT, MPO, Asociace výzkumných organizací, GA ČR a TAČR se poprvé sešla dne 12. června 2019. Byly zpracovány základní teze nového zákona a začala příprava věcného záměru nového zákona. Na 348. zasedání Rady byl předložen k projednání rámec rozsáhlejší změny zákona, který je projednáván v pracovní skupině. Tím byl přehodnocen původní postup a místo věcného záměru nového zákona začala příprava na novele zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.

2 Hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Podle § 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je Radě uložena povinnost zabezpečit hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, vývoje a inovací.

V roce 2019 bylo hodnoceno 10 programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2017, a to:

• Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), který administrovalo Ministerstvo kultury České republiky,
• Program TIP administrovaný MPO,
• Program COST CZ administrovaný MŠMT,
• Program EUPRO II administrovaný MŠMT,
• Program EUREKA CZ administrovaný MŠMT,
• Program INGO II administrovaný MŠMT,
• Program KONTAKT II administrovaný MŠMT,
• Program Informace – základ výzkumu administrovaný MŠMT,
• Program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA, který administrovala TA ČR,
• Program obranného aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, administrovaný Ministerstvem obrany České republiky, (dále jen „MO“).

Devět hodnocených programů bylo řešeno formou veřejných soutěží, program MO byl programem veřejných zakázek.

Hodnocení programů vychází ze Základních principů přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Principy“), které byly schváleny usnesením vlády ze dne 13. května 2015 č. 351 a jsou závazným dokumentem pro hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací a z platné Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Metodika 17+“), která byla schválena usnesením vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Metodika 17+ stanovuje, že stávající programy budou hodnoceny v souladu s § 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, přičemž budou přiměřeně aplikovány Principy. Přiměřenou aplikací je míněno využití Principů v maximálním možném rozsahu při respektování omezení vyplývajících ze skutečnosti, že programy byly připraveny a vládou schváleny ještě před existencí Principů.

V průběhu realizace deseti programů, které jsou předmětem hodnocení, bylo v letech 2009–2017 dle údajů v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací realizováno celkem 2 174 projektů, přičemž celkové uznané náklady činily 31,18 mld. Kč, podpora ze státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace činila celkem 19,83 mld. Kč, tj. 63,6 % z celkových nákladů.

Dokument byl projednán a schválen Radou, která se jím zabývala na svém 345. zasedání dne 26. dubna 2019 a následně schválen vládou usnesením ze dne 22. července 2019 č. 526.

3 Podpora VaVaI ze státního rozpočtu

Podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada každoročně předkládá vládě návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI, který je MF zapracován do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Rada na svém 340. zasedání dne 30. listopadu 2018 schválila „Pokyny k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI 2020 - 2026“ jako rámcový (obecný) podklad, bez zásadních věcných změn oproti minulým rokům, nicméně s důrazem na platný střednědobý výhled a na využití nároků z nespotřebovaných výdajů (dále jen „NNV“). Současně byl schválen harmonogram přípravy státního rozpočtu na VaVaI a byl schválen „Výchozí návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 s výhledem na léta 2021 a 2022 s dlouhodobým výhledem do roku 2026“, podle § 35 odst. 2 písm. k) a l) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, při jehož tvorbě Rada vycházela ze střednědobého výhledu schváleného usnesením vlády ze dne 19. září 2018 č. 588. Rozpočet byl tak jako v minulém roce připravován na 7 let (s výhledem do roku 2026), s ohledem na nutnost připravit postupně systém VaVaI na období po roce 2020, kdy dojde k ukončení masivní podpory z fondů EU.

Návrh Rady byl rozeslán správcům rozpočtových kapitol dopisem místopředsedy Rady ze dne 30. listopadu 2018 s žádostí o předložení jejich návrhů (již vč. „nadpožadavků“ s odůvodněním) v termínu do 21. ledna 2019. Tento návrh respektoval celková směrná čísla výdajů na VaVaI schválená usnesením vlády ze dne 19. září 2018 č. 588.

Na 343. zasedání Rady dne 22. února 2019 byly projednány předběžné podklady zaslané poskytovateli k „nadpožadavkům“.

Konečný návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 s výhledem na léta 2021 – 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026 byl schválen Radou na jejím 344. zasedání dne 29. března 2019. V tomto návrhu výdajů byly celkové výdaje na roky 2020, 2021 a 2022 příslušně ve výši 37,00 mld. Kč, 37,49 mld. Kč a 38,20 mld. Kč. Na rok 2023 byly výdaje navrženy ve výši 44,14 mld. Kč, na rok 2024 ve výši 52,35 mld. Kč, na rok 2025 ve výši 59,80 mld. Kč a na rok 2026 ve výši 65,58 mld. Kč. Tento návrh rozpočtu byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem místopředsedy Rady ze dne 1. dubna 2019, s termínem dodání stanovisek do 8. dubna 2019.

Vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení a související úprava „nadpožadavků“ proběhlo na 345. zasedání Rady dne 26. dubna 2019.

Rada uložila Odboru Rady předložit konečný návrh celkových výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 s výhledem na léta 2021 a 2022 a s dlouhodobým výhledem do roku 2026 na jednání vlády dne 20. května 2019 v následující výši:

• na r. 2020 ve výši 36.968.122 tis. Kč, tj. o 1,004 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2019, nicméně o 500 mil. Kč nižší než schválený střednědobý výhled na r. 2020 z důvodu zohlednění nároků z nespotřebovaných výdajů v návrhu rozpočtu,
• na r. 2021 ve výši 37.468.122 tis. Kč, tj. o 1,504 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2019 a současně ve stejné výši jako schválený střednědobý výhled na r. 2021,
• na r. 2022 ve výši 38.000.000 tis. Kč, tj. o 2,035 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2019.

Celkové výdaje státního rozpočtu na VaVaI byly schváleny v navrhované výši usnesením vlády ze dne 20. května 2019 č. 352. Usnesením vlády ze dne 16. září 2019 č. 652 byly schváleny celkové výdaje státního rozpočtu na VaVaI v jednotlivých letech v následující výši:

• na r. 2020 ve výši 36.968.053 tis. Kč,
• na r. 2021 ve výši 37.468.053 tis. Kč,
• na r. 2022 ve výši 38.004.260 tis. Kč.

Oproti původně schváleným celkovým výdajům dle usnesení vlády ze dne 20. května 2019 č. 352 tak došlo v letech 2020 a 2021 ke snížení o 69,25 tis. Kč, a v roce 2022 ke zvýšení o 4.259,89 tis. Kč. Konečné zapracování schválených výdajů státního rozpočtu na VaVaI do vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a do rozpočtového výhledu na roky 2021 a 2022 bylo projednáno na 349. zasedání Rady dne 27. září 2019.

4 Analýza a hodnocení výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ukládá Radě zabezpečit zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (dále jen „Analýza“) a jejich předložení vládě.

Cílem materiálu je charakterizovat systém VaVaI jako celek, popsat jeho součásti a vazby mezi nimi tak, jak se systém vyvinul v čase. Materiál by měl koncentrovat velké množství informací z oblasti VaVaI, adekvátně je vizualizovat a interpretovat. Aplikací analytických metod prostřednictvím indikátorů by měl identifikovat silná a slabá místa systému VaVaI a navrhnout doporučení ke stabilizaci silných stránek a optimalizaci stránek slabých. Materiál by měl také poukázat na limity a nedostatky v souvislosti se zdrojovými daty a navrhnout některé optimalizační kroky.

Předložení úplného materiálu Radě je plánováno na její 352. zasedání v prosinci 2019. Radou schválený materiál bude předložen vládě v souladu s plánem nelegislativních úkolů  do konce roku 2019. Důvodem tohoto termínu je finalizace dat za VaVaI z Českého statistického úřadu za rok 2018 v průběhu měsíců října a listopadu 2019.

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů schválená usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 (dále jen „Metodika  17+“) stanovila provést v roce 2019 na národní úrovni implementaci plného modulu M1 - kvalita vybraných nebibliometrizovatelných výsledků a M2 - výkonnost výzkumu:

Modul 1 – kvalita vybraných výsledků

• zajistit, aby výzkumné organizace provedly výběr 10 % nejlepších výsledků s rokem uplatnění 2017, pro které nelze použít bibliometrické ukazatele; 
• pomocí oborově strukturovaných panelů a vzdálených recenzentů zhodnotit ty výsledky, které výzkumné organizace určí, že mají být hodnoceny podle kritérií „přínos k poznání“ (výsledky přihlášené v roce 2017 a 2018) a „společenská relevance“ (výsledky přihlášené v roce 2018).

Modul 2 – výkonnost výzkumu

• pomocí bibliometrických ukazatelů zhodnotit druhy výsledků J_imp, J_sc a D s rokem uplatnění 2016 a 2017 a získané údaje okomentovat pomocí oborově strukturovaných panelů;

Z hlediska roku uplatnění výsledků byla analýza rozdělena do dvou úrovní. První úroveň tvořila jednoroční (monitorovací) analýza zaměřená na výsledky uplatněné v roce předcházejícím hodnocení. Druhá úroveň byla tvořena kumulativní analýzou zahrnující všechny bibliometrizovatelné výsledky uplatněné od roku 2016, kdy Metodika 17+ vstoupila v platnost. 

