Zápis z 83. mimořádného jednání KHV

Zápis z 83. mimořádného jednání KHV konaného dne 22. 2. 2016 od 13:00 hod. v zasedací místnosti děkana Matematicko - fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ke Karlovu 3, Praha 2.

Jednání se zúčastnili: prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc. (předsedkyně), prof. Ing. Petr Dvořák, CSc., RNDr. Miloslav Frýzek, prof. Ing. Michal Hocek. CSc., prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc., prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc., prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. (místopředseda), prof. Ing. Josef Psutka, CSc., Ing. Karel Vejražka, Ph.D., prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., Ing. Miroslav Rychtařík (host), Mgr. Ing. Kateřina Miholová, Ph.D. (host), Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. (host), Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. (host) a Ing. Martin Matějka (tajemník komise).

Omluven: prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr., Ing. Martin Srholec, Ph.D., prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.,

Komise byla usnášeníschopná.

Pro jednání komise byl předem navržen program, podklady pro jednání komise byly rozeslány via e-mail dne 19. 2. 2016.

Projednávané body:

1. Zahájení, schválení návrhu programu [83m-1 - předsedkyně]
2. Postup přípravy Metodiky 2017+
   a. rozsah Metodiky2017+ a přechodné období [83m-2a - předsedkyně]
   b. zkušenosti z IPN Metodika [83m-2b-prezentace – prof. Růžička]
   c. Návrh úprav pro posílení významu aplikovaného výzkumu v Metodice2017+ [83m-2c1-presentace, 83m-2c2 – doc. Machan]
3. Různé
4. Závěr

ad 1) Zahájení

Jednání zahájila předsedkyně, která představila hosty Komise a seznámila členy Komise s návrhem programu mimořádného jednání. Program jednání byl členy Komise odsouhlasen. Předsedkyně konstatovala, že Komise je usnášeníschopná.

ad 2) Postup přípravy Metodiky 2017+

ad 2a) rozsah Metodiky2017+ a přechodné období

Předsedkyně stručně shrnula hlavní principy, ze kterých bude vycházet Metodika2017+ a to (i) výsledku IPn Metodika, (ii) zkušenosti s hodnocením AV ČR a (iii) zkušenosti s hodnocením realizovaném dle Metodiky 2013 Dále uvedla, že v první etapě hodnocení se bude hodnotit ve všech 6-ti vědních oblastech a budou se hodnotit všechny veřejné vysoké školy, soukromé vysoké školy a VO orientované na aplikovaný VaV (IBRO). První etapa hodnocení se tedy nebude týkat AV ČR, jejíž hodnocení právě probíhá. Dále předsedkyně předala slovo prof. Růžičkovi.

ad 2b) zkušenosti z IPN Metodika

Prof. Růžička ve své prezentaci shrnul zkušenosti z IPN Metodika a věnoval se klíčovým bodům připravovaného hodnocení. Uvedl, že nové hodnocení bude vycházet z projektu IPN Metodika, který bude dále rozvíjet. Zdrojem bude návrh konsorcia Technopolis group včetně úprav provedených pro pilotní ověření a další úpravy vycházející z doporučení panelistů i hodnocených výzkumných organizací resp. jednotek (RO resp. RU).

Zohledněna budou implementační doporučení projektového týmu IPN Metodika a budou využity zkušenosti z hodnocení ústavů AV ČR s tím, že musí být diskutována možnost převzetí některých navržených dílčích postupů. Uvedl, že nejobtížnější částí je hodnocení excelentních neakademických výstupů.
Dále seznámil členy Komise s předpokládaným harmonogramem, kdy v měsících 4 – 6 roku 2018 by měly být k disposici výsledky nového hodnocení s tím, že finanční dopad do institucionální podpory VO by byl v roce 2019.

Odhadované náklady na připravované hodnocení jsou cca 209 mil. Kč. během doby 3 let s tím, že cca 26 mil Kč připadne na vývoj informačního systému určeného na podporu průběhu celého hodnocení. Otázku takového informačního systému považuje prof. Růžička za naprosto klíčovou pro úspěšnost realizace celého procesu.

Na závěr prof. Růžička shrnul celý mechanismus připravovaného hodnocení, které bude založeno na 3 vstupech: (i) samohodnotící zprávě, (ii) bibliometrické zprávě a (iii) přehledu excelentních výsledků. Návštěva hodnotitelů na pracovištích se nepředpokládá, i když je velmi užitečná, alternativou je setkání se zástupci hodnocených VO na centrálním úřadu.

V diskusi prof. Jurajda upozornil na otázku finančního zabezpečení celého hodnocení s tím, že doporučuje zvážit možnost jeho realizování formou projektu z prostředků OP VVV, neboť se obává zdlouhavých administrativních úkonů na Sekci VaV Úřadu vlády ČR. To plně podpořil prof. Dvořák i další členové Komise, kteří se shodli, že bez řádně zajištěného finančního krytí nemá realizace hodnocení žádnou šanci.

Prof. Němeček podtrhnul důležitost informačního systému určeného na podporu průběhu celého hodnocení a upozornil, že je nutno počítat s min. jednoroční lhůtou na vysoutěžení takového dodavatele, neboť ten bude muset být vybrán na základě veřejné zakázky.

Prof. Dvořák upozornil na otázku kvalitního výběru členů panelů, což je další kritický faktor připravovaného hodnocení. Protože dostatek vhodných a kvalitních kandidátů může být limitujícím faktorem, uvedl, že již navrhnul p. Bělobrádkovi, aby budoucí nominační proces probíhal v součinnosti se zastupitelskými úřady ČR a jejich vědeckými tajemníky. Tím by se mohlo dosáhnout výrazného zvýšení počtu vhodných kandidátů.

