Hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků – rekapitulace Úkol předložit vládě návrh systému hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků vznikl při projednávání „Analýzy stavu výzkumu a vývoje V České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2003“ (usnesení vlády ze dne 19. listopadu 2003 č. 1167). Hlavním důvodem byl stále se zvětšující rozdíl mezi hodnocením jednotlivých aktivit výzkumu a vývoje (projektů, výzkumných záměrů atd.) které je velmi optimistické a hodnocením stavu výzkumu a vývoje v České republice jako celku, které je naopak nepříliš lichotivé. „Analýza stavu výzkumu a vývoje V České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2004“, kterou projednala vláda (usnesení vlády ze dne 1. prosince 2004 č. 1208), která je v řadě kapitol mnohem podrobnější než byla loňská analýza, výše uvedený rozpor jen potvrdilo. Analýza 2004 stejně jako ostatní dokumenty je zveřejněna na www.vyzkum.cz. „Hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků“, které vláda schválila svým usnesením ze dne 23. června 2004 č. 644 otevřeně pojmenovává nedostatky stávajících způsobů hodnocení a ukládá konkrétní kroky k jejich odstranění. Nejde zdaleka jen o probíhající hodnocení efektivnosti organizací ve výzkumu a vývoji, ale i o hodnocení programů, hodnocení projektů, grantových projektů, výzkumných záměrů atd. ve všech etapách (do návrhu až po využití výsledků) i o zjednodušení administrativy výzkumu a vývoje. Podstatné je, že ukládá Radě pro výzkum a vývoj tato opatření kontrolovat, u některých hodnocení každoročně předkládat souhrnné výsledky (např. programů) vládě a především promítat výsledky hodnocení do návrhu výdajů státního rozpočtu. Vláda (jak je zřejmé z jejího programového prohlášení) i Rada pro výzkum a vývoj budou na zkvalitnění výzkumu a vývoje na základě systému hodnocení trvat. Jednou z hlavních složek systému hodnocení a zároveň novinkou je hodnocení efektivnosti organizací ve výzkumu a vývoji – srovnání všech vstupů (tj. dotací ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj bez ohledu na to, od kterého ministerstva či agentury je daná organizace dostala) se všemi výstupy (tj. všech výsledků opět bez ohledu na to, komu byly vykázány). Při hodnocení 2004 šlo o pětileté období 1999-2003 a srovnávány byly všechny vstupy a výstupy aktivit (projektů, výzkumných záměrů atd.) které v tomto období skončily. Postup hodnocení upravuje Metodika hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků, kterou dne 27. října 2004 společně vydali místopředseda vlády pro ekonomiku a předseda Rady pro výzkum a vývoj M. Jahn a ministryně školství, mládeže a tělovýchovy P. Buzková. Přílohou č. 1 Metodiky je seznam neimpaktovaných časopisů pro účely hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků. Podle původního záměru schváleného vládou šlo o výjimečné případy časopisů, které z objektivních důvodů jsou pro daný obor klíčové a nemají ekvivalent v impaktovaném časopisu. Důvod pro tento přístup je logický – čím více výjimek bude uděleno, tím více se budou výsledky hodnocení lišit od hodnocení České republiky jako celku (viz Analýza). Seznam neimpaktovaných časopisů vznikl ve dvou etapách – v první jednotlivé resorty předložily cca 1500 návrhů na výjimky (v řadě případů šlo nikoliv o výjimky, ale o seznam všech časopisů), ve druhé odborné komise Rady pro výzkum a vývoj zpracovaly konečný seznam 81 časopisů. V hodnocení 2004 tento seznam nehraje významnou úlohu, neboť jde pouze o 1,7 % všech výsledků. V dalších letech bude upřesňován tak, aby byly odstraněny rozdíly mezi jednotlivými obory a aby byl snížen počet těchto výjimek. Odborné komise Rady připraví do 30. dubna 2005 návrh nového seznamu pro hodnocení 2005 tak, aby mohl být řádně projednán. K výsledkům hodnocení 2004 se vyjádřili všichni poskytovatelé, odborné komise Rady atd. jejich náměty na zlepšení pro rok 2005 jsou součástí výsledného dokumentu. Rada bude důsledky z hodnocení 2004 (viz bod 3) vyvozovat pouze v těch případech, kdy v rozporu s právními předpisy nejsou vykázány žádné výsledky projektů a výzkumných záměrů ukončených v letech 2000 až 2003.