Průběh hodnocení byl zajišťován oborově členěnými Odbornými panely ve spolupráci s Odborem Rady.

Dále se Odbor Rady v souvislosti s implementací Metodiky 17+  věnoval informování a edukaci odborné veřejnosti ze stran výzkumných organizací i zástupců poskytovatelů, a to prostřednictvím konferencí, kterých se pracovníci spolu s představiteli Odborných panelů aktivně účastnili v roli přednášejících. Konferenční setkání se uskutečnila v průběhu roku 2019 na Vysoké škole finanční a správní v Praze, na Technické univerzitě v Liberci, oborově zaměřená konference byla uspořádána na České akademii zemědělských věd. Dále proběhla setkání na Univerzitě obrany v Brně a v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. V závěru roku 2019 jsou plánovány konference na Českém vysokém učení technickém v Praze a výroční konference v Lichtenštejnském paláci.

Postup hodnocení výsledků a činnost Odborných panelů je popsán v kapitole 8 Odborné a poradní orgány Rady v části Odborné panely.

Rada má dle Metodiky 17+ dohled nad hodnocením. Její úlohou je dohlížet na dodržování principů hodnocení a řešit sporné případy, vzniklé nejasnosti a relevantní dotazy. Rada nezasahuje do odborného posouzení výsledků.

5 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Správcem a zároveň i provozovatelem Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI 2.0“) je Rada. Činnosti spojené se správou a provozem IS VaVaI 2.0 vykonává pro Radu Odbor Rady, který zajišťuje podporu činnosti Rady a je pověřen administrativní podporou Rady. 

Při výstavbě IS VaVaI 2.0 byla realizována většina navrhovaných opatření Koncepce rozvoje IS VaVaI na období 2016 až 2020 schválené usnesením vlády č. 8 ze dne 13. ledna 2016.

IS VaVaI je tvořen čtyřmi provázanými částmi, kterými jsou Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích (VES), Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací (CEA), Centrální evidence projektů (CEP) a Rejstřík informací o výsledcích (RIV). Pro odbornou veřejnost byly udržovány navíc moduly Systému pro analýzu dat (SAD) a rozhraní pro strojové zpracování dat (API) a nově byl vytvořen analytický modul ANV, který zobrazuje v rámci obecné analýzy statistiky jednotlivých výskytů výsledků dle roků sběru dat od roku 2017. 

V roce 2019 byla dále rozvíjena utilita Editačního rozhraní pro příjemce (dále jen „VaVER“), který je SW nástrojem sloužícím výzkumným organizacím pro vytváření datových XML dávek CEP a RIV. V září 2019 evidoval VaVER 2255 registrovaných uživatelů. VaVER má v sobě implementovanou webovou kontrolní službu RIV/CEP. Účelem webové kontrolní služby je umožnit validaci dat před vkládáním nových údajů do IS VaVaI 2.0 nebo vymazáním či opravami již vložených údajů dálkovým přístupem.

V průběhu roku 2018 byl realizován proces certifikace systému managementu bezpečnosti informací dle mezinárodně platného standardu ISO/IEC 27001 aplikovaného na IS VaVAI 2.0. Norma ISO 27001 podle nejnovější verze z roku 2013 zaručuje soulad s aktuálními legislativními požadavky (především ochrana osobních údajů). Vybudování systémového přístupu přináší větší bezpečnost a významným způsobem snižuje riziko úniku informací. IS VaVaI byl certifikován v únoru 2019.

Odbor Rady poskytuje technickou podporu na adrese podpora.rvvi@vlada.cz. Za poslední rok bylo řešeno a zodpovězeno celkem 2 362 dotazů a za více než tříletou existenci IS VaVaI bylo na tento systém proškoleno celkem 850 osob, jak prostřednictvím pravidelných skupinových seminářů, tak individuálně přímo na pracovištích uživatelů (příjemců podpory a poskytovatelů).

Další činnost Rady ve vztahu k IS VaVaI

V souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byla v roce 2019 Radou provedena uzávěrka sběru dat za rok 2018 a kontrola dat předaných do IS VaVaI v roce 2018. Do kontrolovaných dat byly zařazeny i veškeré opravy dodávek dat týkající se předchozích let. Cílem kontrol bylo zejména vyhledat projekty z CEP, ke kterým nebyly nalezeny výsledky v RIV, a dále zachytit jednotlivé datové nesrovnalosti. Zjištěné nesrovnalosti byly řešeny s jednotlivými poskytovateli, kteří údaje v termínu do 20. září 2019 ve většině případů doplnili či opravili.

V řádném termínu do 31. května 2019 byla od všech poskytovatelů převzata data o výsledcích výzkumných organizací, které vznikly na základě státem podporovaného výzkumu a vývoje.