Dále členové Komise věnovali pozornost vzniku a formě instituce, která bude realizaci celého hodnocení zajišťovat. I tuto otázku považují členové Komise za krajně důležitou a doporučují, aby taková instituce byla ustanovena již letos a od roku 2017 začala plnohodnotně pracovat. Součástí takové instituce kromě administrativního a technického aparátu musí být i vědecká rada, která bude dohlížet a kontrolovat odbornou korektnost prováděného hodnocení a též bude dohlížet na výběr panelistů.

Prof. Jurajda otevřel téma přechodného období, tedy období od roku 2016 do náběhu nového systému hodnocení. Z diskuse vyplynulo, že poslední výsledky dle prodloužené Metodiky 2013 budou k disposici na konci roku 2016 a budou použitelné pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na oblast VaVaI na rok 2018. Při optimistickém odhadu, že v roce 2019 budou již k disposici výsledky nového systému hodnocení, by další prodloužení Metodiky 2013 nebylo potřebné. Prof. Jurajda doporučil se nejprve intenzivně věnovat realizaci nového hodnocení a až následně řešit, jak se bude připravován návrh výdajů státního rozpočtu na oblast VaVaI na konkrétní rok.

Prof. Moravcová informovala o jednání předsednictva Rady, ze kterého vyplynul návrh, zamyslet se nad některými úpravami Metodiky 2013-16 pro přechodné období. Z diskuze nad konkrétními návrhy vyplynulo, že takové zásahy do Metodiky 2013-16 by znamenaly nové vnější připomínkové řízení a usnesení vlády, což v době přípravy zcela nového pojetí metodiky hodnocení není racionální.

Dále prof. Jurajda navrhnul, aby si Rada objednala kompletní analýzu Hodnocení 2014, neboť by tak získala cenné zkušenosti. Mgr. Miholová upřesnila, že na takové analýze již dlouhodobě pracuje příslušný útvar Sekce VVV.

Závěr: Členové Komise se jednomyslně usnesli na klíčových bodech, na kterých je přímo závislá úspěšnost celého připravovaného hodnocení:

• ustanovení instituce zajišťující hodnocení;
• vznik informačního systému určeného na podporu průběhu celého hodnocení;
• kvalitní výběr panelistů;
• finanční zajištění celého hodnoceni.

ad 2c) Návrh úprav pro posílení významu aplikovaného výzkumu v Metodice2017+

Předsedkyně uvedla, že tuto část programu z časových důvodů přesouvá na příští řádné jednání, kde doc. Machan dostane prostor pro toto téma.

ad 2) Souhrnné usnesení

• KHV navrhuje Radě realizovat 1. vlnu hodnocení NERO pro veřejné a soukromé vysoké školy a IBRO (Průmyslové a podnikatelské výzkumné organizace) ve všech oborech tak, aby hodnocení bylo hotovo v prosinci 2018.
• KHV doporučuje Radě, aby hodnocení výzkumných organizací typu NatRes (Národní zdroje) a PSRO (Výzkumné organizace poskytující veřejnou službu) bylo ponecháno v tomto prvním kole peer-review hodnocení v gesci poskytovatelů.
• KHV doporučuje Radě, aby věnovala velkou pozornost organizačnímu zajištění hodnocení, aby bylo zajištěno dlouhodobé stabilní řešení této problematiky. Pokud by to byla Sekce VVV Úřadu vlády ČR, je třeba vytvořit tým odborných a administrativních pracovníků, kteří se budou věnovat pouze přípravě a realizaci hodnocení. Jinou možností je vznik nové samostatné instituce nebo zadání formou veřejné zakázky.
• KHV žádá Radu o zajištění finančního zabezpečení vzniku informačního systému pro potřeby hodnocení, iniciace, rozběhu a realizace celého hodnocení, kdy formu financování prostřednictvím IPS VVV považuje za krajní řešení.
• KHV doporučuje Radě zaměřit se prioritně na prosazení M2017+ a zatím nereformovat Metodiku 2013-16. Sběr dat do IS bude pokračovat i nadále.

Na tomto usnesení k bodu 2 se Komise shodla hlasováním per rollam: hlasovalo 10 členů ze 14, z toho 10 pro, 0 proti a 0 členů se zdrželo.

ad 3) Různé

Pod bodem různé předsedkyně navrhla, aby Sekce VVV uspořádala kalibrační schůzku s předsedy panelů. Po krátké diskusi se členové Komise shodli, že pokud se při realizaci Hodnocení 2015 resp. 2016 objeví odborný problém, měl by být postoupen Komisi, která k němu vydá odborné stanovisko.

Mgr. Miholová pod bodem různé požádala Komisi o další kontrolu výsledků navržených pro uplatnění záporných bodů. Prof. Němeček ve spolupráci s tajemníkem slíbili provedení takové kontroly.

Další příspěvky nebyly pod bodem různé předneseny.

ad 4) Závěr

Předsedkyně poděkovala všem přítomným za jejich aktivní účast na jednání.

Příští řádné 84. jednání komise se uskuteční dne 7. 3. 2016. od 14.00 hod. v zasedací místnosti děkana Matematicko - fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ke Karlovu 3, Praha 2.

V Praze dne 23. 2. 2016

Zapsal: Ing. M. Matějka Schválila: prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc., v.r.