V termínu do 20. září 2019 byly rovněž předány výsledky ostatních organizací k projektům VaVaI ukončeným v roce 2018 a dále výsledky výzkumných organizací, které vznikly bez podpory podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Veškeré popisy předávaných údajů do IS VaVaI – CEA19, CEP19, RIV19 a VES19 byly zveřejněny v příslušných termínech na www.rvvi.cz. Provozovatel IS VaVaI 2.0 zajistil plynulý přechod datových struktur IS VaVaI v požadovaných termínech z roku 2018 na rok 2019. V souladu s těmito změnami bylo upraveno schéma XML platné pro předávaná data a současně byla upravena i kontrolní služba týkající se předávaných dat do IS VaVaI v roce 2019.

Rada je od roku 2006 řádným členem mezinárodního sdružení národních informačních systémů ve VaVaI - organizace euroCRIS (Current Research Information System). V rámci pravidelných zasedání seznamuje vždy organizátor členy euroCRIS s informačními systémy výzkumu ve své zemi a probíhá vzájemná výměna zkušeností. Součástí zasedání je i jednání Task Group „Best Practice/DRIS“. Jejím úkolem je shromažďování osvědčených postupů při tvorbě, implementaci a provozování informačních systému, tvorba úložiště pro tyto poznatky, sledování moderních technologií nezbytných pro e-Science a Open Science.

6 Výzkum, vývoj a inovace v ČR a v zahraničí

Rada zabezpečuje podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací kromě jiných úkolů také jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí.

Dále má Rada zástupce v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR (při MPO), v resortní koordinační skupině v odboru mezinárodní spolupráce ve VaVaI (při MŠMT), v pracovní skupině OECD (při Ministerstvu zahraničních věcí), v Resortní koordinační skupině pro EU (při Ministerstvu pro místní rozvoj), v Poradní komisi pro bezpečnostní výzkum (při Ministerstvu vnitra), v Koordinačním výboru ELI (při MŠMT), v Radě Národního úložiště šedé literatury a v technologické platformě Udržitelná energetika, v Radě pro velké infrastruktury pro VaVaI (MŠMT), v technologické platformě Udržitelná energetika, ve Výboru Rámcového projektu k implementaci podpory, kterou ESA poskytne aktivitám týkajícím se vesmíru v ČR a v Řidicím výboru Národní RIS3 (MPO).

Na poli vědecko-výzkumné zahraniční spolupráce byla v roce 2019 rozvíjena dále činnost vědeckých diplomatů umístěných na zahraničních úřadech v Tel Avivu (Izrael) a ve Washingtonu D. C. (USA), jejímž cílem bylo i nadále především aktivně propojovat české rezortní výzkumné organizace, veřejné výzkumné organizace a vysoké školy s jejich špičkově hodnocenými zahraničními protějšky.

Na základě hodnocení dopadů vědecké diplomacie, které bylo předloženo pro informaci Rady na jejím 339. zasedání a po následných debatách s vybranými poskytovateli (MŠMT, AV ČR) bylo na 346. zasedání Rady rozhodnuto o prodloužení pozic vědeckých diplomatů na zahraničních úřadech v Tel Avivu (Izrael) a Washingtonu D. C. (USA) do konce roku 2023. V průběhu roku také proběhlo výběrové řízení na obsazení pozice vědeckého diplomata pro oblast JV Asie se sídlem v Tchaj-peji . V současné době probíhá předvýjezdové zaškolování úspěšné adeptky a čeká se na vyjádření Národního bezpečnostního úřadu respektive vydání bezpečnostní prověrky.

V souvislosti s naplňováním Inovační strategie ČR 2019 – 2030 přijala Rada na svém 346. zasedání usnesení, kterým se zřizuje řídící skupina vědecké diplomacie. Té se ukládá, navrhnout novou koncepci vědecké diplomacie a model řízení, formulovat přesné zadání, stanovit systém komunikace diplomatů s uživateli, zajistit periodický monitoring a průběžně informovat Radu o aktivitách v oblasti vědecké diplomacie.

V rámci společného nástroje financování ekonomické diplomacie ČR byla prostřednictvím projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) podpořena např. incomingová mise izraelských výzkumníků v oblasti nanotechnologií do ČR s cílem připravit vzájemnou spolupráci s českými výzkumnými institucemi pro 1. veřejnou soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací DELTA 2.

Zahraniční cesty

Ve dnech 16. – 17. května 2019 proběhlo v Bernu (Švýcarsko) každoroční jednání zástupců sekretariátů poradních orgánů pro VaVaI evropských vlád, kde Radu reprezentoval ředitel Odboru Rady Ing. Jan Marek, CSc.

Ve dnech 12. – 13. prosince 2019 proběhne v Leuvenu (Belgie) každoroční setkání poradních orgánů pro VaVaI evropských vlád, kde bude Radu reprezentovat ředitel Odboru Rady Ing. Jan Marek, CSc.

Nová Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na období po roce 2020 (NP VaVaI 2021 +)

NP VaVaI 2021+ předcházela Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020, která se převážně soustředila na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky a na rozvoj aplikovaného výzkumu pro realizaci úkolů a potřeb centrální státní správy (včetně společenských potřeb). Cílem bylo orientovat aplikovaný výzkum v ČR na odvětvové (sektorové) potřeby pro podporu konkurenceschopnosti. V průběhu roku 2018 byla zpracována Zpráva o hodnocení plnění opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020, schválená vládou v únoru 2019 usnesením č. 115. Součástí Zprávy je aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na období 2019 – 2020, která byla připravena v kontextu navržených úprav opatření popsaných ve Zprávě. Z popisu a relevantních dat k plnění opatření vyplynulo, že většina jich byla splněna nebo je plněna průběžně. Z důvodu zachování kontinuity je nutné v plnění opatření pokračovat do konce platnosti národní politiky, tedy do konce roku 2020. U některých opatření vzešla potřeba modifikace nástroje k jejich plnění. S tím souviselo sloučení některých opatření do jednoho či naopak rozdělení jednoho původního opatření na dvě samostatná.

Zabezpečení přípravy NP VaVaI 2021+ a její předložení vládě Radou ve spolupráci s MŠMT a v souladu s mezinárodními smlouvami vyplývá ze zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), a z příslušných usnesení vlády. Existence strategického dokumentu na národní úrovni pro oblast výzkumu, vývoje a inovací představuje rovněž podmínku pro možnost čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů v daném programovacím období. Práce na zabezpečení přípravy NP VaVaI 21+ probíhaly v průběhu roku 2019 v rámci Pracovní skupiny k aktualizaci NP VaVaI, ustavené na 336. zasedání Rady dne 25. května 2018. V 1. polovině roku 2019 byla pracovní skupina rozšířena o zástupce Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) pro pokrytí problematiky ochrany duševního vlastnictví. Pracovní skupina je složena ze zástupců Rady, Oddělení poradců a analýz ÚV ČR, Odboru Rady, MŠMT, MPO a ÚPV. V průběhu přípravy dokumentu rovněž probíhaly konzultace s dalšími zainteresovanými subjekty - poskytovateli účelové nebo institucionální podpory VaVaI, zástupci aplikovaného výzkumu a vývoje a podnikatelské sféry.

Operační programy Evropských strukturálních a investičních fondů

Rada se prostřednictvím svých zástupců (členů Rady) zúčastňuje monitorovacích výborů a jednání dalších platforem k několika operačním programům. Své zástupce má v monitorovacích výborech Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Praha – pól růstu.

7 Odměny členů Rady a členů jejích poradních orgánů

Ve znění  zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je členství v Radě veřejnou funkcí. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda podle § 35 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Odměny za činnost v poradních orgánech Rady stanovuje předseda Rady podle § 35 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Poradními orgány Rady byly v roce 2019 Bioetická komise Rady, Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů a další odborné poradní orgány: Odborné panely a Odborný orgán hodnotitelů, Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd a Komise pro problematiku klimatu.

8 Odborné a poradní orgány Rady

Bioetická komise

Bioetická komise je poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. c) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Působí podle § 24 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Činnost ve smyslu citovaného zákona je zásadním posláním Bioetické komise.

Bioetické komise v roce 2019 zpracovávala tři stanoviska k žádosti o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů

Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“) je odborným a poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. b) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V průběhu celého roku 2019 probíhala úzká spolupráce mezi Radou a KHV, neboť 3 členové Rady jsou zároveň i členy KHV.

V roce 2019 plnila KHV Radou uložené úkoly a to: zabezpečení aktuálního kola hodnocení dle Metodiky 17+ a návazně na to metodické směřování přípravy dalšího kola hodnocení – Hodnocení 19.

KHV je poradním orgánem pro účely koordinace resortních metodik hodnocení výzkumných organizací a pro účely koordinace hodnocení účelových programů, a to jak ex ante, průběžných, tak také ex post. Komise v součinnosti se zpravodajem Rady pro hodnocení účelových programů vypracovala doporučení k resortním metodikám hodnocení resortních výzkumných organizací a k provádění těchto metodik a zároveň navrhla postup a formulovala doporučení k metodikám využívaným poskytovateli k hodnocení jejich programů účelové podpory. Současně se KHV v průběhu celého roku intenzivně věnovala hodnocení návrhů programů VaVaI, vydala k nim svá stanoviska a navrhla Harmonogram schvalování návrhu programu účelové podpory a skupin grantových projektů.

Odborné panely

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) dle § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zabezpečuje hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou. Hodnocení probíhá dle § 7 odst. 7 zákona každoročně.

Odborné panely (dále jen „OP“) a Odborný orgán hodnotitelů (dále jen „OOH“) byly ustaveny Radou za účelem hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107.

Metodika 17+ definuje celkem 5 základních modulů, ve kterých probíhá hodnocení, a to: M1 - Kvalita vybraných výsledků, M2 - výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 - Viabilita/Životaschopnost a M5 - Strategie a koncepce. Hodnocení ve všech pěti modulech bude využívat v různé míře tři základní nástroje: bibliometrickou analýzu (nástroj 1), vzdálené recenze (nástroj 2) a po ukončení implementační fáze i návštěvu panelů na místě (nástroj 3). Přechod na novou Metodiku odpovídající mezinárodním standardům bude probíhat postupně v letech 2017–2019 a bude zahrnovat na národní úrovni jednotlivé nástroje Modulů 1 i 2. V roce 2019 byl dokončen druhý implementační rok.

V roce 2019 stanovila Metodika 17+ provést na národní úrovni kompletní modul M1 - kvalita vybraných výsledků pomocí recenzního posouzení vybraných výsledků externími hodnotiteli (nástroj 2) a pro všechny výsledky z RIV, pro které je bibliometrie vhodným nástrojem hodnocení, vypracovat bibliometrickou analýzu (nástroj 1) všech časopiseckých výstupů s použitím mezinárodních databází a bibliometrických nástrojů dle modulu M2 -  Výkonnost výzkumu.

Pro odborné posouzení bylo ustaveno šest OP podle oborových skupin OECD Frascati Manual : 1. Natural Sciences, 2. Engineering and Technology, 3. Medical and Health Sciences, 4. Agricultural and Veterinary Sciences, 5. Social Sciences, 6. Humanities and the Arts. Odborný panel byl řízen předsedou za podpory místopředsedy. Předseda a místopředseda panelu ve vzájemné součinnosti koordinovali a monitorovali práci členů OP a hodnotitelů. OP každé oborové skupiny měl nejméně tolik členů, kolik oborů bylo ve skupině obsaženo.

Hlavní funkcí OP bylo zajištění distribuce výsledků zařazených do jim věcně příslušného oboru ke vzdálenému recenznímu posouzení externím hodnotitelům sdruženým v OOH a také rozhodování ve sporných případech. OP zároveň připravily odborné komentáře k souhrnným zprávám, které byly pomocí bibliometrické analýzy vypracovány na úroveň jednotlivých oborů.

Nástroj 1 – bibliometrická analýza

Výsledky publikované v časopisech, které jsou indexovány v mezinárodně uznávaných citačních databázích, byly hodnoceny mezinárodně uznávanými bibliometrickými přístupy. Výstupem je strukturovaný soubor bibliometrických ukazatelů s informacemi o každém hodnoceném výstupu – včetně bibliometrických údajů získaných srovnáním v mezinárodním měřítku. Bibliometrické analýzy byly zpracované pro jednotlivé obory, skupiny oborů a VO Odborem Rady.

• Pomocí bibliometrické analýzy bylo celkem provedeno hodnocení cca 60.000 výsledků.

Nástroj 2 – vzdálené recenze

V oborech, kde je bibliometrie nedokonalým nebo zcela nepoužitelným nástrojem hodnocení, tj. v oborech, kde mezinárodní databáze postihují jen malou část vědeckých výsledků registrovaných v Informačním systému VaVaI (většina oborů Social Sciences, Humanities and Arts, matematika atd.), a v případě výsledků aplikovaného výzkumu byly hodnoceny vybrané výsledky, které VO do hodnocení přihlásily. Tímto způsobem se hodnotilo 10 % z celkového počtu nebibliometrizovatelných výsledků. VO je v závislosti na objemu jimi evidovaných výsledků v daném roce vybíraly ke zhodnocení a přihlašovaly dle svého uvážení do Kategorie I. (kritérium – přínos k poznání) nebo do Kategorie II. (kritérium – společenská relevance). VO tuto svou volbu odůvodnily a doložily podpůrnými materiály. V letošním roce se hodnotily výsledky za rok 2017 a nebibliometrizovatelné výsledky podle kritéria přínos k poznání uplatněné za rok 2016 a 2017. Oproti roku 2017 byly tedy navíc hodnoceny domácím odborným panelem s využitím Nástroje 2 – vzdálené recenze (domácí/zahraniční hodnotitelé) podle Kritéria I – přínos k poznání nebibliometrizovatelné výsledky (za rok 2016 a 2017), čímž narostl počet hodnocených výsledků oproti prvnímu roku implementace až trojnásobně.

Výsledky hodnotil příslušný OP s využitím vzdálených recenzí. Výstupem je zařazení vybraných výsledků na příslušné škálovací stupnici 1–5 se stručným zdůvodněním. Každý výstup předložený k recenznímu hodnocení byl posuzován dvěma hodnotiteli. Hodnotitel jej spolu s vypracováním recenze zařadil do jednoho z pěti stupňů na kvalitativní stupnici a odůvodnil jeho zařazení. V případech, kdy se zařazení výstupu na hodnoticí škále oběma hodnotiteli lišilo právě o jeden kvalitativní stupeň (např. 1 vs. 2 nebo 2 vs. 3), rozhodoval o jeho konkrétním zařazení do jednoho z pěti kvalitativních stupňů oborově příslušný člen OP. V případě, kdy se zařazení výstupu oběma hodnotiteli lišilo o více než jeden kvalitativní stupeň (např. 2 vs. 4 nebo 1 vs. 3), oborově příslušný člen OP zadal vypracování posudku třetímu hodnotiteli. Na základě všech tří posudků, či pokud se nepodařil z objektivních důvodů třetí posudek získat, o výsledném zařazení výstupu rozhodoval oborově příslušný člen OP. Pokud se nepodařilo získat potřebné dva posudky na konkrétní výstup (tedy buď žádný posudek, nebo pouze jeden), o výsledném zařazení výstupu na hodnoticí škále rozhodoval oborově příslušný člen OP. Došlo k rozšíření pravomocí panelistů i předsedy panelu ve vztahu k udělení výsledné známky.

• Pomocí vzdálených recenzí bylo provedeno celkem 7.360 recenzních posouzení a zhodnoceno celkem 3.848 výsledků. Hodnocení nebylo ukončeno pro 0,3 % výsledků.

Výstupy hodnocení

Výstupy byly agregovány do těchto souhrnných zpráv:

• souhrnné oborové zprávy - podklad tvořený bibliometrickými ukazateli na úroveň jednotlivých oborů,
• souhrnné zprávy o výzkumných organizacích  - zprávy za VO zhotovil Odbor Rady. Zprávy se skládají ze dvou částí. První část tvoří bibliometrická analýza, druhou část tvoří přehled počtu výsledků podle jednotlivých stupňů hodnocení a včetně anonymizovaných zdůvodnění hodnocení v druhém roce implementace
• zpráva pro poskytovatele – zprávu pro úroveň poskytovatele, jejímž jádrem jsou zprávy za jednotlivé VO. Tato zpráva bude podkladem pro jednání s poskytovatelem.

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace 

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace složený z význačných zahraničních odborníků (dále jen „Mezinárodní rada“) ustavila Rada jako svůj poradní orgán podle § 35 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, dne 27. dubna 2017 v Liberci na svém výjezdním 325. zasedání.

Mezinárodní rada se vyjadřuje k připravovaným strategickým plánům, které se týkají výzkumu, vývoje a inovací; poskytuje nezávislá expertní stanoviska ke strategickým dokumentům vědy, výzkumu a inovací, vybraným tématům a materiálům projednávaným na zasedání Rady.

Předsedou Mezinárodní rady je prof. Josef Michl (University of Colorado at Boulder). Členy byly v roce 2019 – Dr. Orna Berry (Izrael), prof. Josef Jiřičný (University of Zurich), prof. Jakub Kastl (Princeton University), doc. Vladislav Kolařík (Fraunhofer-Institute for Chemical Technology ICT in the research area of High Temperature Materials and Coatings), Dr. Reinhard Mauermann (Fraunhofer Institute for Machine Tools and Forming), prof. Karel Pacák (National Institute of Health), Dr. Bohdan Pomahač (Harvard Medical School), prof. Jiří Přibáň (Cardiff University), prof. Pier Luigi Sacco (IULM University of Milan), prof. Dalibor Sameš (Columbia University), prof. Kian Lee Tan (National University of Singapore), prof. Ding-Ming Wang (National Hsinchu University of Education, Taiwan).

V roce 2019 proběhla dvě setkání Rady s členy Mezinárodní rady a to 30. - 31. května 2019 (346. zasedání Rady) a 24. – 25. října 2019 (350. zasedání Rady). Jednání jsou koncipována jako dvoudenní. První den probíhá interní zasedání Mezinárodní rady následované pracovním jednáním se zástupci Rady a pozvanými hosty k jednotlivým tématům (představitelé: GA ČR, TA ČR, MŠMT a další), druhý den jsou předneseny závěry a doporučení na řádném zasedání Rady.

V tomto roce Mezinárodní rada dala následující doporučení:

• vznést požadavky na grantové agentury (GA ČR a TA ČR), ale i na ostatní poskytovatele, k zjednodušení procesu žádostí o účelovou podporu,
• zjednodušit požadavky kladené na jednotlivé řešitele a členy panelů (snížení administrativní zátěže,
• zlepšit kvalitu hodnotících panelů grantových agentur (rozšíření o zahraniční členy),
• upřednostnit kvalitu podpořených projektů na úkor kvantity.

Dále také Mezinárodní rada schválila hlavní principy Inovační strategie ČR 2019–2030 a významně podpořila hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, která zavádí hodnocení kvality namísto kvantity a která je v souladu s nejlepší mezinárodní praxí. Shrnula důležitost internacionalizace české vědy a zvýšení mobility vědců ze zahraničí. Konstatovala, že současná infrastruktura v ČR je velmi dobrá, jen je třeba zlepšit podmínky pro práci zahraničních vědců v ČR.

Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd

Poradní orgán Rady pro oblast společenských a humanitních věd byl ustaven na základě klíčové potřeby institucionalizovat platformu pro poskytování odborných poradních stanovisek Radě pro témata výzkumných priorit společenských a humanitních věd pro oblast aplikovaného výzkumu; k náplni programů výzkumu; ke kritériím hodnocení v souvislosti s přípravou nového systému hodnocení, která bude pro úroveň řízení systému VaVaI poskytovat odborná poradní stanoviska v daných oblastech. 

Komise pro problematiku klimatu

Poradní orgán Rady pro problematiku klimatu byl ustaven z důvodů získání nadrezortního odborného pohledu na složitou problematiku související se změnami klimatu. Tato komise se zřizuje za účelem přípravy odborných materiálů pro Radu a následně pro vládu České republiky v oblastech klimatické adaptace a mitigace.

9 Aktivity Rady spojené s GA ČR a s TA ČR

GA ČR a TA ČR jsou orgány, na jejichž založení se Rada podílela a se kterými velmi úzce spolupracuje.

Rada předložila v dubnu 2019 vládě návrh na jmenování 1 člena výzkumné rady TA ČR, který byl schválen usnesením vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 290.

Materiály týkající se Rady, předložené na jednání vlády v roce 2019:

1. Dne 21. ledna 2019 byla vládě pro informaci předložena Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2017
2. Usnesení vlády ze dne 4. února 2019 č. 96 o programu Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019-2025 (IMPAKT 1)
3. Usnesení vlády ze dne 4. února 2019 č. 104 o Inovační strategii České republiky 2019–2030
4. Usnesení vlády ze dne 8. února 2019 č. 115 ke Zprávě o hodnocení plnění opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 - 2020
5. Usnesení vlády ze dne 11. března 2019 č. 171 o Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020 - 2026
6. Usnesení vlády ze dne 25. března 2019 č. 202 k Návrhu programu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje TREND
7. Usnesení vlády ze dne 25. března 2019 č. 203 k Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy - DOPRAVA 2020+
8. Usnesení vlády ze dne 25. března 2019 č. 204 k Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život
9. Usnesení vlády ze dne 1. dubna 2019 č. 218 k programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA 2
10. Usnesení vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 289 o Akčním plánu pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017 – 2020
11. Usnesení vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 290 o jmenování člena výzkumné rady Technologické agentury České republiky
12. Usnesení vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 291 o Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence 1
13. Usnesení vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 293 o návrhu na změnu Programu na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ERC CZ
14. Usnesení vlády ze dne 6. května 2019 č. 309 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
15. Usnesení vlády ze dne 6. května 2019 č. 314 o Národní strategii umělé inteligence v České republice
16. Usnesení vlády ze dne 20. května 2019 č. 350 o Návrhu programu výzkumu, vývoje a inovací The Country for the Future
17. Usnesení vlády ze dne 20. května 2019 č. 351 o Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Ambice – podpora rozvoje oblastí, ve kterých ozbrojené složky dosahují významných výsledků v rámci NATO a EU“
18. Usnesení vlády ze dne 20. května 2019 č. 352 o Návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2020 se střednědobým výhledem na léta 2021 a 2022 a dlouhodobým výhledem do roku 2026
19. Usnesení vlády ze dne 22. července 2019 č. 526 o Hodnocení výsledků programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2017
20. Usnesení vlády ze dne 30. července 2019 č. 563 k Metodice hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol
21. Usnesení vlády ze dne 30. července 2019 č. 564 k Návrhu na změnu programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2
22. Usnesení vlády ze dne 30. září 2019 č. 84 k Návrhu pravidel pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum
23. Usnesení vlády ze dne 14. října 2019 č. 735 o udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2019
24. Usnesení vlády ze dne 14. října 2019 č. 736 k Návrhu na změnu skupiny grantových projektů Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty)